Share
Goto down
avatar
Počet příspěvků : 498
Datum registrace : 27. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Rita z rodu Gája
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Thu Mar 16, 2017 2:45 pm
Khaleesi | 2 roky | omega
Položila hlavu na zem a stále sledovala ostatní jak si povídají. Jen o ni nikdo nestál. Byla to taková černá ovce společnosti. Už už málem usla ve svých spletitých myšlenkách o svém ubohém životě, když v tom se zvedal silný vítr. Písek jí vletěl do očí, uší i nozder. Ozval se hlas alfy, všichni se zvedli a dali se na útěk. Khaleesi opožděně vyskočila na nohy a začala se rozhlížet kolem. Všude kolem ní se zvedl ohromný oblak prachu a písku ve kterém nešlo nic vidět, cítit a sotva slyšela ostatní. Vzdalovali se, strašně rychle na to, aby se vzpamatovala a přidala se k nim. Smečka ji opustila. ,,Heej!'' zakřičela a rozeběhla se do neznáma. ,,Kde jste?!'' pískla zoufale a stále běhala sem a tam. ,,Prosím ... Počkejte...'' žadonila šeptem. Do očí jí vhrkly slzy. Je naprosto sama! Co bude dělat? Přesto že ji nikdo neměl rád, nikdo ji u sebe nechtěl, nedokázala opustit smečku. Pocit naprosté samoty ji ničil ještě více než že nezapadá. Po několika minutách zběsilého běhu zakopla o kámen zasypaný pískem. Svalila se do písku. Z očí jí tekly slzy beznaděje. Ani se nehnula. Snad smečku najde až bouře ustane. 

~~~


Druhý den ji probudily ostré sluneční paprsky. ,,Ahhh.'' vydechla hlasitě. Pomalu rozevřela svá ulepená očka od slz a soplíků v nichž byl zachycen písek. Pomalu zvedla hlavu. Doufala že se jí to všechno jenom zdálo, ale opak byl pravdou. Krutá to realita ... Pomyslela si posmutněle. Začala ze sebe shazovat písek, který jí skoro celou zasypal. Vyprostila své tělo a unaveně se postavila. Smečka už za tu dobu musela ujít velkou vzdálenost. Vydala se neznámým směrem. Šla tam kam ji nohy nesly. 

~~~
Po mnoha a mnoha hodinách zachytila povědomý pach. Zvedla hlavu vysoko a rozhlédla se. Nedalo byl hájek a v něm zachytila pohyby. Srdíčko jí poskočilo. Poskočila a rozeběhla se. Vběhla mezi stromy. Prudce zabrzdila. Na tváři měla šťastný výraz. Našla je!! Úlevně si oddechla. Do čumáku ji praštila vůně masa. Hladově si olízla tlamu. Měla obrovskou žízeň a o hladu ani nemluvě. A jako by o tom nebyla řeč, v břichu jí zakručelo. Odšourala se někam mezi stromy kde si lehla a zase jen sledovala ostatní. Byla šťastná že je našla, ale od nich se vřelého přivítání dočká nemohla.
//pardon za případné chyby, moc se neorientuji
avatar
Počet příspěvků : 1366
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Hilary
Postavení ve smečce: Beta
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Thu Mar 16, 2017 3:17 pm
Eleanora
Hrabala jsem vyčerpaně jak to jen šlo. Brzy však přišel vlče (Dalkit). Podle všeho Kappa. "Dík." Šeptla jsem k němu chladně, ale byla jsem za jeho pomoc vděčná ikdyž to byla jeho povinnost. Musel by hrabat i kdyby musel zamřít. "Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se ho však tiše. Pak jsem se podívala na Betu (Nefas). Zavrčela jsem na ni. "Nikam nejdu a vy tu neumřete. Jste Beta a to podle vás není podstatný?! Vy to přežijete, jasný?" Pověděla jsem chladně a tvrdě. Když jsem skončila z hrabáním, tak jsem ji podala suché maso sysla (asi možná nějaký jiný hlodavec :DD). "Sněste to. Vím nic lahodného, ale nic jiného tu není." Vzala jsem i druhými a roztrhal ho na půl. Jednu půlku jsem snědla a druhou jsem dala Kappě (Dalkit). "Ty taky to sněs." Přikázala jsem mu a snažila jsem se Betě pomoc na nohy. "To vydržíte, brzy bude zase dobře." Chladně jsem řekla. Snažila jsem jít a při tom ji pomáhat. "Pomož mi." Přikázala jsem Kappě a pomalu jsem šla pouští. Snažila jsem zachránit mnoho vlků nebo jim aspoň pomoc. Sama jsem byla dlouho bez vody a teď jsem měla i halucinace. Někdy jsem spadla k zemi a rozplácla jsem se. Písek byl horký a nepříjemný. Už jsem ani nevěděla zda je Beta či Kappa se mnou a spolu jdeme. Bylo mi zle, bez vody jen trochu vyschlého masa. "Zemřeme tu, zemřu...Snad je smečka v bezpečí... Zemřu a nikdo si na mě nevzpomene. Každý si o mě myslel, že jsem jen neschopná, hloupá vlčice." Napadne mě a já byla mimo. Brzy jsem spatřila hájek. "Pravda či iluze?" Napadne mě, ale několik metrů před nim spadnu a už nevstanu. "Dianno..." Zašeptám pro sebe a zavřu oči. Stejně si ona nebo někdo jiný na jednu Betu nevzpomene."Jsem mrtvá...? Neschopná Beta zemřela?" To byly mé poslední myšlenky a já zavřela oči. Vypadala jsem mrtvě, ale slabě jsem dýchala a já jsem se připravovala na smrt. Chtěla jsem, aby některý z vlků mě zabil...bylo by to nejlepší co by mohli udělat...
