Příběh smečky Kirigakure III.

Tábor 
"Ta smečka je mimo Niwat, že? Proto ji neznám," promluvila jsem chladně a vlastně tak jak jsem nikdy nemluvila. "Bývalých Alf si chtěl říct a proč si sem přišel? Aby jsi obsadil území?" Podezíravě jsem si ho přeměřila a zuřivě zavrčela, když skočil po Yllin. "Napadl si Alfu Yllin! Trest tě nemine," byla jsem strašně naštvaná, že ten vlk ublížil Yllin. Chtěla jsem na něj skočit a roztrhat ho, ale ještě by mě zabil a pak i malou Koku. Překvapeně jsem na vlka pohlédla, když vyzval Yllin k souboji. "Budu bojovat za tebe pokud budeš chtít. Nemůžeš zemřít," zakňučím v mysli a pošlu tu myšlenku Yllin. Postavila jsem se před Yllin a vzala vodu s lahvičky. "Nech mě, abych ji vyléčila!" Ohrnula jsem pysk a začala dělat svojí práci. Práci léčitelky. Rána co Varox Yllin udělal, tak už byla skoro v pořádku. "Promiň, že jsem nezasáhla. Měla jsem tě chránit, aby tě nezranil," poslala jsem Yllin a postavila se před ní v obraném postoji. "Souboj chceš? Chceš zemřít? Máš sebevražedný sklony?" Zavrtěla jsem nechápavě a podívala se na Yllin. Doufala jsem, že mojí nabídku zváží a že to nebude souboj na život a na smrt. Ucítila jsem pach Crystal a nějakýho zeleného vlka jsem zahlédla, ale soustředila jsem se hlavně, na Varoxe, Koku a Alfy. Ten Varox byl snad blázen co si myslel. "Hrdost? To není hrdost, ale pýcha Varoxi. Alfa Yllin se ti nebude klanit a to musíš pochopit. Tvůj otec předal Post Yllin a Aciovi. Yllin něco pro smečku dělala a to hodně dlouho a ty nic. Ty si to nezasloužíš. Odejdi a nedělej ostudu svému rodu. Rozhodl to tví rodiče, smečka a Draci," chladně jsem Varoxe probodla pohledem. Doufala jsem, že pokud nechce zemřít, zničit pověst rodu Killer a Fireshadow, tak ustoupí od svého pyšného a hloupého nápadu. "Jsi jen arogantní a hloupý vlk! Nikdy se nestaneš Alfou kirigakurskou, protože pokud neprohraješ, neodejdeš, tak zemřeš. Vlci nebudou chtít tebe za Alfu. To radši odejdou nebo tě zabijí. Kdyby si měl špetku rozumu, tak by si to věděl," zavrčela jsem a pohlédla na Yllin jak se rozhodla. Jedna vlčice (Maura Lila) šla ke Koku, ale já jsem doufala, že jí neublíží. Přece tu byl ještě Bato a Kat.

Lehla jsem si naproti malé vlčce (Koku) a mile jsem se na ni usmívala, čekajíc na její pozdrav. "Nemusíš se bát. Tvá mamka bude v pořádku." Nevěděla jsem, zda je to dcera Hillary, ale předpokládala jsem, že je, ať už rozená či adoptivní. "Já jsem Maura a jakpak říkají tobě?"
Mezitím jsem zachytila myšlenku svého bratrance. Ale, to nestojí za řeč. Sice jste mě vzbudili, ale stejně už bylo na čase vstávat. Vždyť je krásný den. Tak proč spát. I když pravda, den se pomalu přehoupl v noc, ale co už. Nevadí i noc byla krásná. Hájíš čest své krve? Yllin tě urazila? Byla jsem zvědavá. Věděla jsem, že můj strýc jmenoval Alfy. A taky jsem moc dobře věděla, že to nebylo pouze jeho rozhodnutí. Bylo za tím víc. Smečka, Drak Osudu... Zatímco však Yllin důvěřuje, Aciovi moc nevěří. A já? No, já chtěla hlavně pomoci svému strýci a splnit jeho žádost.
Vyspala jsem se vlastně docela dobře, děkuji za optání.
Pohlédla jsem malé do očí. "Máš ráda krev?" Zeptala jsem se malé (Koku). Krev byla skvělá, krev byla život.

