Orfeon & Arfael Virentemovic; Výchova, aneb ťulpase v rodině nestrpím!

Za ORFEONA
Zhluboka jsem se nadechl a tím se připravil na další odpověď svému zvědavému synovi. ,,Moje primární magie, tedy ta první, se kterou jsem se už narodil, je zvuk, či také hudba. Hlasem umím uspávat, nebo rozhýbat kameny," pravil jsem krátce a pokračoval v chůzi. Líbilo se mi tu. ,,Ještě nějaké otázky, dokud mě tu máš?" zeptal jsem se jej ještě a koukla se.

" Ach tak ale jak si dokázal své schopnosti posílit ?" Podival sem se na něj a udělal smutné očka. "Prosím řekni mi jak můžu zesílit. Nechci být slabí dokázal bys mi pomoct ?" Snad to nějak půjde.

Za ORFEONA


,,V prvé řadě jsem vyrostl... to je to, co tebe teprve čeká," pověděl jsem mu poměrně odměřeně, "...na takové věci máš ještě čas," zkonstatoval jsem nakonec po chvilce odmlky a zatřepal hlavou. Snažil jsem se z hlavy vytřást ony vzpomínky na můj první život. ,,První je důležité naučit se lovit, běhat a plavat," vydechl jsem ještě dodatečně.