//Omlouvám se za neaktivitu... A mohu ještě pokračovat v akci?
avatar
Počet příspěvků : 240
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Demon
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Fri Mar 17, 2017 1:58 pm
Dalkit

Vôbec som ani netušil ako som sa dokázal dostať do tieňa. Dúfal som že to prežili všetci. Potom som sa pozrel na svoju srsť, a telo. Bol som celí od krvi. A tak trochu ťažšie sa mi chodilo. Celé telo ma bolelo, a každý pohyb bol zatrest. Tak som si opatrne, a pomaly ľahol, tak aby si moje telo mohlo odpočinúť. Je vôbec zázrak že som toto prežil. Ale keď zasa bude niečo takéto, tak neviem či už prežijem. Som pomaly už úplne slabý, a keď nenájdeme zem, a neočistím si rany, tak určite zomriem na dehydratáciu, alebo zápal. Ktorý sa mi kedykoľvek môže stať. Nie ja nesmiem zomrieť, Ja si chcem ešte užívať život. Behalo mi čoraz viac hlavou, a začínal som mať menší strach. Obzrel som sa po okolí. A pozeral na druhých vlkov a ich zranenia pokiaľ mali. Ale dlho som to nevydržal, a hlava mi padla dole na zem. Už som mohol len oddychovať.
avatar
Vedlejší administrátor
Vedlejší administrátor
Počet příspěvků : 331
Datum registrace : 01. 11. 16

Profil postavy
Hlavní postava:
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Mon Mar 20, 2017 9:22 pm
Grillya upírala své zanedbatelné a v černé srsti tak nevýrazné oči na Alfu, žaludek ji již nekručel a neprosil o kousek čerstvého masa, ba dokonce ani krk ji z žízně neškrábal. Po takové době opět cítila, že cestu zvládne a možná se i vyspí, jak nádherná to byla představa, po takové době opět nenuceně zavřít oči a ponořit se do říše snů. Položila z části neosrstěnou hlavu na tlapy, očkama přitom přebíhala z vlka na vlka, jako by si hledala potencionální oběť, přitom její mysl byla výjimečně čistá a neposkvrněná násilím jako lilie. Ocas v jedné části poněkud opelichaný se dal do rytmického klepání o zem, to jediné prozrazovalo její ne příliš častou spokojenost. A tak po chvíli tohoto klidného polehávání v stínu zavřela konečně oči a vše kolem ní zmizelo.

Je poněkud zvláštní jak sny někdy dokáží být zákeřné a probudit ve vás tu špetku zla, kterou jste alespoň na chvíli uhasili vodou radosti a štěstí. Temnota jako by ji opět lapila do svých spárů a nechtěla pustit, držela ji a i přes cloumání nechtěly neviditelné okovy pustit její ještě násilím neposkvrněné a osvalené tělo. Pocit jako by ji někdo dusil se rozléhal celým jejím tělem a ačkoliv to bylo čistě vsugerované, třepala sebou za spánku opravdu dosti.
Hlasy se ozývaly temnotou, další a další ruce se ji dotýkaly a stahovaly sebou dolů za tím oranžovým světýlkem, ze kterého měla takový strach. Ve vzduchu jako by cítila spáleninu a srst jí začala po kusech opadávat ve formě černého prachu a doprovázená kouřem. Všímavý pozorovatel by si zajisté všiml slz, které se ji při tomto pro ni tak děsivém snu vehnaly do očí. Které jako malé krystalky dokazovaly, že možná i její místy dosti přehnané chování má význam. Z této noční můry, či prostě snu se probudila až po pár minutách, její srst byla slepená potem a oči měla skelné, prozrazující slzy, které v nich před chvílí byly. Rozhlédla se po místu, kde momentálně odpočívali, avšak ani na kontrolování jestli ji nikdo neviděl se nezmohla. Vzpomínky na ni útočily ze všech stran a ona se ještě stále chvěla. Téměř jako by to bylo včera, když je matka po boji s nemocí opustila, jak často potají plakala a schovávala své slzy. Ty se při pouhé myšlence na to, ihned vrátily a opět zalily její oči a doprovodily tak další okamžik, který se stal v jejím životě tak zlomovým. Když se vydala hledat otce a svou malou sestřičku nechala samotnou, byla strašně pošetilá a hloupá, teď už věděla, že rozhodně nešel lovit a neztratil se. Prostě utekl, nezvládl se starat o dvě vlčata a ona to svým odchodem malé Dianně jenom zhoršila. Styděla se za to, že jí tak přitížila, jak špatná sestra byla a stále je, ano, uvědomovala si, jaký chudák Diann je, když musí snášet její chování, ale ona to přece taky neměla lehké. Ani netušila čím si prošla, při svém pátrání po otci. S doufáním, že právě tato myšlenka očistí její mysl od toho zklamání sebe sama se pokusila uklidnit, avšak nic se nedostavilo a sklíčený pocit zůstával nadále. Mohla si za to snad sama? Že ji chytli? Kdyby dávala větší pozor, mohlo vše dopadnout zdaleka jinak, kdyby byla opatrnější. Očima zašilhala směrem ke svým tlapám v minulosti svázaným, k těm za které vysela a čekala než ji někdo najde. Už teď se divila své hlouposti, jak si mohla myslet, že jsou hodní, že si zaslouží její lásku, jak? Neměli dobré jídlo, neměli dobré vystupování a ani ostatní zvířata jejího druhu nebyla v jejich okolí nikterak příjemná. Popotáhla ve snaze zadržet další dávku slz a trochu se natočila, aby byla menší šance ji vidět do tváře.
