Probíhá narozeninová akce (zde) a nová soutěž (zde).
Share
Goto down
avatar
Počet příspěvků : 298
Datum registrace : 12. 07. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 6:12 pm
Barevná řeka
,,Byl bych raději, kdyby nebyla," odsekl Eito. ,,I přesto by se to za ni dalo označit, že?" Na okamžik se přestal mračit a nenápadně povytáhl "obočí", za chvíli se však ne zrovna šťastný výraz vrátil zpátky. Pokrčil "rameny". ,,Možná. Přec jen v boji zběhlý nejsem," prohodil jakoby nezaujatě, avšak nespouštěl z dobrmana oči. ,,Tak či onak, pokud tě nenapadnu já sám, pravděpodobně z toho nic nevzejde, že?" Představa možného souboje se mu i přesto nezamlouvala, ačkoli on byl tím, který s oním nápadem vlastně přišel. Byl si toho vědom. Jenže napadlo ho poněkud pozdě, že Traure se nachází v podobné situaci jako on - je kappa. Třeba by mu díky mému chybnému úsudku mohlo dojít, že mu nejsem k ničemu? Přestože mám pocit, že ho jednoduše baví mne štvát. Bílý pes moc dobře věděl, že musí držet své pocity na uzdě a neútočit. Ne z důvodu, že by i přes skutečnost, že má Traure poraněnou tlapu, mohl prohrát, však nepřál si již takto brzy přijít o členství ve smečce. Měl chuť psovi dobrmanovi říci, že je haj*l. Přímo par*ant. Užíral ho ovšem pocit, že pes si to uvědomuje. Zatnul zuby. Na zlomek sekundy sklopil zrak k zemi, záhy si uvědomil, že sklopený zrak by ho mohl stát třebas kus ucha, pokračoval tedy v zírání na Traureho.
avatar
Počet příspěvků : 287
Datum registrace : 18. 02. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 6:52 pm
Barevná řeka
Ani nevím proč ale hluboko vevnitř mě narážka na to že Ezro neni v boji zběhlý spojený a s tím že když nezaútočí sám nic s toho nebude. Asi to tak nemyslel, ale v tu chvíli mi přišlo že to myslí tak, že nemám na to na něj zaútočit, což mě uráželo. Nejspíš mi to připomnělo sourozence a to jak si ze mne dělali srandu. Sklonil jsem hlavu a zavrčel. Vyběhl jsem k psovi a ne moc silně jsem se mu zakousl do krku. Zampřel jsem se do nezraněné nohy prudce otočil hlavou a pustil Ezra krk a odhodil psa o pár metrů dál. "Tak co?" zasmál jsem se a popošel blíž k psovi, nestál jsem úplně nad ním, ale dost blízko. Zvedl jsem uši a podíval se na psa.

/// sorry jestli vadí že jsem takhle dost natvrdo určila co se stane :')))
avatar
Počet příspěvků : 298
Datum registrace : 12. 07. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 7:08 pm
//V pořádku. Spíš mi nedává smysl, jak ho mohl tak jednoduše odhodit a že víceméně nedostal šanci se bránit. 
 Barevná řeka
Nesmíš, poručil mu hlas v hlavě, jakmile sebou jemně škubl, když se proti němu Traure rozběhl. Nenech se vyprovokovat. Pevně zatnul zuby v okamžiku, kdy na svém hrdle ucítil jemný stisk ostrých zubů. Polkl a ucukl ke straně. Instinkty ho nutily, aby zareagoval útokem ze své vlastní strany, čistý rozum je však, ačkoli s potížemi, přemohl a Eito pro tentokrát ani nevycenil zuby ve výhrůžném gestu. Necítil se ale příjemně, když jím cloumalo nutkání se proti dobrmanovi rozběhnout a výpad mu oplatit. Netušil, jak se to černě zbarvenému psu podařilo, avšak kishu-inu se zanedlouho válel na zemi. V hlavě mu vířily myšlenky. Zůstaň v klidu, zopakoval sám sobě příkaz podobného rázu, jako byly příkazy předchozí. ,,Co? Jsi stejný jako tvůj bratr," odplivl si. Po této kousavé poznámce očekával další agresivní úkon z Traureho strany. V ochranném gestu se natiskl břichem co nejblíže k zemi, zaprvé aby skryl své slabiny, zadruhé aby se nemohl pes tak jednoduše dostat k jeho hrdlu. Vypadal jako malé zbídačené štěně vyčkávající na vykonání trestu.