Tábor
Probrala se z toho dlouhého spánku, možná za to mohla nastálá situace, rozhlédla se ještě rozespale kolem, pachy se jí mísily dohromady že si ani nebyla jistá tím kdo všechno se do Tábora zase nacpal. Zlo navštívilo dobrou stranu? Pomyslela si jakmile zahlédla strach nahánějící rudo-černou kůži, přehozenou přes vlka opodál.
Ihned ji došlo o koho jde, avšak mělo cenu se schovávat? Však ji to mohlo být už jedno, o co šlo? A tak nevnímaje že právě útočí na novou Alfu se v klidu zvedla s úsměvem na tváři, po dlouhé době měla zase ten zdravý pocit, jako by svět znovu nabral obrátek.
Zhluboka se nadechla hledajíc ztracenou sebedůvěru a rozešla se ke skupině, netušila jak se zrovna Yllin dostala na to místo a už vůbec nechápala co tam dělá takové rozené peklo jako je Acio, ale představa že tu bílou vlčici tady a teď zmlátí Varox ji nebyla zrovna nejpříjemnější. Jo kdyby ten souboj byl s jejím partnerem, to by se ráda dívala, jak z něj odchází život a všechny tyhle zajisté velmi příjemné věci, ale Yllin v tom bohužel tak moc namočená nebyla.
A co? To že je zvolili oni neznamená že je tak budu já brát, nejsem přece nějaká vlezdořiťka. Ha! Pohodila hlavou přesvědčeně, poté si v klidu sedla a pozorovala jak se Hilary vměšuje do boje. Hlupačko, nelez tam. Její blbost.

Tábor
Nečině jsem stála a přihlížela nastávajícímu souboji, když jsem koutkem zahlédla něco zeleného. Otočím se tím směrem. Zahlédnu dalšího cizího vlka zeleného vlka ( Telantes ). Nedůvěřivě si ho prohlédnu. Třeba bych se ho mohla na něco zeptat. A vydám se k němu i když ho neznám. Jdu obezřetně k němu. Pomalu pokládám jednu tlapku za druhou na zem tábora. Nevím co od něj mám čekat, ale zvědavost a potřeba informovanosti je moc silná.
Konečně k němu dojdu a posadím se."Ahoj", pozdravím ho a švihnu ocasem. Pak se ho tiše zeptám, "kdo je ten vlk co vyzval Alfy.Šeptnu a švihnu hlavou směrem k němu (Varoxovi).

Tábor
Prišla ďalšia vlčica, ktorá začala liečiť alfe rany. Povedala niečo a podľa jej slov som mohol usúdiť, kto je ten vlk a aké má to takzvané právo. Síce nie som člen svorky, pomerne dlhú dobu som bol mimo Kirigakure s amnéziou, no stále ma niečo tiahlo aby som tlmene zavrčal. Mal som takový ten pud, ktorý ma nútil skočiť keď tak pred alfu. Je to znamenie, že sa mám pridať do Kirigakure? No, mám to v pláne, ale teraz mi to čas a miesto nijak nevyhovuje.
Prejdem po Varoxovi pohľadom, ešte než by som stihol niečo povedať, pozdravila ma druhá vĺčka. Taktiež, snehovo-biela srsť a krídla. Počkať, krídla? To sa dá aby mal vlk krídla? Wow. "Ahoj?" pozdravím opatrne, pritom strihnem ušami. "No, podľa slov tej bielej vlčice, je to syn bývalých alf - Varox.." poviem jej, ale sám som vedel asi toľko čo ona. Sotva som prišiel. Potom som očkom po otočil k Varoxovi a alfám, a bielej vlčke. Nervózne som prehodil chvostom a čakal čo sa bude diať.

Tábor
Vlk mě opatrně pozdravil a zastříhal ušima. Pak mi odpověděl. Asi myslel Hillary... Z jeho poslední věty jsem se naježila. Ten cizí vlk ... Ehm Varox, je syn Alf a nechápe, že se posty Alf prostě mění ? Ano, někde bývá dědičný, ale v Kirigakure a ani v jiné smečce tady to tak není. Nechápu proč tu dělá zbytečné problémy. Myslím si, že jako syn Alf by to měl chápat. "Děkuji ti za informaci cizinče." Mírně se usměji. Zajímalo by mne jaké má jméno... A jen tak mimochodem jsem Snouwi. Střihnu ušima a pohlédnu na zeleného vlka a poté směrem k Alfám.Snad to yvhrají. Pomyslím si.A pokud ne... tak se zapojím i já. Nechci ho za Alfu. Moc se mi nezdá. Líbí se mi naše momentální Alfy.

Tábor
Prizerám na okrídlenú snehovo-bielu vlčicu s úžasom a aby nie, keď vidím vlka s krídlami prvne. Nakoniec odvrátim zrak a prikývnem. "Nemáš zač a, ja som Telantes.." predstavím sa, no to už bola na odchode, takže si nie som istý či ma počula alebo. Nakoniec mávnem chvostom a prizerám na dej v tábore a úprimne dúfam, že sa to vyrieši z rozumom a bez boja. Jaj. Takže, Snouwi sa volá, to si isto zapamätám.

Tábor
Pozoruji Alfy a zaobírám se svými myšlenkami, když mě vyruší ze zamyšlení hlas zeleného vlka.Tak ty jsi Telantes. Vzláštní, ale hezké jméno. Pomyslím si a podívám se na něj.Zarazí mě jeho pach. Pokud se nemílím. Cítím z něj Ishimury. "Ty jsi přišel z Ishimury ?" Zeptám se a znovu nasaji jeho pach, abych si potrvrdila moji první myšlenku."Tedy pokud se moc neptám ..." Řeknu pokorně a zklopím uši mírně do zadu.

tábor
mezi ostatními vlky zazněl i sebevědomí hlas nějaké bílé vlčice. kde ale vzala odvahu na to promluvit už nevím, viditelně ale neznala ani mě a ani mou historii - no - její chyba. "Ne, je zde na území Niwatu, je sousedící s územím indiánů, lidských bytostí, to že jsi tak neznámá tomto území jen dává najevo že nestojíš za nic. Znám tento svět a tuto oplocenou plochu jako své boty... ale koukám že zde jsou stále vlci tak zaostalí, že neznají ani to místo, kde žijí..." olíznu si s klidným svědomím čenich a dál jí sleduji. "Pro mne bude můj otec vždy alfa, narozdíl od těchto dvou kreatur silný nastoupil a silně a pevně bránil tuto smečku, tyto dvě "alfy" jsou jak zkřehlé kusy jarní trávy... jednou si na ně došlápneš a už se zlomí... nevím, zda zrovna smečka jako je Kirigakure, která by měla od kap až po alfy jít jakožto největší smečka zrovna příkladem, když její dvě Novodobé "Alfy" vypadají zrovna takto... Přijde jen mě ubohé že ani jedna z nich se automaticky nepostavila nebezpečí hrozící jejich smečce? proč mám v hlavě to tušení že kdybych napadl někoho z vás, ve jménu alf, vrhla by se na mě celá smečka a nejen oni... to o nečem vypovídá... Ohrozily by ostatní a to jen proto že oni sami na to nemají... nemají na to být alfami. JÁ jsem možná pro tebe neznámí, ovšem vaše bezpečí a tato smečka pro mne znamená hodně. nevidíš to, nevnímáš to jako já. Podívej se ale na tuto událost... uprostřed výzvy si sem vlezeš a začněš jí ošetřovat, nehledě na to že v tuto chvíli jsi v nebezpečí ty i tvé vlče které bych v tuto chvíli během mrknutí oka mohl pohřbít pod zemí, neudělám to, mohl bych a mohl bych vytvořit kolem tolik puklin že by celý tento tábor byl brzy nepoužitelný a vy jakožto vlci ze smečky by jste museli zbaběle odtáhnout pryč protože vaše "alfa" nebyla schopná všas zabránit ohrožení... ve chvíli když Yllin byla ohrožena nebyl schopný zasáhnout ani "alfa samec" a řeší vše řečí protože ví, že silou nemá šanci. Stavíš se ty, jakožto gamma před alfu už jen proto že jsi silnější? nebo jen rpoto že si uvědomuješ nebezečí? nečekám že by si vyhlídla vztříc tomu co říkám a dala se na mou stranu, nejsem naivní ani hloupí, jen ti říkám nad čím by jsi se měla zamyslet. Během vteřiny by jsi mohla být mrtvá a nikdo z těch tvých alf by nezvládl nic udělat... Proti Yllin jsme v boji již stál, je tomu delší doba ale tehdy mi zapřísáhla oddanost, poklonu pokaždé dkyž se oběvím a jen co za ní někdo stojí si vyskakuje, myslí si, že na mě má jen proto že jí za prdelí někdo stojí ale alfa nemá být silná díky smečce, to by potom mohl být alfa každý z vás, alfa má být silná sama o sobě, silná a proto bránit svou smečku, proto si je zasloužit... ne se za ní schovávat. Je od smečky hezké že se staví před ní ale ALFA sama by měla odmítnout, pokud je zdravá, silná a Má to právo vést smečku, měla by umět dokázat proč. Dal sem šanci vašim alfám se proti mě postavit ve dvou. ANO, tak moc si věřím, tak moc vím že zvládnu, vím že ač by proti mě někdo stál a ohrožoval by smečku, zvládl bych útok odrazit a toto mají být dvě alfy ne? takže jedny z nejsilnějších vlků této smečky, pakliže se nepletu. Je to tak? alfa má svou smečku chránit, má být její hlavní podpůrný sloup... a když padne alfa, padne smečka... nebo je to jen obrázek vlka, který prostě se ukazuje a říká "Já jsem "alfa" a já jsem tu za smečku" ale jen v tom případě kdy za mnou smečka stojí? protože bez ní jsem nic...?" můj dlouhý proslov skončil a já pohlédl do očí Hillary. za jiných okolností bych takovou drzost nedovolil ale v tomto případě byla pochopitelná. Bylo svým způsobem hezké vidět že Smečka je oddaná i někomu kdo si to nezaslouží... "A ano, podívej se sama... ty jakožto Gamma smečky, řekneš že za napadení alfy si zasloužím trest... i když její partner, alfa smečky, viditelně nemá o mé potrestání zájem... někdo by se tknul mne někomu tak důležitému jako by byla má partnerk a jeho hlava by byla během chvíle v kaluži krve... viditelně o svou partnerku tak nestojí" poznamenám s opovržením.. "Kdyby vlčice jež mi přinesla potomky byla v ohrožení, nedovolil bych aby jí