avatar
Počet příspěvků : 585
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Gwen
Postavení ve smečce: Delta
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Mon Mar 20, 2017 9:41 pm
Malá Karai se stále zoufale snažila pochopit, proč ji přidělila otroka, když ona sama byla tak trochu otrokem. Nicméně očkama zašilhala k Vanexe, byla téměř stejná jako sama Karai. Ve stínu si Karai sedla a jen tak seděla a rýpala tlapičkou v zemi. Náhle si všimla zadýchané Khaleesi, jak leží ve stínu stromů. Rozešla se k ní pomaloučkým ladným krokem... no, ladný moc nebyl, Karai spíš tak jako pokulhávala. Nesměle svěsila malou hlavičku a pozdravila: "Ahoj... Ehm... zase.", lehce se pousmála, aby situaci trošku odlehčila a sedla si s hlavičkou nakloněnou na stranu a s pohledem upřeným navlčku před ní.
avatar
Hlavní administrátor
Hlavní administrátor
Počet příspěvků : 262
Datum registrace : 01. 11. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Asuna
Postavení ve smečce: Aerel
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Wed Mar 29, 2017 7:26 pm
Oceňte tento text, trval dost dlouho Very Happy + jsem ho psala ručně ve škole Very Happy

Erquinn se zachvěl pod náporem studeného větru. Hájek, který smečce doteď poskytoval útočiště již nebyl vhodný kvůli velkému počtu šelem, náhodně procházejících, nebo žijících v lese.
Tyto šelmy se dostatečně dobře postaraly o hladomor vlků - Erquinn sám byl dosti pohublý a ani delší srst jej neuchránila před divokými větry a vichřicemi. Smečka se rozhádala a rozpoltila na dva tábory - jeden zastával názoru, že by měli co nejrychleji zmizet, protože hlad, žízeň, nepříznivé počasí a šelmy vlky vysilovali, zatímco druhý tábor si přál zůstat v sice nehostinném, ale přesto docela pohodlném, stinném prostředí a nabírat síly.
Téměř všichni se ale dohodli na jednom - na vtípky je nyní ten nejhorší čas. Vlci byli zachmuření, respektovaly se pouze bety a alfa, na jiné posty se přihlíželo pouze při rvačkách a bitkách. 
Než se slabý alfa rozhodl jít dál, zavolal si všechny bety krom Phantamara. Zmínil se jim, že dál nepůjde, ať je novou alfou jeho svěřenec, ale přesto - ať ho usměrňují a tlačí na správnou cestu, i kdyby to mělo být násilím a magií.
Všichni se shodli na tom, že Nefas a Kirottu jsou nejmoudřejší v onom usměrňovacím směru, a že právě oni dva budou stát po Phantamarově boku, ať se bude dít cokoliv. 
Za rána se Erquinn vytratil - odešel zpět s vědomím, že cestu do tábora nepřežije, přál si ale dojít - a zemřít - co nejblíže svému domovu. Přání se mu vyplnilo zhruba o týden později, když pod spáry lva umíral. Přesně v den, chudáčkovi Phantamarovi sebrali smečku.
Jak se všichni probudili, Phantamar okamžitě začal vyšilovat - kde je Erquinn?!
Nakonec jej musela srazit Nefas a podržet mu drápy u hrdla, zatímco Kirotuu klidným hlasem vysvětloval situaci a následně jmenoval alfou Phantamara. Až tehdy se mladý a nezkušený alfa uklidnil, začal poslouchat, a rozhodl svůj první příkaz k ostatním - okamžitě vyrazíme pryč. Smečka, ač nerada, uposlechla a vydala se na zbytek dlouhé, trýznivé cesty.
Nakonec se však ukázalo, že v Phantamarovi je toho mnohem víc. Budil respekt, sebevědomý krok, sladěný s nesmlouvavým pohledem Phantamarovi dodávalo něco málo ke staršímu zjevu a i zbytek vlků ho do týdne buď začalo poslouchat, nebo k tomu byli donuceni. Jenže pak se Phantamarův plán začal bořit jako domeček z karet.
Bílé tělo, pokryto černým pláštěm, se zachvělo. Do jeho tlap vběhly průboje značící aktivitu jiných zvířat, vlků - smečky. Něco nebylo v pořádku, někdo narušil *jejich* území.
"Hej," černé oči se upřely do rudých a zpoza pláště se vynořil klabonos, "někdo je tady. Smečka," zavrčel pes a vlk vedle něj se křivě ušklíbl. "A jeden z nich je mým synovcem," dodala zjizvená tvář a rudé oči odvrátil kamsi do dálky.
"Narušili nám území, pojďme zjistit, jestli o tom ví," vlk se děsivě zazubil a bílý pes na souhlas štěkl. Za tohoto štěkotu se rozřinčel ocelový plát, jak se vlk, s partnerem v patách, rozběhl bránit své území.
Phantamar zbystřil. "Nefas, Kirottu," zavrčel varovně, načež zbystřili oba jmenovaní vlci. Spolu s Phantem se postavili do čela smečky a ač pasivně vyčkávali na střet, připravovali se na boj.
Gammy a delty stáli za betami a alfou, za nimi stály kappy, uprostřed kruhu kapp vlčata, a v poslední řadě omegy. Phant sykl, když mu do hlavy vstoupil obraz dvou běžících tvorů - jeden s mnohými jizvami, druhý s černým pláštěm. Z obou dvou šel neskutečný strach a respekt.
Rudé oči se setkaly s černými. Oba partneři to cítili stejně, byli z nového střetu nadšení, přestože to ani jeden nedával najevo. Šedý vlk se usmál na bílého prince a ten mu výjimečný úsměv opětoval ještě výjimečnějším.
Když se dvoučlenná smečka objevila před několikanásobně větší, Phantamar se rozesmál.
"Jste dva a ještě si jdete proti nám!" jen tak tak popadal dech a Nefas ho musela krotit - a šlo to velmi těžce.