avatar
Počet příspěvků : 287
Datum registrace : 18. 02. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 7:38 pm
/// eh, :'))) Promiň, on by ten příspěvěk byl strašně krátkej :'))))
Barevná řeka
Poznámka psa mě zasáhla, chvíli jsem si připadal jako bych se nemohl nadechnout, nebo se pohnout. Připadal jsem si jako by se čas na chvíli zastavil. Podíval jsem se na psa a zavrčel. Pes byl při tisknutý k zemi a já z plných plic zařval: "Já nejsem jako můj bratr" mrsknul jsem hlavou a bez jakéhokoliv zklidnění hlasu nebo ztišení jsem pokračoval " Já jsem na rozdíl od jeho neukousl vlastnímu bratrovi ocas a obě uši, Já jsem na rozdíl od jeho nezajistil svému bratrovi degradaci a potupu po zbytek života, Já jsem na rozdíl od jeho jen tak neudělal vše co mi otec řekl, když to mělo zranit sourozence! Já nejsem jako můj bratr!" Zhluboka jsem dýchal a bylo mi mizerně, po chvíli jsem se otočil od psa a udělal pár kroků. Díval jsem se do země a přemýšlel nad tím co pes řekl. "Ty ho neznáš, jak můžeš něco takovího řict." dodal jsem ještě potichu a posadil se.
avatar
Počet příspěvků : 298
Datum registrace : 12. 07. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 7:49 pm
Barevná řeka
Když jeho uši zaslechly první křik, přitiskl uši k hlavě a očekával prudký nával bolesti. Toho se však nedočkal. Překvapilo ho to. Zatím se ovšem ani nepohnul a dále čekal, ani nedýchal. Jakmile Traure opět začal hulákat a zvyšovat hlas, tušil, že bude nejlepší v poloze ustrašeného štěněte ještě nějakou chvíli přečkat. Přesto ho ale fascinovalo, jak drobná poznámka mohla někoho takovýmto způsobem vyburcovat. Přemýšlel, zda kdyby byl podobného původu jako dobrman, jestli by se zachoval podobně, avšak usoudil, že spíše ne. Když psův hlas po chvíli utichl a Eito si byl, byť jen částečně, jist, že se již nemusí tolik obávat dalšího napadení, začal se pomalu uvolňovat. Poté se posadil taky a zhluboka se nadechl. Propichoval Traureho ledovým pohledem. ,,To jsi sice možná neudělal," začal, ,,ale chováš se podobně s*iňácky, jak on, ačkoli se vyžíváš v jiných p*asárnách!" Stoupnul si, aby se mohl lépe ubránit možnému výpadu. ,,Stejně jako on jsi jenom pa*chant, jemuž jde jen o vlastní dobro!" Netvrdím, že na tom nejsem dosti podobně, ale stejnak mám víc soudnosti než on! Pohlédl na nedaleký tábor. Napadlo ho, že by prostě mohl Traureho nebezpečné chování nahlásit... ale zavrhl to. Nepřál si působit jako srab.
avatar
Počet příspěvků : 287
Datum registrace : 18. 02. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 8:20 pm
Barevná řeka
Když jsem se otočil Ezro již seděl a otvíral tlamu aby něco řekl. Po tom co domluvil by ale byl radši aby nic neřekl. Trochu jsem se usmál, z čehož se stalo uchechtnutí, z čehož se stal smích. Zvedl jsem se a otočil na psa: " Kdyby jsi vyrostl v tak p*straný rodině jako já líp by si na tom nebyl. otec mě izoloval od sourozenců, protože jsem měl velet. Jediné co celé moje dětsví dělal bylo že mě peskoval za to co jsem udělal špatně, a zbytek času mi řikal co mám dělat při vzpouře, zatím co sourozenci se honily po ulicích, já jsem byl uvnitř a učil se jak být velitelem jen abych o pár měsíců pozdějc zjistil že jim nebudu a moje celí děctví bylo zahozeno pro nic a velitelkou se stane moje sestra!" vydechl jsem a přišel ještě bliže k psovi. "Jako malej jsem se bavil jen z dvěma koťaty který se tam zatoulali a když na to přišel otec, nechal mě jít z něčím čemu říkal varování, ale bylo to vyrvání zubu. Když jsem jedno z nich o pár měsíců pozdějc potkal a dal mu jídlo jelikož byl vychrtlej skončil jsem bez ocasu zubama mího bratra a jako jeho poskok!" Vydechl jsem a o pár kroků couvnul. Tohle, jsem ti nechtěl říct." řekl jsem již klidnějším hlasem a mrskl uchem.