*moment chyba odeslala se jen cast. Musim doplnit*

Tábor
Nakoniec na mňa predsa začne Snouwi rozprávať a hneď sa ma začala pýtať na otázky. Samozrejme mi to nevadilo, rád sa pozhováram s miestnymi keď mám v pláne sem aj patriť.. na trvalo.
"Áno prišiel som z Ishimuri.." potvrdíme jej slová a nakoniec pokrútim hlavou: "V poriadku nevadí mi to. Prišiel som sem za rodičmi a požiadať alfu o skúšku no.." pozriem na Varoxa a prítomné alfy. Teraz sa to akosi nedalo.

nedovolil bych aby ji nekdo ublizil zakoncil jsem vetu a premyslel co odpovedet Maure. *rekneme ze Otec je jiz starsi ale alfovstvi mel predat nekomu na koho se muze smecka spolehnout... ne kdo se bude spolehat na smecku. Nechci aby nekdo napadl kirigakure a smecka padla kvuli neschopnosti alf* poslu Maure odpoved *ale jsem rad ze te zase vidim sestreknko, slusi ti to s tim vlcatkem. A... mozna... mozna budu tata* polknu a pohledem padnu "zostuzene" k zemi ale diky tomu ze me oci mely jednu barvu nebylo to poznat. Pote jsem zase pohledl na Hilary ale pro ostatni krom meho vedomi byl muj pohled celou dobu nemenny

nedovolil bych aby ji nekdo ublizil zakoncil jsem vetu a premyslel co odpovedet Maure. *rekneme ze Otec je jiz starsi ale alfovstvi mel predat nekomu na koho se muze smecka spolehnout... ne kdo se bude spolehat na smecku. Nechci aby nekdo napadl kirigakure a smecka padla kvuli neschopnosti alf* poslu Maure odpoved *ale jsem rad ze te zase vidim sestreknko, slusi ti to s tim vlcatkem. A... mozna... mozna budu tata* polknu a pohledem padnu "zostuzene" k zemi ale diky tomu ze me oci mely jednu barvu nebylo to poznat. Pote jsem zase pohledl na Hilary ale pro ostatni krom meho vedomi byl muj pohled celou dobu nemenny

Tábor
Když začne mluvit o mé zvědavosti. Úlevně vydechnu"To jsem ráda, že ti to nevadí. Víš ... já jsem hrozně zvědavá a někdy dřív mluvím než myslím." Řeknu a vděčně pohlédnu na něj. Pak řekne, že sem přišel za rodiči a chtěl požádat o zkoušku. "To je skvělé, že jsi přišel požádat o zkoušku a navštívit rodiče. Určitě budou mít radost." Pohlédnu mu do očí a věnuji mu jeden z mých upřímných úsměvů. Poté si všimnu, kam kouká. "Ale musím uznat, že je škoda, že jsi sem přišel v tak nevhodnou dobu. Snad se to brzy vyřeší. Posmutním a ustaraně kouknu stejným směrem.. "Snad nebude nikdo muset platit drahou daň. Hlavně jiní vlci ze smečky." A v očích se mi začnou zračit obavy. Pak pokračuji ve své myšlence." Ano, chtěla bych jim sice nějak pomoci, ale myslím, že tohle si musí Alfy vyřešit sami." Řeknu smutně a pohlédnu na zeleného vlka a čekám na jeho reakci.

Tabor
Konecne zacala i jejich strana vykazovat znamky odporu a snahy "Paklize si tolik veris, upust od slov a at nastanou ciny!" zavrcim a zvednu ocas nad uroven sveho tela. Snizim hlavu a Patron teleportoval vsechny vlky v blizkosti do vzdalenosti 5metru od nas. Jediny kdo tu zustal byl Acio a Yllin.... "a ted si zvolte jak budete bojovat... zda spolu nebo jako rovni - vlk s vlkem (chlap s chlapem)" Zavrcim sebejiste. Vedel jsem ze je tim davam do vyhody ale nevadilo mi to... vedel jsem ze pokud pujdou do boje tak bud spolu nebo ferove jeden na jednoho. A ja... si veril. A zaroven jsem jim precijen chtel dat sanci na rovnocenny noj *Zdravim Zhio... dlouho jsme se nevidely* prohlasim chladne v duchu k vlcici opodal. Paklize si pamatuji spravne - naposled nase ztretnuti a boj malem nepřežila a jeden z jejich mazlu neprezil vubec...

Tábor
Rozhlédla se kolem, už podle pachu ji došlo že tu má sourozence, ovšem s mladým vlkem nikdy nepromluvila ani se nesetkala, tudíž se rozhodla to nijak prozatím nekazit. Koneckonců, jejich seznámení mohlo ještě chvilku počkat, času dost. A pokud by čirou náhodou jednoho z nich postihla do toho dne nějaká nemoc, či zranění, tak ať. Osud je nevyzpytatelný.
Navíc se už seznamoval s někým jiným, proč se do toho cpát? Ano, zase po dlouhé době se nebála pustit uzdu své magie a tak se ji dařilo mít přehled o všech zúčastněných. Proč bych furt měla brát na ně zřetel a snažit se, když si toho ani nepovšimnou? Pomyslela si a zbystřila při Varoxově proslově. Alfa samec, pf. Znechuceně vyplázla jazyk, ačkoliv to gesto zřejmě ostatní nemohli zrovna pochopit. Hilary, tohle není tvůj boj. Promluvila v mysli nakonec k bílé vlčici s vážným pohledem, vždy se ji zdála jako ta chytřejší část smečky, tohle chování se ji nezdálo zrovna nejnormálnější. Byla hodná, o tom nepochybovala, ale tímhle to jenom zhoršila, pro Yllin.
To co zmíněné Alfě potom vylétlo z tlamy ji donutilo se jenom víc zamračit, celá ta situace se jí zdála strašně absurdní. Nepřála si ničí smrt, teda až na tu Aciovu samozřejmě. Ale věřila že pokud na boj dojde, Varox nebude mít problém v poražení Alfy.
Poněkud ji zaskočilo když na ní v myšlenkách promluvil, snad si až moc zvykla na klid a bezpečí a nebrala ho jako již pro sebe tak velkou hrozbu. Každopádně se ihned při těch slovech sklonila, rozhodně nešlo o poklonu ze které by řvala nejistota a méněcennost, spíš jenom jistý respekt. Zdravím. Na ně musíš pomalu.

Tabor
Jeji poklunu jsem zaregistrova a mirne pokyvnul hlavou, nikdo by nepochopil tohle gesto a ani si nespojil jeji a moje avsak pro ni to mohlo znamenat mnohe - alespon ze ji neignoruji a jeji "pozrav" jsem uvital. Zamyslene jsem premyslel nad tim jak se projevila vuci alfasamci *nemas jjej koukam v oblibe, Zhio* reknu ale zariven ocekavam odpoved *proc?* zeptam se strucne aby nemusela premyslet nad tim na co jsem narazel

Tábor
Jeho gesto brala možná až moc pozitivně, ihned se cítila lépe a mohla se víc zaměřit na sázení a přemýšlení na jaké straně vlastně stojí. A chtěla vůbec na nějaké stát? Yllin měla vedle sebe Acia a Varox byl problém sám o sobě. Zkrátka zlo proti zlu, až bylo vtipné že se něco takového událo zrovna v Kirigakure. Přikývla tiše na jeho slova, nijak se k tomu ale nevyjadřovala, doufala že se obejde bez nějakého vysvětlování, ovšem ihned po té větě následovala jasná otázka. Čistě osobní věci a neshody. Slíbila jsem že to neřeknu. Polkla lehce a koukla na něj s až podezíravým pohledem, nechtěla se přece nikam stavit a tohle by byla dost velká slova ku jeho prospěchu, navíc to byl slib. Ačkoliv se ji již vzpomínky tak mísily že ani nevěděla komu patřil, zda tomu podivnému páru nebo ji samotné. Proč jsi přišel? Pochybuju, že kvůli přebrání vůdcovství.