Rudé oči se zabodly do těch modrých - jedny vykazovaly pobavení a šílenost, druhé neříkaly absolutně nic. A ani jeden z vlků v opozici nevěděl, kdo měl být kdo.
"Jmenuji se Flame di Diabolica, rozený Frenie di Angel. Znal jsem se s Tvou matkou, pokud se nepletu," Phantamar se zachvěl a upřel pohled do ještě děsivějších, nic neříkajících, černých očí.
"Tohle je můj princ, Tosar... di Diabolica," psí pysky se vyhnuly a odhalily bílé tesáky, ostré jako jehly. Pod jeho pohledy se každý skrčil, jen Phantamar, Nefas a Kirottu se hrdě tyčili před Flamem a Tosarem.
"Silná slova na tak mladou krev," medový baryton se odrazil i na otevřeném prostranství a dolehl ke každému účastníkovi setkání.
Phantamar polkl, ale pohled neodvrátil - Tosar však ani jedinkrát nemrkl, proto když začal působit jako socha, Phant svůj pohled s těžkým srdcem odvrátil do strany. Tosar se potěšeně ušklíbl//Snape// a mlaskl.
Flame jak na povel promluvil. "Kam cestujete?" nadzvedl obočí. Když Phantamar zmínil 'jakési Niwatské smečky,' Flame se chraplavě rozesmál. Jeho smích nebyl vůbec vábný, naopak, jako kdyby přinášel zkázu, smrt a utrpení. 
"Takže jakmile si odejdu, nasáčkuje se tam celá moje rodina," Flame si hraně povzdychl a když ucítil Tosarovo napětí, ušklíbl se. "Téměř celá rodina, nejdůležitější jsem si vzal s sebou," v očích se mu cosi zablýsklo.
Phantamar couvl o kousek dál. "Neber mi smečku! Nechci se rvát, ale pokud budu muset..." nedořekl, hlas mu přeskočil a Phant odvrátil pohled i od Phanta.
Šedý se rozešel - Phant necouvl, když mu ale Flame přejel ocasem po hrdle, cukl sebou. "Mladej, naivní, paličatej," začal Flame. Poté stačil jediný pohled mezi ním a Tosarem a bylo jasno.
"Zavedeme vás na Niwatské území, pokud nás necháte vést. Do alfy máš ještě hodně daleko," procedil Flame skrz zuby a Phant o kousek couvl.
"Platí," rozechvělý Phant po zamyšelní se kývl a Flame se opět rozesmál. Tosar se uchechtl.
"Prokažte novým alfám oddanost, šup," vyštěkl netrpělivý, šedý vlk a Phantamar se sklonil k zemi, postupně to udělal i zbytek - většinou z donucení.
Tosar se natiskl k Flameovi a Flame se sklonil k jeho uchu. "Tohle je naše šance, můj princi," zašeptal, zaslepen mocí, a Tosar se temně ušklíbl.
"Ano, můj pane," odvětil Tosar a s nic neříkajícím pohledem se prudce otočil, až za ním zavlál plášť, a Flame vyštěkl. "Pohyb!"
Phantamar vstal, obrátil se k nebi, na smečku, kývl, a vyrazil.
avatar
Počet příspěvků : 1988
Datum registrace : 25. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Cäelle
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Wed Mar 29, 2017 7:32 pm
Edit: A do... Měla jsem tušit, že to bude mít nějakej háček! Já vím, že beze mě Vitt nemůže být, ale to nemůžu mít aspoň jednu postavu bez Tosara? Proč mi to vy dvě sakra pořád děláte Very Happy



Nah, domluvily jsme se až po akci Razz
A Vitt nemůže být beze mě! >.>
-Asunka :3
avatar
Vedlejší administrátor
Vedlejší administrátor
Počet příspěvků : 23
Datum registrace : 04. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Amir
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Wed Mar 29, 2017 7:57 pm
Kirottu
Jevilo se to jako věčnost, než se konečně dostali ze spárů krajiny, která byla sužována věčným žárem slunce. Smečka nakonec doputovala do lesa, ve stínu jehož stromů nalezla úkryt, avšak ne na dlouho. Četnost šelem pobývajících na tomto území jim znemožňovala možnost lovit a vlky tak za pár dní trápil hlad. Bylo potřeba se znovu vydat na cestu.
Alfa si zavolal všechny své bety, tedy až na jistého černého vlka s pronikavě modrýma očima Phantamar… pomyslel si Kirottu unaveně, když se po tom malém protivovi rozhlížel kolem, vůdce poté spustil a jeho jantarové oči se upřely na Erquinna. Teprve nyní si všiml toho, jak zbědovaně jejich kdysi tak silná alfa vypadala, jeho oči dříve sršící mocí a životem nyní připomínaly uhasínající hvězdy, zvučný hlas nyní zněl jako když drápy přejíždějí po ledové tabuli, vypracované tělo bylo nyní tak pohublé a srst, která jej kryla, již ztratila svůj lesk.
Zachmuřeně vyslechl Erquinnova slova, nelíbilo se mu, že je opouští, ale respektoval jeho rozhodnutí a nalezl v sobě i pochopení pro starého vlka „Sbohem, Erquinne.“ rozloučil se s alfou před tím, než se rozeběhl ke smečce, kde rozrušeného Phantamara jmenoval alfou.
První Phantamarův počin coby alfy, bylo to, že smečku opět uvedl do chodu a přiměl vlky jít znovu vpřed. Kirottu jen tiše kráčel v záseku za svým novým vůdcem a nijak zvlášť se nevyjadřoval, netoužil po ničem jiném než po pár chvílích samoty, kdy by si mohl jen tiše srovnat své rozpolcené myšlenky.