avatar
Počet příspěvků : 298
Datum registrace : 12. 07. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 8:36 pm
Barevná řeka
Ne, není psychicky v pořádku, pomyslil si z ničeho nic. Netušil, proč mu ta slova přišla na mysl. Usoudil, že na nich možná něco bude. Nerad o komkoli říkal, že je mentálně narušený, Traureho chování mu ale nepřipadalo úplně normální. Ale možná se mýlím, co já vím. Následující vyprávění Eitův mozek vcelku zaměstnalo. A nejednou, nýbrž dvakrát, se musel donutit k zabránění úhybu, když se k němu dobrman přibližoval. Bílý pes působil klidně a vyrovnaně, ale někdo zkušený ve čtení tváře by si pravděpodobně všiml nejistého záchvěvu jeho očí. Ale tak kdo by vydržel v podobné situaci se zcela chladnou myslí, že? ,,Učinil jsi tak," odvětil jako by nic, hledíc černému psu do tváře. Stejně uvolněným hlasem rychle dodal: ,,Ale mohu ti potvrdit, že si pamatuju jen několik málo detailů." Neboť jsi toho vlastně až tolik neřekl. Ale to nemusí vždy znamenat, že jsi toho tolik ani nevyzradil. I z pár slov se dá poskládat mnohdy celý sáhodlouhý příběh. Zacukal mu jeden koutek tlamy. ,,Ovšem asi bych tě mohl upozornit na to, že čím déle se mnou budeš, tím víc mi toho automaticky vyzradíš." Ač to budou dost možná jen ubohý lži. ,,A teď mě nech bejt." Obešel hafana obloukem a nespouštěl ho z očí. Hlídal si, aby se k němu neotočil zády. Neočekával, že ho nechá jít, nu neplánoval pokračovat v této konverzaci. To, co se nyní dozvěděl, mu prozatím stačilo. Nemínil tím ale ani tak příběh, který mu předložil, jako spíše samotné reakce na všemožné podněty.
avatar
Počet příspěvků : 287
Datum registrace : 18. 02. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 9:04 pm
Barevná řeka
Vydechl jsem a otočil se na Ezru. "Heleď se. Já se snažim, dlouhou dobu jsem se snažim nebejt jako můj otec.." zvedl jsem se a popošel k Ezrovi "Možná si na to ještě nepřišel, já nevim, nic o tobě nevim! Já ani nevim jestli o sobě něco víš ty! Jak bych taky mohl! Ano chovám se impulsivně ale jestli si na to nepřišel, já takovej nechtěl bejt. Ovšemže jsem vždycky chtěl bejt jako moje sestra, ať se děje cokoliv bejt klidnej a na všechny milej. Ale hádej k*rva co? Můžeš se snažit jak chceš protože stejně to nic nezmění, tvoje snaha se rozpline stejně jako všechno čemu si věřil a v co si doufal a ty s tim nic neuděláš." vydechnul jsem a chvíli se podíval do dáli a pak zase na Ezra. "Takže se smiř s tim, že tim že mi budeš neustále lhát o tom kdo jsi tě nezmění ať se snažíš jak chceš." Vratil jsem se k tématu které jsem nakousl když jsem ezru potkal.
