Anemon a Sapha - sourozenci?!

Jo, to byla dost obecná odpověď. Holt už něco vymyslím. Otočila jsem hlavu za cizím hlasem, patřícím bílo-černo-červenému vlčeti. My o vlky, vlky za humny. Oba vlci, jak mi došlo, když se vzápětí objevil ještě Diego. osud má zvláštní smysl pro humor, to jsem věděla dávno. Co mě ale nenapadlo bylo, že se jeho vtipům někdy doopravdy zasměju. "Ahoj, Diego. Seznam se se... svou tetou a strýcem. Páni, to zní divně." Dnešek byl vážně podařený. jaká další překvapení asi ještě skrývá? Podívala jsem se na malého Aziho. On nebyl fialový, zbarvením mi zvláštně připomínal dědu Rellema. Červená mu slušela. Fialový znak měl ale úplně stejný jako Orfeon.

Diego byl jako první co se zarazil, při slovech obou vlčic. ''S kým, že to?'' Naklonil hlavu na stranu při pohledu na vlčata. ''Vždyť jsou ještě mladší, než moje vlčata.'' Povzdychl si. Vždyť jeho vlčata už byla dost dospívající. Nakonec zavrtěl hlavou. ''Těší mě vy dva.'' Usmál se na ně. ''Ale opravdu nečekejte, že vám budu říkat 'teto a strejdo'.'' Zasmál se a přiblížil se k nim blíž se svým typickým úsměvem. ''Otcovi sourozenci to nejsou určitě, takže hádám, že si objevila ty další ze své rodiny, že mami?'' Pozvedl obočí směrem k albínské vlčici.
Azrael to chvíli sledovat s otevřenou tlamkou. Nenenene! Vždyť má přece jen jednu sestru a tou je Anemon! Zamračil se nad tím. ''A proč nám to nikdo neřekl, že máme další sourozence? Že já nejsem tím nejstarším, jak jsem si celou dobu myslel?'' Ptal se dost šokovaně. A poté pohlédl na svou sestru. Na svou o pár minut mladší sestru. ''Nevím jestli by se to tady sestřičce a synovci zrovna dvakrát líbilo. Řeknu ti to potom.'' Odpověděl a poté si povzdychl. Nojo. Mladý Virentem prostě nemohl přijmou ten fakt, že má další sourozence, kteří mají své rodiny a tak je jich mnohem víc. Možná i z toho důvodu neměl otec čas, a starání se o smečku byla jen výmluva. ''Azi, nechej toho.''

"Nějak se spokojím s tím, že mi budeš říkat Anemon," zazubila se na svého synovce a zamrkala. "I když kdybys mi říkal teto, určitě by to bylo zajímavý?" řekla zamyšleně a představila si situaci o které právě mluvila. Ona Ane si často představovala věci. Takže možná že bylo dobře, že nevěděla jak se dělají vlčata. "Jo, tady tvoje mamča je naše sestřička," potvrdila mu a pohodila ocáskem. Bylo vtipné ty dva sledovat. I když jí teda trochu mrzelo, že Az nebyl tak nadšený. Nedivila se ale, že je rozhořčený, určitě si doteď myslel, že je nejstarší. "Jasně," mrkla na něj a už teď se nemohla dočkat, až se dozví to tajemství, které Saph s Diegem nemohli vědět. "Co tu vůbec děláte?" došlo jí nakonec.

"Strýček a teta. Moji sourozenci." Zopakovala jsem Diegovi se smíchem. Azi z toho moc nadšený nebyl, ale to mě teď nějak netrápilo. Vadilo by mi to, kdybych lhala, ale takhle pokud se zeptá Orfeona, uvidí, že mluvím pravdu. A pokud by se mu to nelíbilo, dokážu se s tím smířit. je to můj bratr, ať chce, nebo ne, a já jsem jeho starší sestra, která se podle toho bude chovat. Rodina má držet při sobě. Otočila jsem se na brášku. "Má tvoje jméno i nějakou delší verzi?" připadalo mi to docela jako zkratka, jeden však nikdy neví. pak jsem koukla na Diega. "Jsou to vlčata Orfeona." Vysvětlila jsem. Ano, další z mé rodiny. jen škoda, že Diego nikdy nepozná svou babičku nebo ty tety, které tomu oslovení věkově odpovídaly.

Diego se koukl na malou vlčku. ''Možná by to bylo zajímavé, ale budeš se muset smířit s An.'' Zazubil se na ni a mohutnou tlapou ji pocuchal srst na hlavě, stejně jako to dělal svojí malé Charzince. No malé. Už rostla. I Isla i Zante.. A doufal, že i Minaell někde roste šťastně. Při vzpomínce na ni, mu píchlo u srdce. ''Ach, Orfeon. Naše rodina je vcelku zajímavá všimla sis?'' Usmál se i na Saphu. Narážel na to, že v Ishimure byl Kay Betou. Evelininy rodiče byly Alfami. On se s Eveline měli stát dalšími Alfami. Saphin otec je Alfou. (//a prostě mají strašně vznešené rodokmeny  )
Azrael vydechl přebytečný vzduch v plicích. Nechápal co tím myslí. ''Tvoje celé jméno, ne tvou zdrobnělinu, kterou ti říká An.'' Vysvětlila Eerwa a určitě právě by protočila očima, kdyby byla ve své hmotné podobě, kterou doposud neukázala. ''Ach. Azrael.'' Řekl jednoduše a posadil se. Tak teď mu chyběl Hato, byla s ním aspoň zábava, s Anemon taky, dokud tam nebyl i někdo jiný s rodiny. Ale Argdem... S ním to byl velmi, velmi zajímavý večer a Az se divil, že vyvázl bez zranění. (//a doufám, že ta SH tak skončí, jinak ho zakousnu, že ublížil Azimu  )

Zazubila se na rohatého vlka a přivřela očka, když položil svou tlapu na její hlavu. To jí občas dělal otec, i když teď už si pomalu nepamatovala kdy to udělal naposled. Ovšemže nechápala další narážku, protože nikoho vznešeného kromě svého otce neznala. Zdálo se jí, že je Az nějaký zamyšlený a to jí přinutilo se zvednout z teplého objetí starší sestřičky. Musela z něj ty myšlenky prostě vyhnat. Z ničeho nic skočila po bráchovi a porazila ho na zem, protože Az rozhodně nemohl čekat, že něco takového udělá. Položila mu tlapku na hrudník a přivřela očka. "Průšvih?" špitla a nadzvedla obočí. Nebylo to myšleno jako že má průšvih už teď, ale že by z té věci mohl mít. Respektive z vlka.