Jejich pochod netrval dlouho, než před nimi stanuly dvě postavy. Jakýsi zjizvený, šedý vlk a nějaký pes. Kirottu s opovržením nakrčil čenich a přistoupil blíž k Phantamarovi a tiše zašeptal „Kryju ti záda, Phante…“ než se znovu odtáhl do své původní pozice. S přimhouřenýma očima sledoval dvojici a málem propukl v hlaholivý smích, když je pár nutil pokleknout, teprve když spatřil Phantamara, sklonil svou hlavu, ale neodpustil si svou tichou jízlivou poznámku „Vy nikdy nebudete mými alfami.“ a i přes nechuť, kterou za tak krátký okamžik vůči dvojici získal, se rozeběhl vpřed.
avatar
Počet příspěvků : 38
Datum registrace : 30. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Tosar
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Wed Mar 29, 2017 10:52 pm
Klabonosý tiše zavrčel a temným okem střelil po svém partnerovi - snad v otázce, zda zakročí on, nebo si to vezme sám Tosar. Druhá varianta nakonec převážila a mladý pes natočil hlavu jemně dozadu. "Zatím to vypadá, že se mýlíš," pronesl stejně tiše, jako autor provokující poznámky a hlavu stočil zase po směru běhu. Nehodlal se nijak hlouběji zaobírat kdejakým prašivým vlkem, co se opováží zpochybňovat jejich autoritu - na druhou stranu, nemohl je všechny nechat ještě víc zvlčet. S poslušnými psími ocásky se pracuje lépe.
avatar
Počet příspěvků : 1988
Datum registrace : 25. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Cäelle
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Wed Mar 29, 2017 11:19 pm
Tristis
Brzy se mi opět povedlo nabrat ztracené síly. Idylka nám však netrvala příliš dlouho. Alfa se rozhodl vytratit. Neprotestovala jsem, bylo to jeho rozhodnutí. Ovšem myslela jsem si svoje.  Sice se mi zdálo, že za poslední týdny značně zestárl, ale tohle byl jeho nápad. Byla to jeho smečka a on by ji měl vést až do samého konce. Měl by přijmout následky za své činy. Neodpustila jsem si pošeptat Larai něco o tom, že je to jenom prašivý zbabělec. Phantamar byl následně jmenován vůdcem. Docela mě to překvapilo. Z celé smečky byl pro mě snad tím nejhorším možným kandidátem. Musí to být poslední přání alfy Jinak si to nedokážu vysvětlit. Například Eleanora by byla dobrou vůdkyní. I Nefas se mi jeví jako lepší volba než Phantamar. Ovšem má zbabělý alfa vůbec nárok na to,aby bylo jeho přání splněno?
Phantamar byl skutečně příliš mladý a nezkušený na to, aby mohl být dobrým vůdcem. Bylo úsměvné, jak rychle o vůdcovství přišel. Nové příchozí samozvaní vůdci nebyli sice o nic lepší, ale měla jsem pocit, že to není až tak podstatné.  Na slova šedého jsem se dokonce pousmála. Mladej, naivní, a paličatej. Jo to přesně sedí. Ještě bych dodala, že je to slaboch a zbabělec a bylo by to kompletní. Ten, kdo se nedokáže poprat o své vůdcovství si nezaslouží být vůdce. Opět jsem neprotestovala, když si nové příchozí vyžádali poklonu a lehce sklonila hlavu. Bylo to jen bezvýznamné gesto, které naoko naznačovalo úctu. Nic pro mě neznamenalo. Mou úctu si každý musel zasloužit.
Rozběhla jsem se vpřed za zbytkem smečky. Přestávka mi udělala skutečně dobře. Zrak se mi již vrátil úplně. "Larai, tentokrát se musíme držet pohromadě," mrkla jsem na ni a popoběhla dopředu. Čím dřív budeme na novém území, tím lépe. Rozhodně jsem neměla v plánu zůstat v této smečce. Teď už jsem věděla, že tam kam jdeme jsou i jiné smečky. Stačí si vybrat. Mám právo volby. A hodlám je uplatnit. Snad bude Larai můj plán sdílet. Náhle někdo upoutal mou pozornost. Těsně před sebou jsem opět spatřila červenou betu. Podle hlasu jsem už věděla o koho se jedná. "Nerada ruším. Jen jsem ti v tom všem zmatku nestačila poděkovat," řekla jsem směrem k němu. Věděla jsem, že kdyby mi nepomohl, už bych tu nespíš nebyla.