avatar
Počet příspěvků : 298
Datum registrace : 12. 07. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Sat May 12, 2018 9:15 pm
Barevná řeka
,,Nech - mě - bejt," ucedil znovu, nyní ale zřetelněji. Povzdechl si, když k němu Traure přistoupil a přestal mu věnovat dosavadní přílišnou pozornost. Nebavilo ho to a uvědomil si, že mu to za to asi ani nestojí. Nakonec mu to ale stejnak nedalo a po tichu, které mezi nimi nakrátko nastalo, utrousil: ,,A kvůli tomu, že máš po*ranej život, ho musíš pos*ávat i ostatnim?" Ačkoli zvolená slova nebyla zvlášť slušná, v jeho hlas nebyla slyšet ani špetka agrese. Vrátil se k tomu, co Traure všechno řekl, a zrekapituloval si to. Fakt, že o sobě věděl pramálo, byl k jeho neštěstí pravdivý. A zasáhl ho, byť jen vnitřně, naoko se zdál být opět asi tak citově založený, jako kdejaká skála. Psychických slabin měl Eito snad i více, než-li těch fyzických, což ale ne vždy bylo k užitku. Zastříhal uchem, na které se mu posadila moucha a začala ho nepříjemně šimrat. V tom mu zakručelo v břiše. A sakra. Doposud svůj prázdný žaludek a vyschlé hrdlo ignoroval, hlad se ale pomalu začínal za pomoci vyluzování iritujících zvuků projevovat. ,,To, že o sobě nemluvím s ostatními, ještě neznamená, že se schovávám před tím, kým vlastně jsem," zašeptal tiše v okamžik, kdy doufal, že ho černě zbarvený pes neposlouchá. Eito totiž na Traureho slova zareagoval vskutku pozdě. Eito se jen sám sebe snažil přesvědčit k tomu, aby uvěřil lži, kterou si sám pro sebe stvořil, aby se cítil lépe a komfortněji o svém životě.
avatar
Počet příspěvků : 287
Datum registrace : 18. 02. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Mon May 14, 2018 5:50 pm
Barevná řeka
Na první komentář jsem psovi ani neodpověděl a jen jsem si odfrkl. "Já se nesnažím ti p*strat život, jen se snažím abych si ho ještě víc neposral já, a nebo abych o něj nepřišel." začal jsem mluvit více vulgárně, jelikož mi došlo že psovi to asi moc vadit nebude, jelikož slova sám užíval. Nervózně jsem se oblízl a pozoroval psa když mluvil. "To ale neznamená že o sobě musíš lhát..." dodal jsem stále věříš že pes mi neříká úplnou pravdu a . Stále mi nedocházelo proč by skrýval svoje jméno, k ničemu by mu to nebylo. Byl to zajímaví pes.
avatar
Počet příspěvků : 635
Datum registrace : 27. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Dino de Mal
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 6:11 am
/Tábor/
Jack už mi neodpověděla, ale to jsem právě teď vůbec nebral v potaz, neoznačoval jsem to za nic důležitého. Právě teď jsem měl jiné priority, zvlášť, když mě v čenichu už nějakou dobu šimral pach nepříjemně cizí vlčky, která se pravděpodobně opravdu blížila (Alweena) a to mě příliš neuspokojovalo. Hlavu jsem opět sklonil, ale tentokráte se tento cizí pach mísil s pachem příjemně známým. Můj čenich se roztáhl do něčeho, co by se jednoduše dalo přirovnat k chabému vlčímu úsměvu. Zdvihl jsem ocas a lehce s ním pohupoval do strany. Poznal jsem přítomnost lištičky, poznal jsem že jde o Ahriu. ,,Ahoj Ahri... já myslím, že by v tom neměl být problém. Zeptej se tady Keirana... je to můj bráška, je hodný a o těchto věcech toho ví opravdu hodně," hlavou jsem kývl k bratrovi (Keiran), který právě pasoval tři další vlky na Kappy. Potěšilo mě to, ale stejně jsem těm dvěma rozhádaným nějak nevěřil.
avatar
Počet příspěvků : 298
Datum registrace : 12. 07. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 11:34 am
Barevná řeka - Velké travnaté planiny
Chvíli se díval směrem k táboru, opravdu ho začínalo dohánět nutkání vydat se zpět. Nebudu zbabělec. Pro jednou. Vyloudil další vzdech a vydal se k pláni, která se rozprostírala nedaleko jich. A přesně tim způsobem mi ho pos*áváš taky, pomyslil si Eito a s hlavou skloněnou k zemi kráčel dál od Traureho. ,,Máš důkazy pro to, že jsem někdy o něčem zalhal?" nadhodil znuděně. ,,A to, že jsem neřekl celou pravdu o našem lovu, se nepočítá." Začínal pociťovat určitou formu zoufalství a bezmoci kvůli tomu, jak ho černý pes nepřestával pronásledovat. V tom jeho zrak zaujal podivný předmět ležící pár kroků před ním. Naklonil hlavu na stranu a s rozvahou se k němu přibližoval. Brzy zjistil, že se jedná o velký kus jakési podivně se chovající látky. Mírně se k němu přiklonil a očichal ho. Nejprve se obával, že se jedná o lidskou past, však člověka nikde již nějaký ten pátek nezahlédl, takže tuto myšlenku hodil za hlavu. Ani pach textilu překvapivě nenasvědčoval tomu, že by měl kdy co dočinění s lidskou rasou, což bílému psu připadalo zvláštní. Ostatně měl za to, že jakékoli oblečení užívají právě lidské bytosti. Maličko se zamračil a opatrně uchopil hábit do zubů. Zjistil, že se jedná o pozoruhodný plášť... a také si uvědomil, že není střižený pro osoby, nýbrž jako by byl určený přímo pro psy a vlky. Zarazilo ho to, avšak neodradilo od průzkumu. Jako by zapomněl na Traureho přítomnost. Náhle se cítil o poznání lépe. Uchopil v tlamě plášť lépe a obratně si látku přetáhl přes záda. Pláštěnka se mu ale na mnoha místech zpřehýbala a pomačkala. Uvědomil si, že sám si ji asi neoblékne. Ač nerad, ohlédl se na dobrmana a zvolal: ,,Pomoh bys mi s tim, pěkně prosim?"
avatar
Počet příspěvků : 287
Datum registrace : 18. 02. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 2:39 pm
Barevná řeka - Velké travnaté planiny
Zaujalo mě že pes se koukal spět do tábora. Chce se vrátit? Chce řict že jsem na něj zaútočil? nervózně jsem se tázal sám sebe v hlavě, ale nenechával jsem to na sobě znát. Na jeho otázku o lhaní jsem neodpověděl. Neměl jsem žádné přímé důkazy, a tak jsem radši nic neříkal. Jakmile se pes zvednul pomalu se skloněnou hlavou jsem se rozešel za ním. Bylo mi jasné že mě sebou nechce, ale jelikož jsem sotva zvládl odhodit psa menšího než já sám, bylo mi jsité že kdyby přišel bratr nemám šanci. Také jsem si uvědomoval že pes nebude chtít bojovat za mne, ale stále by se dal použít jako štít. Zastavil jsem se o asi metr dál než se zastavil Ezro a podíval se co dělá. Prohlížel si nějaký cár látky, a já se jen divil že se látka nachází tak daleho od lidí. Jakmile látku zvednul, všiml jsem si že se chová,... zvláštně. Když si látku přez sebe přehodil docela jsem se udivil, že by na sebe hodil kus látky který našel na zemi jen tak, on tolik nedůvěřiví Ezro. Jakmile jí ale na sobě měl, bylo jasné že látka byla dělaná právě pro psy a nebyl to jen kus lidského oděvu. "Teď ode mě chceš pomoct?" odštěkl jsem, ale přišel k psovi blíž. Když jsem u něj byl, viděl jsem jak moc je zmuchlaná a neurovnaná. Vzal jsem za roh který byl zasunutý pod zbytkem látky a vytáhl ho, také byla celá pláštěnka neurovnaná a nakřivo a tak jsem jí posunul aby byla uprostřed. Pak jsem jen látku na několika místech přejel čumákem aby se látka celkově urovnala. "Tak, šťastnej?" řekl jsem a popošel směrem k psovi hlavě. Podíval jsem se mu do očí a zamračil se. Trochu jsem vycenil zuby ale hned jsem pusu zavřel a jen se na psa koukal. Po chvíli jsem se cítil divně, ale kdybych se teď podíval pryč ukazoval bych mu podřadnost, což jsem nechtěl. Najednou jsem chvíli viděl jen černo, jako kdybych oslepl. Párkrát jsem rychle zamrkal a podíval se po okolí. Najednou jsem uskočil dozadu, když jsem na zemi spatřil... sebe? Jen jsem tam ležel jako bych spal a nehýbal se. "C-CO SE TO DĚJE?" zaštěkl jsem a uvědomil si že to není můj hlas. Podíval jsem se na tlapy a místo toho abych viděl zrzavé tlapy přecházející do černa jsem viděl trochu ušmudlané bílé tlapy. otočil jsem se dozadu a svím boku viděl, přišité tlapy? Ezro? COŽE? Trochu jsem poskočil a popošel. Jo jsem Ezro, ale jak? všechno to bylo zvláštní a já jsem si myslel že to byl jen nějaký bizarní sen a nic s toho není pravda. Chvíli jsem se porozhlédnul, ale než jsem se stihl někam rozejít už jsem zase nic neviděl. Opět to chtělo jen lehké 'promrkání' očí, a viděl jsem normálně. Opraavdu jsem ležel na zemi jak předtím. Jen jsem se nechápavě otočil na psa a čekal jestli mi ukáže nějakou reakci.

/// sorry, jen jsem chtěla trochu prozkoušet tu magii qwq
avatar
Počet příspěvků : 274
Datum registrace : 31. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Dračí potomek
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 4:11 pm
Tábor 
Eeee, what?! Trochu jsem se zasnila. Teď jsem si uvědomila, že stojím před mým kamarádem Kerainem. Další dva kamarádi už zmizeli. Nevěděl jsem, co se stalo. Vidíš Jack, to máš za to, že jsi pořád myšlenkami nikde jinde./ Ale no tak Jack, ty sníš taky ráda. Ze situace jsem pochopila, že jsem asi zkoušku splnila.,, Děkuji, kamráde." Řekla jsem. A běžela jsem někam. Zastavila jsem se asi uprostřed tábora.
avatar
Počet příspěvků : 96
Datum registrace : 27. 12. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Nira
Postavení ve smečce: Vlče
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 8:37 pm
Tábor
Když si mě Arco všimnul, usmála jsem se. "Tvůj bráška? To znamenááá..." Otočila jsem se na vlka, jenž tu byl s Arcem.. "Že to je můj.. Strejda." Zazubila jsem se a všemi devíti ocásky zavrtěla jako kočka. Ano. Vůbec jsem nevyjadřovala, vůbec žádný známky dospělosti. No každopádně ohledně dotazu na přidání se do smečky určitě slyšel, takže se snáád nemusím opakovat.
avatar
Počet příspěvků : 590
Datum registrace : 29. 09. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Nira
Postavení ve smečce: Gamma
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 8:44 pm
Aralský les
"To je skvělý nápad." Přikývl. A už se pomalu vydal na jednu stranu. Dával si pozor kam šlape, aby suché listí, jenž popadalo nevydávalo moc hlasité křupání a také, aby se nedostal jeho pach, až k srnce. Už tak začínala být pomalu a jistě v pozoru. V jediné co doufal bylo, že lov bude úspěšný.
avatar
Počet příspěvků : 17
Datum registrace : 07. 04. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Asu
Postavení ve smečce: Nemá smečku
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 8:55 pm
Směr Tábor 
,, Řekla bych, že tu zůstanu. Zatím jsou tu vlci moc milý a napomocni. " Řekla jsem s úsměvem a zastavila se s mámou v Táboře: ,, Tolik vlků, nikdy si na to nezvyknu." Pomyslela jsem si. Vyrůstala jsem pouze s rodiči a jedním sourozencem, není se čemu divit, že na smečku jsem nebyla zvyklá: ,, Kde najdeme alfu? " Obrátila jsem se s dotazem na mámu a prohlížela si okolní vlky. 
avatar
Počet příspěvků : 756
Datum registrace : 11. 01. 18

Profil postavy
Hlavní postava: Argie
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Tue May 15, 2018 9:26 pm
Hranice SSF a Ishimury -> jihozápadní část/cíp Fénixe

Zkouška někdy bývá zábava, jindy ne. Někdo ji dokáže překousnout, někdo se na to raději vykašle a půjde hledat líné štěstí o dům dál. Takový ale Argdem nebyl, jen však neměl rád přecházení a potulování se na cizím území. Sice věděl, že Ishimura a Fénix nejsou nepřátelé, ale stejně měl důvod se chovat opatrně. Nesnesl ten pocit, kdy jeho ego muselo poslouchat a respektovat každého, koho potkal, to už to bylo lepší na vlastním území, kde mohl nosit hlavu vysoko a dovolovat si na cizince stejně, jajo si může alfa vyskakovat na členy smečky. Tiše se plížil krajinou s jediným účelem: najít Oseho. Kdyby ho někdo vysloveně nehledal, neznal jeho krásné zbarvení a nevěděl, kde hledat, nemohl by ho spatřit by ani ucítit, jelikož směřoval své kroky dle větru, aby byl pach odváván směrem zpět do Ishimury, kde nikomu nepřijde nenormální. Sám však hledal - hledal synka alf, který se sem údajně zatoulal. Někalou dobu udržoval svižné tempo a měl smysly na stopkách, než ho do čumáku praštil známý pach. Ose! Byl tu, mám stopu. Žíhaný se zaradoval a začal pátrat po další čerstvější stopě, která ho brzy zavedla k hranicím. Teď však ne k hranicím s Ishimurou, ale k hranicím s územím nikoho. Znamenalo to, že je ten leopardín tam?
avatar
Počet příspěvků : 2752
Datum registrace : 23. 12. 16

Profil postavy
Hlavní postava: Strieborná a škvrnitá
Postavení ve smečce: Beta
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Wed May 16, 2018 4:58 pm
Aralský les
Kráčala čo najopatrnejšie, dávajúc si pozor na každý lístok, každú vetvičku, čo ju však značne spomaľovalo. Napriek tomu však držala ako-tak krok s Akiom vďaka tomu, že obaja kráčali pomaly. Srna už bola vzdialená len asi päť metrov a tak urobila ešte pár krokov až nakoniec zastala. Srna sa asi ešte pred chvíľou pokojne pásla, no teraz zostala ostražito stáť. Ich pach síce možno nemohla zachytiť úplne, no napriek tomu boli už dostatočne blízko na to aby si ich všimla. Srna však ešte váhala. Ešte mali šancu, že sa okamžite nerozbehne preč. Musela tých pár sekúnd využiť vo svoj prospech. Chaos, zmätok. Nevieš čo máš urobiť, nevieš ako máš zareagovať. Je najlepšie utiecť? Zostať? Skryť sa? Zaútočiť? Koho vlastne vidíš? Niekoho kto chce na teba zaútočiť alebo priateľa? Alebo niekoho komu si úplne ukradnutá? Čo vlastne cítiš? Nevieš ani jedno z toho, cítiš iba zmätok. Pachy už nemusia znamenať to, čo znamenali kedysi. A čo je vlastne čo? Všetko je jeden zmätok a chaos, sústredí svoje myšlienky a potom ich celou silou vrhne na srnu, ktorá očividne mierne omámená zneistie.
avatar
Počet příspěvků : 298
Datum registrace : 12. 07. 17

Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Kappa
Zobrazit informace o autorovi

Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

za Thu May 17, 2018 5:42 pm
Velké travnaté planiny
Zahanbeně sklopil oči k zemi a švihnul ocasem ze strany na stranu. ,,No... vlastně ano," zamručel. ,,Ale neřekl bych, že toho po tobě chci tolik." Začínal přemítat, že mu Traure nakonec asi nepomůže. Nepřekvapilo by ho to, holt by se s pláštěm musel poprat sám. Když k němu dobrman přistoupil, pocítil určitý typ uspokojení, že jeho prosbu uposlechl. Po chvíli měl již pláštěnku perfektně upravenou. Nechápal, jak je možné, že mu tak skvěle padne. ,,Vlastně i docela ano," odvětil tiše. ,,A... děkuju." Napadlo ho, že by se snad i pousmál, Traureho vyceněné zuby nedaleko od jeho obličeje ho ovšem odradily. Nevyděsily ho, ale přišel o veškerý zájem projevit nějakou náklonnost. Naznačil krok, neměl, co by tu dále podnikal, když v tom jako by ho zamrazilo a on sebou nedokázal pohnout, ať se snažil jak chtěl. Ač se mnohdy snažil to hrát, neměl silnou vůli, avšak rozhodně mu nepřišlo v pořádku, že nedovedl korigovat ani své vlastní tělo. Netrvalo vůbec dlouho, zchvátila ho panika. Jako by se jeho mysl přela o jeho tělo s někým jiným, silnějším. Neboť ztratil veškerou kontrolu nad svými údy, nemohl se rozhlédnout, zda jej někdo nepřepadl. Cítil jen a pouze svoji mysl uloženou v těle, které si dělalo, co chtělo. Nemohl křičet, nemohl utéct, nemohl udělat vůbec nic. V tom konečně nabral pocitu, že se jeho tělo vrátilo zpět, že už ho může znovu ovládat. Ale nevyužil toho. Stál jako přimražený a díval se do země, černému psu nevěnoval jeden jediný pohled, už tak si musel myslet, že se chová jako blázen.
Návrat nahoru
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru