Share
Goto down
avatar
Počet příspěvků : 217
Datum registrace : 14. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Rossiel
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Sun Jul 23, 2017 5:24 pm
Skály bílých muflonů
Něco nepěkného se dělo. Jak jsem měl možnost pozorovat, vlci, jako by začali blíznit. No je toto normální? Co se to dějek, hej... No všiml jsem si, jak se někteří rozeběhli pryč. "Počkejte! Kam to běžíte?!" Jessie, Rite někam běželi. Brzy mi zmizeli z očí a já se tak podíval na zbylé členy. Musíme za nimi. Byla to jasná volba. "Za nimi! Honem!" Zavelel jsem zbytku a rozeběhl se ke skalám. Musel jsem doufat, že poslechnou a my doženeme naše druhy.
avatar
Počet příspěvků : 110
Datum registrace : 30. 12. 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Mon Jul 24, 2017 1:26 pm
Skupina
Jessie • Riteru • Lester • Snow

Stalo se, krátce po té, co Jessie s Riteruem doběhli do skal, měli ještě čas se bavit o tom, co se to děje, je dohnal obrovský pavouk. Byl velký jako medvěd a na zádech měl zámotek, ve kterém byla uvězněna Snow. Jessie i Riteru si uvězněné vlčice všimli. Poblíž nich poletovala vážka, se svým nákladem Lesterem. Jak vlci byli výš, mlha byla řidší, ale jen v oblasti skal. Lester z výšky mohl vidět pavouka, Snow, Riterua i Jessie.

Lester: může se pokusit o útěk

Snow
: může se probudit
avatar
Počet příspěvků : 187
Datum registrace : 26. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Feam Re Arti ThyHo Casino-Root
Postavení ve smečce: Neživý
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Mon Jul 24, 2017 1:38 pm
s Yllin
Zvuky kolem nás nebyly příjemné. Pořád jsem se snažil odhadnout, kde jsou ostatní a jak daleko je asi nepřítel, nebo spíše nepřátelé. Zaposlouchal jsem se též a musel jsem potvrdit, že i já slyším něco víc. "Myslím, že hlasy? Někdo je poblíž." Ano, opravdu jsem měl dojem, že slyším hlasy. Zkontroloval jsem přítomné. Naše skupinka se stenčila. Avšak netrvalo dlouho a před námi se objevila druhá skupina. Co kdybychom je obklíčili, sice nevíme kdo to je a kolik jich je, ale ani oni nemůžou tušit, kolik je nás. Zavrčel jsem výhružně. Ano, přiznávám, mlha mne trochu dráždila. "Hej! Co jste zač?! Co tady chcete?!" Nebylo zatím poznat, kdo to je. Avšak nechtěl jsem, aby si snad mysleli, že stáhneme ocasy a utečeme. Ať už jsou kdo jsou, tohle je naše území - myslím...
avatar
Počet příspěvků : 1123
Datum registrace : 02. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strážkyňa Kirigakure
Postavení ve smečce: Neživý
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Tue Jul 25, 2017 9:32 am
Hranice
Pozrela som sa na svoju skupinku vlkov. Issey vystúpil viac dopredu celý naježený.,,Áno hlasy a nie jeden... Sú to vlčie hlasy." povedala som a pozrela sa dopredu, do hmly ktorá nás obopínala. Zvrtla som sa o stosemdesiat stupňov čiže som stála čelom k príchodzím vlkom. Zdvihla som chvost a podišla som vpred. nemyslím si, žeby po nás chceli útočiť, zdá sa, že aj oni majú problémy s touto hmlou. poslala som myšlienku Isseyovi a pozrela sa smerom k vlkom. V tom som zacítila príšerný puch a ešte niečo iné, skupina vlkov páchla ako zo strieborného fénixu. ,,Issey, to sú vlci zo strieborného fénixu." poviem rozhodne. 
BODKA
S WAYOU
Pozrela som sa zmätene okolo, môj ňufák dráždil odporný smrad, ktorý vyliezal akoby z toho hnusného kraba. Zdvihla som hlavu a postavila sa na zadné, túto zručnosť som sa naučila u ľudí. Panáčkovala som v pozore a ňuchala som pachy z predu. Hm čo tu asi cítim. Smrad. Psov? Nie psov vlkov? pomyslela som si a zahľadela som sa cez závoj hmly. Zazrela som blížiace sa siluety. Skočila som na všetky štyri a povedala. ,,Cítim blížiacich sa vlkov." poznamenala som.
avatar
Počet příspěvků : 25
Datum registrace : 24. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Snow
Postavení ve smečce: Gamma
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Tue Jul 25, 2017 12:26 pm
Na pavoukovi
Probudila jsem se a byla zamotaná do něčeho. Ani nevím co to je, ale vím že tu je pavouk. "Pomoc!" Vykřikla jsem a zakňučela, můžu zkusit použít magii, ale nevím jestli to vyjde, ale mělo by, když to spálím, ale zase naštvu toho pavouka, to nějak nechci. Co mám sakra dělat? Snad mě nesní.