avatar
Počet příspěvků : 1366
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Hilary
Postavení ve smečce: Beta
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Thu Mar 30, 2017 3:07 pm
Eleanora
Otevřela jsem oči a cítila jsem jediné - hlad. Hlad který mě svíral. Neumřela jsem, protože mi nehrozila smrt hladem, ale vyčerpanost a já jsem si teď odpočinula. Vstala jsem a pohlédla na své zubožené tělo. Byla vidět každá kost a kůže visela. Nebyla jsem už ta chladná, uzavřeně půvabná. Teď jsem byla jen Beta, která vypadá jak kostlivec. Teď jsem byla hladová, ale neumírala jsem vyčerpaností a ani přhřátím. Bylo příjemněji chladněji. Cítila jsem však pach šelem a to mě znepokojovalo. Také jsem zaregistrovala rozdělení smečky na dva tábory. Na ty co chtějí nabírat síly a tui co chtějí už pryč. Já jsem zastávala názor, že ať si ještě vlci odpočinou, ale jen krátce a co nejrychleji od tuď pryč. Vybrala jsem zlatou střední cestu. Problém byl jiný a to že mě se nikdo neptal. Nižší posty nás Bety a Alfu respektovali. Jednou si nás Alfa zavolal. Na Bety jsem nepatrně kývla a Alfě jsem věnovala větší kývnutí. Vyslehcla jsem neklidně Alfu. "Hodně štěstí Alfo." Brala jsem to jako rozloučení, ale nelíbilo se mi na čem se shodli ostatní. "Takže Nefas a Kirottu budou ty nejhlavnější Bety? Já jsem tedy ta méně cenná Beta a jedinná. To mě mohl rovnou degradovat když dělám pro smečku, tak málo. Nefas jsem zachránila život a oni takhle?! Měla tamzemřít. Ta mrcha využila mé laskavosti. Ta slova, že je nepodstatná a tak. Tak ta slova byla jen léčka a já jsem se nechala chytit." V duši jsem na sebe vrčela, ale na povrchu jsem si nechala chladnou hlavu a řekla jsem si, že až někomu z těch tří půjde o život, tak jim nepomohu. Tak jako Phant mě ignoroval, tak jak mě teď podvedli. Avšak teď jsem se podřídila, protože jsem chtěla udělat jedinné a to pomoc vlkům téhle smečky. Pozorovala jsem klidně Nefas a Kirotta jak to Phantovi říkají a jmenují ho Alfou. Přišlo mi odporné jak mnou opovrhovali aneb mě si mě nevšímali. Nakonec jsem se rozešla v před za nezkušeným novým Alfou a za jeho dvě nové chůvy. Avšak ten nezkušený ignorující Alfa se učil rychle, ale spíše budil rspekt což není nic světového. Já jsem ostatní Bety a Alfu začala poslouchat, ale ve vnitř jsem je nenáviděla. Avšak to jsem nedávala na jevo. Začlo se to komplikovat, když se objevil pes a vlk. Phant se rozesmál a Nefas ho musela krotit. "Ještě by na nás mohli někoho poštvat. Třeba mají smečku a kvůli Alfovi můžeme být všichni mrtví." V myšlenkách jsem dávala najevo jak se mi nelíbí, ale říkala jsem to jen sobě. Vlk a pes se představili. Přikrčila jsem, ale popravdě jsem strach jen hrála. Chtěla jsem ty tři nechat samotný, protože zbytek smečky se doopravdy bál. A ať se Alfa ukáže. Stejně jsem cítila strach, v sobě. Ty tři se zachovali statečně a už jsem si myslela, že je nakonec dobře, že oni jsou lepší než ostatní Bety tedy já, ale v tom to přišlo. Ten hloupý Alfa nás všechny dal těm dvoum. "Takže nás dal někomu cizímu, ale aspoň bude Alfou či Alfami někdo lepší než on." Napadlo mě a lehce jsem se před Flamem a Tosarem sklonila, před vlkem a psem. Nikdy jsem nechtěla sklonit hřbet před psem, ale tohle nebyl jen tak nějaký pes. Vydala jsem se vpřed, za novýma alfama na cestu do Niwatských smeček.
avatar
Vedlejší administrátor
Vedlejší administrátor
Počet příspěvků : 331
Datum registrace : 01. 11. 16

Profil postavy
Hlavní postava:
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Thu Mar 30, 2017 4:53 pm
Byl to poněkud zajímavý začátek z cesty a ačkoliv si po celou dobu Grillya nechávala chladnou tvář, uvnitř vyšilovala. Náhlá ztráta alfy opravdu nebyla ničím příjemná a ani trochu ji na náladě nepřidalo jmenování nové. Pohlédla na jednu z bet, právě vysvětlující, kdo převezme místo vůdce této "smečky" a povede je dál. Zavrtěla nechápavě hlavou, nezdálo se ji zrovna nejchytřejší jmenovat psychicky nevyrovnaného vlka, ale co ona do toho mohla kecat, taky na tom duševně nebyla zrovna nejlépe a uvědomovala si to. Nakonec usoudila, že to možná nebude zas tak špatné a bety popřípadě někdy až pubertálně působícího Phantamara zklidní a navedou správným směrem. Tato představa avšak vymizela hned s prvním ne zcela promyšleným rozkazem, který musela chtě nechtě přijmout. Rozešla se pomalým krokem za smečkou, téměř ignorovala všechny vlky kolem a občas jenom nenápadně zašilhala po té čtveřici která ji jako jediná zajímala.
Cesta to byla únavná, pomalá a místy už i ona začala uvažovat nad tím, jestli má tohle vše vůbec nějaký význam, byli zkrátka ztracení a nikde nebylo živé duše. Zvedla z velké části zjizvenou hlavu, když zaslechla hlas nové alfy, prošla mezi ostatními vlky dopředu aby měla lepší výhled na tu věc, nebo spíš, na ty postavy. Lehce couvla, když zahlédla černý plášť na jednom z té dvojice, vzpomínky jako by se ji přitom všechny vybavily a rány ji začaly opět bolet. Nedalo se říct, že by z nich měla přímo strach, vlastně jediné co ji děsilo byla minulost toho psa. Při představě, že patřil k lidem, nebo s nimi snad oba dva sympatizují ji přejížděl mráz po zádech. Jako zhypnotizovaná pozerovala psa a odvrátila od něj své nevýrazné oči až ve chvíli kdy se Phant zmínil o cílu jejich cesty. Snad ještě nevěřil, že se tam dostanou, celá tahle cesta se už dávno proměnila v nemožnou. Nevěřila, že by tam kdy mohli dorazit. Celé toto její mínění ale šedý zjizvený vlk během chvíle zničil pár slovy a v očích se ji mihla šťastná jiskra. Ohlédla se za sebe, hledající mezi davem svou sestru, avšak po chvíli to vzdala a obrátila se zpět k nim. V tu chvíli vznikla další pro ni poměrně nejasná chvilka, jelikož přes to hledání nějak nepostřehla šedivákův povel, i tak se ale s ostatními poklonila, aniž by si nějak více uvědomovala jaký důvod to mělo. Proč nejít koneckonců jednou s davem, že ano? A tak s ním doopravdy pro jednou šla a následovala smečku. Samozřejmě, opět poněkud vzadu, mimo oči všech spolucestovatelů.
