Emerithy de Mal & Faratho Casino-Root - Po tak dlouhé době.. Navždy

Faratho Casino-Root ; Emerithy de Mal
Hranice bývalé Ishimury a Ellrois (jestli je to možné)

Děj
Faratho i Emerithy dlouho spali, nyní se opět znovu setkají. Společná konverzace při dlouhé procházce, lov či zajímavý výlet po Niwatu by přišel vhod. Stane se něco závažného? Co?

Není za, Naiii :3

Faratho otvoril svoje ospalé oči. Otočil hlavu na Emerithy, natiahol sa k nej a olízal jej jemne líce. Postavil sa a vyšiel von z jaskyne, kde obaja spali. Tam sa ponaťahoval a zívol. Poobzeral sa. Nebol tu nikto a to bolo zvláštne. Kam všetci odišli? - spýtal sa sám seba v myšlienkach. Natiahol čumák do ovzdušia, kde zacítil ...Zeiss. Vbehol okamžite do jaskyne, nemohol skrývať jeho menšiu paniku. "Em! Emerithy! Vstávaj!"- zobúdzal svoju partnerku v nádeji, že zistia čo sa vlastne stalo. A jeho to aj zaujímalo. Prečo je v ishimure tak silný pach Zeiss? A kde sú všetci Ishimurčania? Pridali sa k Zeiss? A čo sa vlastne stalo?!

Spala si klidným, dlouhým snem s velice živým snem. Nechtěla se probudit do reality, vždyť ten sen byl tak růžový... Probudil ji hlas partnera. Zamručela. „Co se děje?” nuceně otevřela nejprve jedno oko a pak i to druhé. Všimla si jeho paniky. Zdvihla pohotově hlavu a ostražitě se rozhlížela. Všechno leželo na svém místě, Airu i Samantha spaly stejně klidně, jako ona před chvilkou. Oklepala se a zívla. „Co se stalo?” otočila na něj opět hlavu a nechápavě ji nahla na stranu. Netrvalo dlouho a všimla si toho. Ten pach... Zatnula čelisti. Vstala a vyšla ven. Něco tu nebylo v pořádku. Zavětřila. „V čisté smečce tolik Zeisského pachu?” pronesla nevědomky a otočila se na něj.

"Zeissani zrejme obsadili Ishimuru. Nikto tu nieje Em..." - odpovedal svojej partnerke. "Poď, prejdeme sa po území a možno zistíme viac." - navrhol jej pri pohľade do jej očí. Bol z toho pomerne nesvôj. Premýšľal, či teraz všetko pripadlo Zeissanom a oni musia ísť za hranice alebo do Kirigakure či Strieborného Fénixa. "Možno niekoho stretneme." - dodal po chvílke odmlčania sa.

Souhlasně přikývla na jeho dobrý nápad. Pak se o trochu uvolnila, usmála a jemně se o něj otřela. „Ať se stane cokoliv, všechno bude zase dobré, víš? Já to vím.” olízla mu čumák. S opakovaným zívnutím se protáhla, načež se podívala na spící zrůdičky. „Vstávat, zvířátka. Odcházíme.” štěkla do jeskyně na Airu a Samanthu. „Tak pojď..” zašeptala mu do ucha a rozešla se z doupěte do ticha přírody. Zamračila se při pomyšlení, že Ishimuru obsadili Zeissané. Zavrtěla hlavou, nechtělo se jí to věřit.