avatar
Počet příspěvků : 61
Datum registrace : 24. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Demon
Postavení ve smečce: Delta
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Wed Aug 02, 2017 12:09 pm
Skály bílých muflonů

Keď alfa povedala aby sme išli za tými čo sa rozbehli preč. Ešte chvílu som zostal na mieste lebo ten pocit že nás stále niekto sleduje neprestával. Ale nakoniec som sa rozbehol za alfou ale, stale som sa obzeral okolo seba lebo ma ten pocit, aj ked som nikoho nevidel nechcel prejisť. Ale nadalej som išiel za alfou aj s tím pocitom.
avatar
Počet příspěvků : 458
Datum registrace : 04. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Yllin
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Sat Aug 12, 2017 4:35 pm
//: Rozbehne sa to tu ešte?
avatar
Počet příspěvků : 3194
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strieborná a škvrnitá
Postavení ve smečce: Beta
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Sun Aug 13, 2017 2:54 pm
//Neviem. Stratila som sa v tom.
avatar
Počet příspěvků : 1123
Datum registrace : 02. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strážkyňa Kirigakure
Postavení ve smečce: Neživý
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Mon Aug 28, 2017 11:16 am
//: Poďme to rozhýbať...
avatar
Počet příspěvků : 359
Datum registrace : 03. 06. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Destiny Aqua
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Mon Aug 28, 2017 4:25 pm
//Ja sa zapojím rada, len som sa v tom stratila...
avatar
Počet příspěvků : 139
Datum registrace : 03. 02. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Maysie
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Tue Aug 29, 2017 1:04 pm
//já bych se zapojila, ale strácím se v tom... navíc by to chtělo slyšet názor adminů
avatar
Počet příspěvků : 110
Datum registrace : 30. 12. 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Thu Sep 07, 2017 10:33 am
Skřípání, pískání, bzučení zesilovalo. Mlha začala ustupovat, ale úplně se nevytratila. Vlci viděli na vzdálenost asi tak pěti metrů, víc ani ne. Na vlky, jak byli, se náhle snesly příšery ze všech stran a směrů. Na některé vlky útočily vážky, na jiné zase krabi a byli tady i další tvorové. Rozpoutal se boj mezi vlky a obrovskými tvory. Každý z vlků byl zaměstnán bojem.


1000 slov - Každý zúčastněný vlk, ať napíše závěrečný boj s cizím tvorem. Příspěvek by měl mít min. 1000 slov. Je na vás, zda se Váš vlk v něčem zlepší, s kým bude bojovat.
Příspěvek můžete obohatit obrázkem, ale není to povinné. Smile


............................................................................................................
Angelo, Ceron: Akce začala už před dlouhou dobou, takže už ne, ale klidně se můžete přihlásit do některé další akce Wink
avatar
Počet příspěvků : 151
Datum registrace : 25. 04. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Yllin
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Thu Sep 07, 2017 11:48 am
V hmle
Tlmene som zavrčala a pozrela som sa naokolo akoby zrazu vyprchal všetok môj strach z môjho tela a nastal prevrat. Možno som bola malá a nebola som vlk, ale odvaha mi nechýbala. Všade bol počuť lomoz a škrípanie divných tvorov. Pozerala som sa na okolo, akoby ma niekto chcel napadnúť. ,,Som Bodka a vôbec sa nebojím." dostala som zo seba. Akoby všetky roky domestifikácie a šľachtenia nič neznamenali. Odhodila som háv domáceho zvieraťa a spoločníka pri krbe. V mojej hrudi začalo biť srdce šelmy a z hrdla sa mi vydralo volanie dávnych predkov.  Toto bol víťazstvo pravekej šelmy nad domácim tvorom závislým na človeku. Uprene som sa pozerala do hmly a chvost som vyzývavo zdvihla.,,Vylez a ukáž sa!" zavrčala som. Teraz som absolútne stratila pud sebazáchovy. Moje srdce horelo novozískanou slobodou. Vtom sa šramot približoval a ja som stála tvárou v tvár nebezpečnému škorpiónovi ktorý klepal klepetami a vyzývavo mával svojim chvostom. Čierna obluda sa približovala. Blížil sa finálny boj. Ja som sa dívala na cvakajúce klepetá a smelo som sa mu rozhodla čeliť, bola to pre mňa jedna veľká skúška. Škorpión sa približoval a ja som cúvla. Aby som mala lepší rozbeh. Vymrštila