avatar
Počet příspěvků : 651
Datum registrace : 01. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Saiko Aske Eru'Rōshiko
Postavení ve smečce: Neživý
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Thu Mar 30, 2017 6:08 pm
Jacqueline se probudila brzy ráno, když ji jemné paprsky slunce pošimraly na čumáku. Nakrčila jej a pomalu se zvedla do sedu. Měla hlad, moc toho nesnědla. Zazívala a ještě na nějakou chvíli si schrupla, dokud ji neprobudil jakýsi rozruch. Vlci se hádali. Jedna skupinka chtěla pryč, dát se na cestu a být co nejdříve na novém území, ale druhá byla proti. Chtěla nabrat síly a vydat se na cestu po nabrání potřebné energie. Jacqueline na nic nečekala a rozhodně se přidala ke skupině, která chtěla zůstat. Nu, druhého rána rozpory ustaly, když zjistila, kdo je novým alfou a že starý Erquinn je pryč. Pokrčila nad tím plecemi, v oblibě ho neměla. S Phantamarem se znala jen coby dva sirotci, co se jednoho dne doplížili do tábora, přesto byl o něco starší a ona se jej rozhodla respektovat. Na jeho příkaz se přesto museli brzy vydat na cestu. Jack se naposledy napila a poslušně se vydala dál.
Jenže ta netrvala dlouho. Zastoupili ji jim dva vlci. Jenže jakmile se zpod pláště vynořil klabonosý čumák, Jacqueline zbystřila a uvědomila si, že to je jedna z mnoha ras psů. Ačkoli byl o něco málo menší než Jack, budil v ní respekt. Strhl se rozhovor, ona zvědavě poslouchala, co to. Ppak skoro nadskočila při Tosarově pronikavém štěkotu. Rychle se však vzpamatovala, když se na ně oba řítili. Peří se jí zčepýřilo a odtáhlo od těla, hadí zorničky zúžily a ona byla připravena na boj. Strýc ji jednou jako dočista maličkou odtáhl a chtěl z ní vycgovat zabijáka - nu, po třech dnech tvrdého zacházení ji našli, strýce zahnali, ale ji to poznamenalo po zbytek života. Za ty tři dny jí prozradil nejrůznější taktiky boje a vůbec vše, co by správný zabiják měl vědět.
Teď se nehodlala zastínit ostatními kappami, už nebyla malé vlče. Statečně předstoupila do řady kapp, se zoubky vyceněnými, celkově vypadala sebevědomě, ale hlodal v ní červík nejistoty. Nakonec však k útoku nedošlo a místo toho se opět strhl rozhovor, kde pochytila něco o Niwarských smečkách. Tak to je jejich cíl? Byla na to upřímně zvědavá, velmi, velmi zvědavá. Kolik je tam smdček? Hodní či vlci zlí? Netušila, ale slovo Niwatské znělo hezky, přímo klouzalo z jazyka. 
Trošku zmateně zamrkala, když se Phantamar poklonil. Nejdřív nad tím chtěla ohrnout pysky, ale nesmlouvavý a samolibý Flameův záblesk v jeho očích a postupné klanění ostatních vlků ji, sic z donucení a pocitu potřeby, donutilo též pokleknout a sklonit hlavu k zemi. Povzdechla si, peří pomaličku začalo klesar, až se opět připláclo k tělu, veškerá bojovnost z ní vyprchala. Přesto si přiadala vyčnívající z davu - modré pruhy po stranách těla, zelené peří, hadí očka a modrý čumák. Kdo by si jí nevšiml? Těm dvěma bylo očividně jedno, jak vypadá, přesto se nemohla zbavit dojmu, že je prostě divná. Když uslyšela, že je ti dva k Niwatu dovedou, trhla sebou, ale pokud nechtěla zemřít, musela. Zvedla se a vydala se s ostatními za alfou a dvěma průvodci. I když takhle by je Jacqueline osobně nenazývala. Povzdychla si, pohled upírala po většinu cesty ke svým bílým tlapkám. Chtěla mít křídla a odletět odsud. Hlava jí poklesla ještě o kus níž. Musela, pokid chce přežít. I když bude muset jít s nimi.
avatar
Počet příspěvků : 585
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Gwen
Postavení ve smečce: Delta
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Thu Mar 30, 2017 6:22 pm
Karai dál marně čekala na Khaleesinu odpověď, které se jí ovšem nedostalo. Svěsila sněhobílou hlavičku. Zacukala oušky, která zachytila tlumené hlasy oznamující, že má Karai a ostatní novou Alfu. Nijak se v tom nehnípala, a když Phant zavelel k odchodu, prostě se rozešla za ostatními, myslíc na to místo, kam se měli všichni dostat. Kladla tlapku za tlapkou, když v tom zachytila další hlasy odkudsi zepředu. Přestože měla pocit, že by tomu neměla jakožto nicotná Omega nevěnovat moc pozornost, rozešla se dopředu, aby zjistila, oč jde. Byli tam dva děsiví vl... Vlk a pes? Karai vytřeštila tyrkysová očka překvapením a strachem, pak se ovšem zamračila nad rozhodnutím nového Alfy. Přece nás jen tak nenechá těmhle..! Těmhle! Pomyslela si, ovšem zcela zbytečně. Tak jako tak by byla pouhým posluhovačem ostatních vlků ze smečky. Když se začali ostatní klanět, uvědomila si, že tohle bude docela jistě hrůzovláda. Nechtěla se jim klanět, ale byla malá slabá Omega. Přesto si s poklonou dala dost načas, aby projevila jakýsi vzdor, něco se v ní jakoby pohlo, jako prudký nával nenávisti, pak se ale jakoby probrala a proměnila zamračení - kterému se dost divila - v úšklebek projevující její slabost a poklonila se. Přes to se jí však hlavou honily neznámě nesouhlasné a odporující myšlenky, které se ta stránka slabosti snažila potlačit. Jsem Omega, jsem slabá, jsem malá, proti nim nic nezmůžu. 
avatar
Počet příspěvků : 1121
Datum registrace : 02. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strážkyňa Kirigakure
Postavení ve smečce: Alfa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Sat Apr 01, 2017 10:36 am
Fullmaya
Pozrela sa naokolo a vysoká dlhonohá fena sa postavila a pozrela sa na dvoch prišelcov. Jeden bol pes, biely bulteriér zahalený tmavým plášťom. Aj cez tmavú látku belgičáčka videla, že má mocné svaly. Druhý bol sivý vysoký vlk posiaty jazvami. Hovorili čosi o akomsi Niwatskom území. Hm čo to len môže byť? Žeby miesto s hojnosťou zveri? pomyslela si a lačne si oblizla pysky. ale teraz musí ešte vydržať. Vedela, ak si bude šetriť sily dorazí tam. Tí dvaja povedali, že svorku putujúcich vlkov tam dovedú. Dvaja noví sprievodci. pomyslela si a pohla sa. Jej telo bola kosť a koža a pri živote ju udržiavala len divoká túžba prežiť. Pohla sa a mlčky mechanicky kráčala vpred.
avatar
Hlavní administrátor
Hlavní administrátor
Počet příspěvků : 262
Datum registrace : 01. 11. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Asuna
Postavení ve smečce: Aerel
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Sat Apr 01, 2017 11:01 am
Flame se pohl kupředu, načež se mezi něj a Tosara vetřel Phantamar. "Tys znal mou matku? Nikdy mi o nikom jako Frenie, nebo Flame neslyšel," procedil skrz zuby. Flame ho ignoroval, jen v mysli se tiše odvolával k Tosarovi. "Jsem bratr tvé matky - vyhnaný a nechtěný," v Phantamarově hlavě se začala rodit věta - 'kdo by tě chtěl'.
avatar
Počet příspěvků : 38
Datum registrace : 30. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Tosar
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Sat Apr 01, 2017 10:18 pm
Tosar zvedl hrdě hlavu - i když byl nižší, než Phantamar, v pohledu měl podstatně větší sebejistotu a nadhled. "Vybral sis Flameův špatný bok... po téhle straně kráčím já. Buď se mu stáhni za ocas, nebo po jeho levý... pokud Tě tam strpí," zavrčel tichounce, ale o to zřetelněji mladý pes.
avatar
Počet příspěvků : 1434
Datum registrace : 02. 02. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Aeonii De Orietr
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Sun Apr 02, 2017 8:32 pm
A tak to zase nějak dopadlo, že z toho vrcholku všichni zase sletěli k zemi jako kymácející se žalud. Jenom kvůli pár rozhodnutím. Ačli některým stupidním nebo naivním, tak stejně jinak se na to Dianna dívala stejně. S pohledem ačkoliv nedůvěřivým v nového mladého vůdce, který určitě mohl mít navíc! Věřila v to, budila v tom respektující sochu, která mohla býti lepší náhradou než li starou. Avšak opak byl pravdou. Po necelých pár dnech se shodlo na dalším dobrodružství, která se zopakovala jako celá smyčka. Skrze cestu, bolestivou a vyčerpávající se zase ukázalo novému číslu a po jejich důvěryhodném vyjednávání se shodlo na dalších nových vůdcích, aneb Tosar a Flame. Bez nějakých menších překvapivých chvilek se automaticky poklonila. Následovala by kohokoliv za cenu toho, že její rodina a přátelé budou v pořádku a problém v tomto zrovna nevyhledávala. A co nevidět se zase smečka dala do kroku, tiše se rozhlížela po krajině s vážným pohledem, nijak obzvláště šťastným. Samozřejmě by nejraději teď utíkala odtud, ale nemohla, její tlapky uvězněné v těchto krocích a jazyk zauzlovaný nad slovem bdícím. Možná, že přece jen to místo Niwatských smeček bude nejlepší možností pro její blízké, která je chystá kupředu. V srdci stále stejný snílek a optimista i v těch nejhorších časech, hm? Těžko říct, pravděpodobně už tomu tak bylo. Krok za krokem a tona myšlenek, přitom vypnutí reality.. náramnější ticho nepocítila za několik těch týdnů či měsíců? Už to ani raději nepočítat.
avatar
Počet příspěvků : 139
Datum registrace : 03. 02. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Maysie
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Sun Apr 09, 2017 12:58 pm
Cassie
Zřejmě musela usnout. Když se probudila, byla pohublá, vyčerpaná a vyděšená, kde se to octla. Hledala někoho, kdo by pro ni byl oporou, ale byla mezi kupou cizích vlků. To nebyl sen... Pomyslela si zděšeně. Pokusila se vstát a poohlédnout se po něčem k jídlu. Také pak chtěla najît Alfu a požádat ji o přijetí do smečky ale to mohlo počkat. Náhle něco uviděla v křoví. Myš! Prolétlo jí hlavou a za malou chvíli už tvorečka držela v hubě. Jedním stiskem mu zlomila vaz a dala se do jídla.
avatar
Počet příspěvků : 1988
Datum registrace : 25. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Cäelle
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Netradiční akce

za Sun Apr 16, 2017 6:17 pm
Tak šup šup! Pohneme s tím ne?
Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru