Saura a Yungul: Na jedné lodi

Vlčka seděla v Táboře a pohrávala si teď se svým dlouhým šupinatým ocasem. Nudila se. Když pohlédla na oblohu tak si povzdechla. ''Blíží se déšť, pche.'' Odfrkla si a postavila se. Protáhla si svá mohutná dračí křídla a své tělo. Stále nedosáhla plnoletosti a již teď převyšovala spoustu vlků ve smečce. Vyskočila na jednu větší skálu a rozhlídla se. Chtěla najít Aysu, ale místo toho viděla jako první Yungul. Hm, to je ta z učňů, kvůli které došla do Tábora ta hloupá sviťačka, ne? Zeptala se sama sebe a švihla ocasem o skálu.

Opět se nic nedělo. na tábor temné smečky bych čekala trochu víc akce. Ale což, trocha nudy se holt bude muset snést. Další nenápadný výlet za hranice už jsem nehodlala riskovat. Sice jsem Jack nedlužila nic a byla to její blbost, že kvůli mě lezla do tábora, ale kdybych teď ztratila svůj post kvůli nějakému hloupému výletu, když jsme o něj nepřišla za pakty se sviťáky, to už bych se na sebe nemohla ani podívat. Možná bych mohla nudu zkusit zabít jinak. Vždyť zatím neznám jediného z vlků vlastní smečky a ani z učňů. Možná... rozhlédla jsem se...á, hele, támhle je ta dračí obluda. Proč nezačít třeba s ní? S tou bílou vypadala celkem jako kamarádky. Seskočila jsem z kamene, kde jsem se vyhřívala na, no, už nevyhřívala, když bylo slunce zalezlé za mraky a pomalu se vydala k ní.

Ach, taky si mě všimla. Bylo první na co pomyslela, když se Yungul k ní začala blížit. Bylo to vtipný. Nejmenší učeň a nejvyšší učeň. Ptačí křídla a dračí křídla. Ocas obmotala kolem svých tlap a zaujala postoj, který je učila Naiome. To už si na něj vlastně zvykla. Sledovala ji pohledem, pro ni typickým. Kdo měl slabý charakter, mohl ten pohled vyvolat i takové mrazení v zádech, už jen kvůli tomu, že díky její magii už od jakživa bylo kolem Saury chladněji, než v jiným okolí.

Napodobila jsem její pózu. pro normální pohyb jsem ji sice shledala docela nepraktickou, protože jsem často dávala přednost spíš nenápadnosti, ale to neznamenalo, že jsem nevěděla, kdy ji využít. Měly jsme stejné postavení, proč se tak tedy nechovat? Zdálo se mi to, nebo se tu trochu ochladilo? To zřejmě dělá ten vítr. Posadila jsem se před ni. jne škoda, že abych jí viděla do obličeje, musela jsem pořádně zaklonit hlavu. Proč já nemůžu být tak velká? "Zdravím. Saura, že?"

Chladně ji opět změřila pohledem, když na ni promluvila. Na pozdrav Saura pouze kývla, Zeisským způsobem. ''V celé své kráse.'' Ušklíbla se a pohodila dlouhým šupinatým ocasem. Nakonec seskočila z kamene a stále ji dosti převyšovala, vždyť ještě nedospěla a byla skoro stejně vysoká jako jejich učitelka. ''Yungul, ta co si hraje se svitem, hm?'' Povytáhla obočí a její pysky se zkroutili do dost viditelného pohrdavého úsměvu.

No, alespoň si ji dobře pamatuju, i když by asi bylo fuk, kdybych ji oslovila jiným jménem. Přecejen, nikdy jsme se spolu nebavily. Já na odpověď pouze kývla. Její pohrdavý úsměv na mě dojem moc neudělal. "Máš pravdu. Je legrační, jak jsou sviťáci naivní." Uchechtla jsem se. "Stačí předstírat, že se k nim chováš hezky a už ti zobou z tlapy a loví pro tebe na vlastním území." Přesto... nejspíš bych měla Jack najít a promluvit si s ní, i když jsem nevěděla o čem. Jistě, byla to její blbost, že lezla na naše území a nedbala varování a mohla by mi tedy být ukradená, přesto... jedna moje část se za to cítila tak trochu zodpovědná. Udělala by něco jinak, kdybych se k ní chovala jinak já? Kdybych jí už na začátku vysvětlila, že za mnou nemá lézt? Asi ne...

Pokývala hlavou a uchechtla se. "Očividně tahle, byla naivní velmi. Tomuhle divadlu se nedalo nesmát." Opět se pořádně rozesmála při vzpomínce na její slova, která k Alfám pronesla. "By mě zajímalo jestli ještě žije a jestli se bude chtít 'z lásky' pro tebe vrátit znovu." Řekla, když se po chvilce přestala smát. Poté když se pořádně uklidnila a opět její výraz byl nečitelně chladný se podívala na malou učedníkyni. "Co vůbec tebe přivedlo k tomu se stát učednicí Naiome, hm?" Pozvedla obočí. Vlastně ji to ani tak nezajímalo, ale když už, tak ať aspoň konverzace nevázne na mrtvém bodě.

"Jo, nečekala jsem, že bude mít takovou odvahu, aby nakráčela do našeho tábora a přede všemi nadávala alfě." Ale už vůbec jsem nechápala, proč jsem k ní teď kvůli téhle pitomosti chovala špetku skrytého obdivu. Paktování se sviťáky mohlo být opravdu nebezpečné, ale jinak, než jsem myslela. je sviťáctví nakažlivé? "Jo, to by mě taky zajímalo, ale myslím, že tak pitomá už není, leda pokud bych ji nějak navnadila. Možná. Ale Naiome asi podobné hry s nepřítelem zrovna neschvaluje." Upřímně, netušila jsem, jestli přežila ta zranění, která jí alfa způsobil. Doufala jsem, že ano. To však před Saurou nepřiznám. Zdálo se ale, že jsem teď její názor na mě trochu vylepšila. Pravá temná, tahle Saura. Jasně že hry s účelem ublížit schvaluje. "Někdo mě kdysi naučil, že příležitostí se má využívat. Než jsem se stala učednicí, byla jsem cestovatelkou bez domova a bez jasného cíle. teď ho mám." Skoro. Každopádně jsem zjistila, co mým cílem není. A jaká chci být. Jen jsem nevěděla, co budu dělat, až výcvik skončí. jak se to říká? Budoucnost je ve hvězdách.