som svoje dvadsaťkilové telo a preletela som vzduchom. Videla som ako sa po mne klepetá zaháňajú. Pristála som na chrbte čiernej obludy. Škorpión vydal zo seba nahnevaný ryk. Držala som sa na jeho chrbte ako kliešť a hľadala som správne miesto. Tvor pod mojim telom sa metal a bodal svojim jedovatým chvostom. Mňa nepremôžeš. pomyslela som si a uhla som sa pred chvostom. Pretočila som sa na jeho tele aby som mala tlamu pri jeho škaredej ohyzdnej hlave, s hnusnými zlými očami. Mala som v pláne mu ju jednoducho urvať. Ale skôr než som stihla otvoriť papuľu so svojimi štyridsiatdvoma zubálmi, škorpión ma zhodil zo svojho chrbta a začal mňa prenasledovať. Naježená som okolo neho krúžila a vrčala. Urobila som výpad vpred a vbehla som pod jeho brucho. Takmer nič som nevidela len tmu a obrysy nôh. Zomrie, buď teraz alebo nikdy. Vyrazila som proti nemu s novou odvahou. Nebála som sa, chcela som ho zničiť. Škorpión zdvihol hlavu, bola to chvíľa, ktorú som chcela využiť, pretože medzi jeho pancierom vznikla štrbina. Raz dva tri... pomyslela som si a zaťala som svoje zuby do mäkkého nechráneného spoju medzi telom a hlavou. Tvor nad mojim telom poklesol a vydal zúfalý výkrik. Moje srdce sa však smialo, bolo to víťazstvo pravekej šelmy. Tvor bol v smrteľných kŕčoch a ja som len tak o vlások ušla, skôr ako by ma mohlo to telo zavaliť. Ale aj ja som bola uťahaná, jed v jeho tele začal účinkovať aj na mňa. Cítila som sa slabá, ale moje srdce plesalo. Odplazila som sa preč z bojiska a tam som sa zvalila na zem a vydávila som obsah svojho žalúdka. Bolo to voľačo hnusné, stále som tú pachuť mala v papuli a bolo mi z nej zle. Je dokonané, zvládli sme to. to boli moje posledné myšlienky tesne pred tým ako som upadla do stavu bezvedomia.
avatar
Počet příspěvků : 3194
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strieborná a škvrnitá
Postavení ve smečce: Beta
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Thu Sep 07, 2017 3:45 pm
//Ja som predtým normálne písala, lenže som sa v tom stratila. Za Destiny.
avatar
Počet příspěvků : 3194
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strieborná a škvrnitá
Postavení ve smečce: Beta
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Thu Sep 07, 2017 6:04 pm
V hmle
Destiny čiastočne stratila svoju skupinu, nevedela kde sú. Hmla začala ustupovať a ona tak konečne videla. Obzerala sa dookola, no nevidela nikoho zo svojej skupiny. Kde sú? Čo ak sa im niečo stalo? obávala sa. No o chvíľu sa už nemohla zaoberať svojimi myšlienkami. Začula totiž hlasný a divný zvuk, niečo medzi zaškriekaním vtáka a mraučaním mačky. Rýchlo sa otočila. To stvorenie vyzeralo ako kríženec nejakej obrovskej čiernej mačky a orla. Jeho mačacia tvár vyzerala pomerne normálne, avšak papuľu nahrádzal ostrý zobák, pod očami to malo niekoľko pierok. Avšak uši boli mačacie, rovnako aj telo hoci čiernu srsť kde-tu nahrádzalo zopár pierok. Predné nohy malo stvorenie vtáčie, zadné patrili mačke. Rovnako aj chvost bol mačací. No to zviera malo vtáčie krídla ktoré pripomínali nejakého cudzokrajného vtáka- perie bolo všetkých možných farieb aj odtieňov. A rútilo sa priamo na ňu. Inštinkt na ňu priam reval aby okamžite uhla a priblížila sa čo najviac k zemi no dnes ho neposlúchla. Vyskočila do vzduchu a zrazila sa s tým divným stvorením ktoré by jej inak zrejme do pár sekúnd vyďobalo oči. Takto sa však spoločne zvalili späť na zem a obaja boli očividne mierne šokovaní z celej tejto situácie. Nanešťastie pre Destiny, tvor sa spamätal skôr. Podarilo sa mu trafiť ju do laby a spôsobiť jej tam stredne veľkú ranu. Syklo od bolesti. Labou sa však zahnala po zvierati. Veď ja ťa dostanem, ty prerastené mača! pomyslela si. Zviera o trochu cúvlo, zostalo však na zemi a nevznieslo sa do vzduchu čo považovala za dobrý znak. Vrhla sa vpred a pritlačila mačku k zemi. ,,Ja sa len tak nevzdávam, ty beštia!" zavrčala. Mačka sa vzpierala a podarilo sa jej natrhnúť Destiny ľavé ucho. Znovu sykla od bolesti. Na zranenia bývala citlivá. Zviera vydalo spokojný zvuk. Očividne rado spôsobovalo bolesť iným. ,,Veď ja ti dám, ty, ty..." zavrčala znova. Vrhla sa na zviera, tentokrát však zmenila taktiku. Ak zaútočím na krídla, oslabím ho tým. Nebude môcť lietať, hoci bude mať stále ten nešťastný zobák, pomyslela si. Prikrčila sa a odrazila sa od zeme. Vyskočila a vrhla sa na krídla toho stvorenia. Zahryzla sa do jedného a kmásala ním zo strany na stranu zatiaľ čo zviera sa ju pokúšalo striasť. Možno ju aj poďobalo na viacerých miestach, nebola si však istá. Zrazu v papuli pocítila teplú krv. Bol to iný pocit ako zabiť zajaca či jeleňa. Toto bola šelma a bola na takmer rovnakej ak nie aj vyššej úrovni ako ona. Ale bolo tu niečo čo tá šelma neovládala. Mágia! Použi svoju mágiu! pomyslela si. Vedela však, že má ešte trochu času, hoci nie veľa. Prudko trhla a s hlasným a takmer desivým zvukom sa krídlo odtrhlo a ona ho vypľula na zem. Prehltla teplú krv. Nechutila jej no nechcela ju len tak vypľuť. Možno bude na niečo užitočná, hoci určite nedáva nadprirodzené schopnosti alebo čo. Bol to však prvý krok k tomu aby porazila svojho súpera. Musela ho poraziť ak chcela prežiť, to veľmi dobre vedela. Bolo to len kto z koho. Či vyhrá ona alebo tá beštia, jeden bude musieť zabiť toho druhého. Takéto súboje síce nemala rada a nevyhľadávala ich, no teraz to bola nutnosť a inštinkt. A hoci si to priznávala nerada, začínalo ju to trochu baviť. Stvorenie sa však rozhodlo dať si pauzu. Posadilo sa - tak ako mu to dovoľovali vtáčie nohy- a ako mačka si začalo čistiť ranu na mieste kde len nedávno bolo krídlo. Ona zdvihla labu aby si prezrela zranenie. Nevyzeralo vážne, no bolelo. Jazykom ho teda zľahka olízala a dúfala, že to zatiaľ bude stačiť. Potom jednou labou k sebe prisunula svoju "korisť" z boja v podobe vtáčieho krídla. Možno by sa to dalo na niečo využiť, pomyslela si. Do papule chytila zopár pierok a podarilo sa jej prestrčiť ich cez dierku z boja na uchu. Nevedela ako to vyzerá, no dúfala, že nie strašne. Mačka sa totiž rozhodla, že pauze je koniec a ona nechcela skončiť mŕtva. Zviera sa blížilo k nej. Odrazila sa a vyskočila mu na chrbát, pazúre zaryla do jeho kože a tlmene zavrčala. ,,Asi by som ťa mala naučiť poriadku, mačička," odfrkla si. Zviera otočilo hlavu smerom k nej a podarilo sa mu ďobnúť ju aj do druhého ucha a vytvoriť tam takmer totožnú dierku. Tlmene zaskučala od bolesti. Zviera vydalo víťazoslávny zvuk a pokúsilo sa vzlietnuť. Destiny mu pazúre zaryla do chrbta ešte pevnejšie. Zviera však vzlietlo iba o kúsok, asi ako splašená sliepka ktorú chovala ľudská žena s ktorou žila jej matka. Neskĺzla mu z chrbta, našťastie. Pristáli teda znova na zemi. A ona sa vrhla na druhé krídlo. V papuli pocítila jemné a mäkké perie, pritlačila teda ešte viac. Pocítila aj mäkké mäso. Zahryzla sa a mykla hlavou. Ozvalo sa tlmené puknutie, zviera malo očividne veľmi slabé kosti. A jej papuľu znova naplnila horúca čerstvá krv a jej nezameniteľná chuť a kovová vôňa. Tentokrát ju však vypľula na zviera. Maj si svoju vlastnú krv, pomyslela si. Zviera zarevalo od bolesti. Bolo očividne vytrvalé, prísť o dve krídla predsa nie je len tak. Nakoniec sa mu podarilo zhodiť zamyslenú Destiny zo svojho chrbta. Dopadla na zem a pád jej vyrazil na pár sekúnd dych. Zviera bolo očividne vydesené, pretože nezmyselne pobehovalo dookola v kruhoch. Už čoskoro bude čas. Ak teda nechcem aby sa bezvýznamne trápilo... predsa len, aj taká obluda si zaslúži trochu slušného zaobchádzania. Je to tiež živý tvor a má svoje pocity a možno aj myšlienky, pomyslela si. Myšlienky! Pocity! Zakončím to mágiou. Zároveň si ju možno aj trochu vylepším. Bude to fajn. A nebude až tak trpieť. No ako sa dostanem k tomu zvieraťu dostatočne blízko na to, aby som vedela manipulovať s jeho pocitmi a myšlienkami? Budem ho musieť nejako obrátiť alebo čo tak aby som ho mohla upokojiť. Najskôr myšlienkami a potom pocitmi. Uvidím. Možno nakoniec predsa len budem musieť použiť silu, hoci to nerobím veľmi rada, uvažovala. Nakoniec sa však rozhodla. Vedela čo bude musieť urobiť. Zviera prestalo šalieť a blížilo sa k nej. Prikrčila sa a vo chvíli keď na ňu už-už zaútočilo vyskočila a z celej sily ho všetkými štyrmi labami kopla do hrude. Odrazila sa a pristála o kus ďalej. Zviera bolo očividne ešte zmätené čo sa rozhodla využiť pre seba. Vstala a rozbehla sa smerom k nemu. Zrazila ho k zemi a prevrátila na chrbát, takže sa týčila nad ním. ,,Nevyhráš. Vzdaj to," povedala chrapľavo. Bola zranená, z rán jej tiekla krv, sotva sa držala pri vedomí. Cítila sa ako keby práve obehala celé územie Niwatu. Labu priložila na hruď zvieraťa, tesne nad jeho srdce ktoré splašene bilo. Pozrela sa mu do žltých očí a zhlboka sa nadýchla. Vedela, že to čo sa chystá urobiť ju bude stáť množstva energie. Od sústredenia privrela oči a snažila sa v sebe nájsť pokoj. Pokoj ktorý cítila keď bola s jej Alom a on jej hovoril, že je jeho Vločka. Potom myslela na pocit spánku ktorý ju už zrejme o chvíľu ovládne. Potom tie pocity vsugerovala zvieraťu. Strach nahradila ospalosť a malátnosť. Pokračovala, dodávala mu stále tie isté pocity. ,,Chceš spať, chceš zaspať... naveky..." poslala mu pomocou mágie myšlienku. Aj ona bola malátna, ledva stála. Zviera zavrelo oči. O chvíľu na to prestalo jeho srdce biť. Destiny tlmene vzlykla a zachvátil ju pocit neistoty a smútku. Zabila. Rozbehla sa najrýchlejšie ako dokázala. Preč, preč, preč! Preč z toho miesta! zneli jej myšlienky. No nedostala sa ďaleko. Dopadla na zem a upadla do spánku plného znepokojivých snov.
avatar
Počet příspěvků : 3190
Datum registrace : 14. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Sapha
Postavení ve smečce: Delta
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Sun Sep 10, 2017 6:08 pm
//do kdy je zhruba čas?
avatar
Počet příspěvků : 110
Datum registrace : 30. 12. 16
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Mon Sep 11, 2017 1:09 pm
○ Tak, Ceron může napsat závěrečný post.
Haske: Moc dlouho to nebude. Už chci Akci uzavřít. Přesný termín dávat nechci. Čím rychleji napíšete tím lepší šance na odměny.
avatar
Počet příspěvků : 1123
Datum registrace : 02. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strážkyňa Kirigakure
Postavení ve smečce: Neživý
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Tue Sep 12, 2017 10:05 am
V HMLE
Zdvihla som hlavu, našpicovala uši... Zavrčala som a na chrbte sa mi zježili chlpy. Cítila som nebezpečie, mohlo vyskočiť odkiaľkoľvek. A nič nebolo nemožné. V hmle som počula zvuky boja, čiže, niektorý už bojovali aj dobojovali. Svorku nedostanú, môžu ma zabiť, ale nie ublížiť rodine a mojej svorke. pomyslela som si a zadívala som sa do hmly z ktorej sa začala vynárať obluda. Vetrila svojim ňufákom ktorý mala na enormne úzkej papuli a štíhlej hlave, z ktorej vystupovali kosti obalené hladkou srsťou neurčitej farby. Tvor s hadími očami rozďavil čeľuste, z ktorých vystrelil čierny rozčesnutý jazyk. Telo mal vychrtnuté, rebrá mu vystupovali, dali sa mu zrátať. Netvor sa blížil pomalým,krokom. Tel mal pokryté šupinami, s riedkymi chumáčmi srsti. Laby nemal vlčie ale skôr akoby jašteričie. Chvost mal dlhokánsky a rozčesnutý s dvoma končekmi na ktorých bolo trocha srsti. Tvor sa na mňa pozrel a zasyčal, ja som sa pozrela na neho a vycerila biele tesáky. Vyzeral ako chodiace mauzoléum, ale kašľať na to. Tvor zapáchal a blížil sa ku mne. Dvihla som hlavu a pozrela som sa mu priamo do jeho zlých, nenásytných očiek. Tvor prehol krk ako volavka a svoju špicatú hlavu vystrelil k môjmu krku. Uhla som sa mu a prudko som vyrazila vpred. Narazila som mu do kostnatej lopatky. Tvor zasyčal a obrátil sa ku mne. vyrazil oproti mne a nedal sa zastaviť.Rútil sa na mňa so šialeným pohľadom. Ale ja som už mala spásonosný nápad. Vrútila som sa netvorovi pod telo a obkrútila som sa okolo jeho chudého tela. Bola som okolo neho omotaná a zahryzla som sa mu do zátylku. Netvor sa skrútil a rozďavil svoju tlamu. Videla som že čoskoro umrie. Papuľu som mala plnú zlepenej smradľavej srsti a hnusnej hadej kože. Nepovolila som stisk, ani keď netvor kvílil a krútil sa v smrteľných kŕčoch. Bola som úplne iná od tej vlčice čo sa priplazila na Niwat, šúchajúc si brucho o zem pred každým vlkom, ktorého som stretla. teraz som bola iná, tvrdá, spravodlivá, zodpovedná. Som Yllin. Netvor skonal. Smrť ho zasiahla rýchlo. Nebol slabý, bol len nepripravený. A ja som mu kruto nedala šancu. Netvor sa skrútil a spadol v kŕčoch na zem. Bol mŕtvy a ja som vyliezla spod jeho tela. Bolo dobojované, na konci bola len smrť. Jedného z nás. 
avatar
Vedlejší administrátor
Vedlejší administrátor
Počet příspěvků : 4859
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Džusíkový dřez aka Sedž or dYEEPie ♕
Postavení ve smečce: Alfa
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Tue Sep 12, 2017 6:25 pm
Doufám, že můžu ještě napsat...



SBM
Viděla jsem, jak přilétá obří vážka a velký pavouk. Obě tato zvířata měla s sebou nějakého vlka. Nechápala jsem a jen zděšeně koukala z tvorů na Riterua a zpět. Rozběhla jsem se v odhodlání něco udělat a zachránit ty vlky, ale najednou jakoby se mi zablesklo před očima a já se svalila na zem.
Byl to pocit, jako kdybych omdlela, ale jen krátce. Byla jsem stále ve skalách, ale nějakým záhadným způsobem na jiném místě.
Probralo mě jakési chrčení, vycházející zpoza skalních výklenků kolem mě. Otevřela jsem oči a vyhoupla se na všechny čtyři. Všude kolem mě byla mlha, jakoby houstla čím dál víc. Děsivé zvuky všude kolem ve mě vyvolaly strach. Nebyl pochyb o tom, že tu se mnou něco je, a já z toho neměla vůbec dobrý pocit. Zběsile a obezřetně jsem se otáčela po směru těch zvuků. Když jsem předtím viděla ta děsivá zvířata, v hlavě se mi mísilo tolik představ, co na mě vyskočí z mlhy. Dusot tlap dopadajících na kamenný skalní povrch se blížil. Je to něco velkého.. Najednou jsem myslela na to, co všechno se může dít a co se dělo doposud. Kdo tu mlhu vytvořil? Vycházejí z té mlhy nějaká monstra? Kdo je sem poslal? Proč? Chtějí na nás zaútočit? Při poslední myšlence se za mnou ozvalo hlasité zavrčení a sotva jsem se otočila, zorničky se mi stáhly. Děj se jakoby zpomalil a já viděla jen obrovské zvíře řítící se vzduchem na mě. Vypadalo to zdánlivě jako nějaká kočkovitá šelma, ale nemělo to žádnou srst, jen tmavě modře až černě zabarvenou kůži. Za hlavou mu trčely jakési výrůstky, tlamu to mělo doširoka otevřenou a odhalovalo to tak řadu extrémě dlouhých a ostrých černých tesáků. A aby toho nebylo málo, mělo to čtyři přední nohy a celé tělo velmi osvalené.
Nestačila jsem ani polknout a už mě to zvíře svalilo silou na zem. Jeho ostře žluté oči se upíraly do těch mých a jeho další děsivé zavrčení se odrazilo od mé tváře. Snažila jsem se ze všech sil dostat z pod jeho tlap, které byly snad pětkrát větší, než ty moje, ale nemusela jsem se ani snažil. Zvíře ze mě seskočilo a během se ztratilo v mlze za mnou. V první chvíli jsem si oddechla ale pak jsem si uvědomila kam míří... Riteru!!! Tohle jsem nemohla dopustit. Srdce se mi rozbušilo a krev v žilách rozpumpovala. Rozběhla jsem se skrz mlhu za ním. Díky mé vynikající rychlosti a magii větru jsem byla možná tak rychlá jako on, ale když jsem ještě přidala, dohnala jsem ho. Bylo to sotva ve chvíli, kdy se mlha pár metrů přede mnou odhalila a skrz byla vidět Riteruova silueta, na níž se zvíře chystalo zaútočit. Plnou silou jsem mu skočila do cesty a odvalila ho pryč, přičemž jsem se mu chtěla zakousnout do tlapy. Ale jeho kůže byla tvrdá jako kámen, zůstalo mu tam tak maximálné pár malých otisků od mých zubů. Až jsme dopadli na zem, mlha, přes kterou jsem viděla onu Riteruovu siluetu se zahalila a už nebylo nikam vidno. Jako bychom se ocitli na jiném místě. Hbitě jsem odskočila a s hlasitým zavrčením jsem se postavila proti zvířeti. Rozpoutal se boj mezi námi. Se svým skřekem se na mě vrhlo. Jen o kousíček se mi podařilo uhnout, a tak jsem neváhala a ihned skočila já po něm. Jenže jeho čtyři silné tlapy mě odrazily jako mušku. I přes bolest způsobenou tvrdým nárazem jsem se pokusila ještě párkrát dostat se k němu, jenže to prostě nešlo. To zvíře je na mě moc silné... Popadala jsem dech každou volnou vteřinu, která zbývala mezi mým a jeho útokem. Když se na mě znovu vrhlo, tentokrát jsem už věděla, jak bojovat. Vytvořila jsem větrnou stěnu mezi námi, která ho po nárazu o kousek odrazila. V této volné chvíli jsem pomocí telekineze na něj vrhala všemožné kameny a kusy skal, jenže zvíře se vyhýbalo. Bylo tak mrštné, až se dostalo až ke mně a znovu po mě skočilo. Při dopadu na zem mi mlha odhalila hluboký sráz dolů ze skal. Zvíře se mě již chystalo zakousnout, když v tom kameny pode mnou praskly a já se řítila dolů, narozdíl od zvířete, které to ustálo. Vypadalo to, že tohle jsou už mé poslední údery srdce, jenže... já teď přeci nemůžu umřít...
Vytvořila jsem tak velký větrnný poryv, který mě dokázal vynést zpět nahoru. Při této krátké cestě zpět do boje jsem ještě vytvořila větrnné tornádo, jež bylo tak silné, jako moje odhodlání vzepřít se smrti a vrátit se do boje a vyhrát. Všechno tohle vyžadovalo tolik síly a soustředěnosti až jsem sama nevěřila, že tohle opravdu dokážu. Ale na to teď nebyl čas. Sotva jsem přistála znovu na skále, zvíře se nestačilo pomalu ani otočit a už se na něj řítilo ono tornádo. Pohltilo jej to jako mravence, a já jím i pomocí telekineze házela jako balónem a narážela jím tvrdě do skal. Řekla bych.. kde se ve mně vzalo tolik síly a krutosti? To sama nevím, a v momentě, kdy jsem si uvědomila, že už to je moc a mě téměř docházejí síly, přestala jsem. Zvíře bylo naposledy odhozeno tou nejtvrdší ránou, jakou jsem dokázala, narazilo do skalní stěny a zůstalo ležet.
Těď jsem se z té mlhy vynořila já. Ne tak hlasitě, jako to zvíře předtím, ale naopak velmi tiše. Pomalu jsem kráčela k jeho tělu. Slyšela jsem jeho úpění a poslední výdechy. Bylo tak zraněné, že se ani nemohlo hnout. Zlámané kosti, velké rány... Až teprve teď jsem si mohla všimnout tenké kůže na spodu krku. Tohle je to slabé místo... Abych to nijak neprodlužovala, vrhla jsem se po něm naposledy a zakousla se do jeho krku. Jeho poslední zaúpění, poslední nádech, poslední úder srdce... a bylo po všem. Překousla jsem hlavní tepnu a po tlamě mi stékala jeho krev. Byla modrá. Chvíli jsem váhala, ale poté jsem popadla větší ampulku ze své bezedné neviditelné brašny a několik mililitrů krve si odebrala. Kdo ví, k čemu by se to mohlo kdy hodit... Najednou se ve mě začalo mísit plno různých pocitů. Zloba? Lítost? A plno dalších... Nakonec jsem nechala skrz mrtvé tělo vyrůst modré růže, které jej celé pokryly a zpoloviny jej vtáhly do země. "Vrať se do svého svěa. Sem nepatříš. Tady... vítězíme my..." , špitla jsem se skloněnou hlavou a následně se svalila totálním vyčerpáním na zem vedle něj. Mlha se rozpustila. Je tohle konec?

Eemm.. snad je to 1000 slov a omlouvám se za případné chyby ^^"
avatar
Vedlejší administrátor
Vedlejší administrátor
Počet příspěvků : 442
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Jessie Crystal Eye
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: [AKCE - Kirigakure & Stříbrný fénix] Mlha?

za Tue Sep 12, 2017 7:31 pm
No tak ještě za Aika...

? V ? mlze ?
Poslední záblesk před očima a jakobych opět omdlel. Objevil jsem se na jiném místě, sám jsem nevěděl, jak je to možné. Okolo mě se ozývaly děsivé zvuky. Mráz mi projel po zádech a já začínal mít divný pocit. Celá tahle situace s mlhou byla divná. Co se bude dít? V tom se mlha odhalila tak, aby bylo vidět na oblohu. Náhle se přivalil černý oblak a s ním hejno vran. Zprvu se to zdálo jako obyčejné hejno, jenže ony mířily přímo na mě! Co bylo horší, že jsem viděl, jak jsou obrovské, když se přibližovaly. Strnul jsem na místě a nevěděl co dělat. Nechápal jsem co se děje a proč. Zorničky se mi stáhly. Hejno letělo dál, ale jedna obří černá vrána letěla přímo na mě.
Srazila mě svýma ptačíma pařátama a já doslova odletěl o několik metrů dál. Snažil jsem se co nejrychleji zvednout a vzpamatovat se z nárazu. To už ale vrána prováděla další nálet. Jen o kousek jsem unikl jejím drápům, když jsem se skrčil k zemi. Ona se však otočila a znovu nalétala. Srdce se mi rozbušilo. Rozběhl jsem se jak nejrychleji jsem mohl ve snaze utéct tomuto monstru, i když to bylo vlastně nemožné. Utíkal jsem a za mnou se ozývalo děsivé a hlasité krákorání. Náhle jsem se dostal do mlhy, která byla tak hustá, že jsem již opravdu neviděl ani na krok. Zastavil jsem se, ale vrána nikde. Panicky jsem dýchal a zběsile se otáček okolo. Netrvalo dlouho a vrána se vynořila z mlhy a mávnutím křídel na mě snesla hustý temný oblak. Co? Co to sakra je? Cítil jsem, jak zase nalétává, i když jsem absolutně nic neviděl. Navzdory tomu jsem se rozběhl dál do neznáma. Zanedlouho jsem vyběhl s temnoty, avšak pocítil jsem její obří pařáty, které mě tentokrát již uchopily a snažily se mne odnést. Snažil jsem se všemožně vykroutit, kousal jsem a oháněl se tlapami, ale nic nezabíralo. Aiko... jsi silný, najdi tu sílu! Ozval se náhle patron v mé hlavě. A to jakoby ve mě něco ruplo. Mé jádro se prodralo napovrch a já jakobych se proměnil v odhodlaného silného vlka. Zatl jsem zuby a všechny svaly a hlasitě zavrčel, když jsem se kroutil z jejího sevření. Zakousl jsem se tak silně, že jsem docílil toho, že mě pustila. Jenže já se pořád držel na jejích pařátech. Zarýval jsem do nich drápy a zakusoval jsem se jak nejsilněji jsem mohl, a tím jakoby šplhal k jejímu tělu. Tlamu jsem měl plnou její krve. Byla černá, ale toho jsem si nevšímal. Snažila se mě chytit, ale nepodařilo se jí to. Vždy jsem vyklouzl mezi jejími prsty. Pak jsem se dostal k jejímu břichu. Držel jsem se tak silně, až jsem tomu sám nevěřil. Vrána hlasitě zaúpěla a oháněla se po mě zobákem. Však jako šťastnou náhodou vždy klovla vedle. Já se nevzdával a šplhal po jejím těle dál, až jsem se dostal za krk. Byl jsem zakousnutý jako klíště. Vránu to donutilo přistát, však nebylo to zrovna měkké přistání. Svalili jsme se na zem a já se odkutálel  pryč. Vrána na mě okamžitě seslala znovu vlnu temnoty. Teď jsem zase běžel. Běžel jsem tak rychle a odhodlaně, ale temnota jakoby neměla konce. Byl to dlouhý běh a při každém dalším sprintovém kroku se po mě vrána oháněla pařáty i zobákem. Stále jsem se musel vyhýbat smrtelnému nebezpečí čelícímu v temnotě. Po pár minutách nekonečného běhu v temnotě bylo náhle ticho. Zastavil jsem se celý udýchaný a myslel, že už nemohu uniknout. Pak jakoby se děj zpomalil a já jen viděl obří hlavu vrány, co se s otevřeným zobákem a černě prázdnýma očima natahuje po mě. Skrčil jsem se a nechal vypuknout svou sílu, když už jsem přišel na to, co bych mohl udělat. Z mého nitra vzrostla obrovská vlna světla, která byla tak silná, jako mé odhodlání se vzepřít. Vránu zaslepila a odvrátila tak smrtící útok. Světlo temnotu odehnalo a kolem už nezbyla skoro ani žádná mlha. Neváhal jsem a bombardoval vránu dalšími světelnými útoky. Nejdřív přímo do jejích očí, čím jsem způsobil její slepotu, ale potom... vytvořil jsem obří světelnou kouli. Vyslal jsem ji proti ní s bojovým křikem a sílou v žilách, kterou jsem tím vypouštěl ven. Nastalo něco jako výbuch a nachvíli to zaslepilo i mne.
Po nárazu se vrána rozplynula. Zbylo z ní již jen pár černých peří. Nechápavě jsem na to koukal. Byla z temnoty? Jen z temné...mlhy? Ptal jsem se sám sebe, ale tyto otázky jsem zanedlouho odvrhnul. Nevěřil jsem tomu, co jsem právě dokázal. A navíc... jsem zvítězil.
Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru