Příběh vyhnané smečky Zeiss II.

Pohľadom sledovala pomaly sa rozrastajúcu hromadnú skupinu vlkov pred ňou. Zaznamenala známe, no i neznáme pachy a tváre. Avšak v diaĹke zbadala aj jednu pre ňu prívetivejšiu tvár. S úsmevom v očiach sa zahľadela Toshirovým smerom. Avšak v tom ju vyzvala Naiome aby predstúpila a následne sa jej zverila s celým plánom. Pozorne jej naslúchala a mala iskrička hrdosti jej vytkvela v hrudi. Bola rada, že ju Naiome považuje za tak schopnú a dala jej možnosť znova dokázať jej loajalitu a oddanosť voči svorke a Alfe samotnej. S úctou v očiach sa pozrela Naiome na chvíľu do očí. Ako si želás Alfa. Nesklamem ťa. Na to sa postavila obdial a vyčkávala kým sa pri nej zhromaždia všetci neletci. S prirodzeým hrdým postojom trpezlivo čakala. Vlci sa automaticky po chvíli začali združovať a rozdelovať. Man´yak a jeho skupina dokonca už aj vzlietli a začali vykonávať svoju časť úlohy. Avšak ona vytvrvalo čakala aj naďalej na ďaľších prípadných oneskorencov. Mali čas, letci ešte nepozhadzovali úplne všetky kamene. Predpokladala, že jej Man´yak ako vodca letcov dá znamenie, kedy sa budú mocť pre zmenu oni pustiť do diela. Pre istotu mu vyslala myšlienku. Man´yak. Keď budete hotoví, daj mi znamenie aby som vedela kedy začať. V tom zaregistrovala ako sa od skupiny odtrhli dvaja vlci. (Neberius a Dysnomia). Okamžite ich upozornila hlasným zavrčaním a jej hlas sa niesol okolím ako mrazivý úder bičom. Obaja okamžite naspäť! Kto vám dal povolenie sa len tak vybrať a odísť si? Keď sa povie,že máte čakať, budete čakať. Pokial neviete obsedieť na mieste ako take nedočkavé vĺčatá tak sa k vám tak aj bude náležite správať! CHápem, že chcete pomôcť avšak keby letci pomoc potrebovali tak by o ňu požiadali! A žiadali? Myslím, že nie a všetci to dobre vieme. Vidíte z akej výšky tie kamene zhadzujú? Myslím, že nám budete viac užitočný celí  ako také rozfláknuté mastne škvrny na zemi! Takže prvý a posledný krát sa opakujem. Okamžite sa vráťte a ak budete chcieť opustiť skupinu alebo robiť niečo, čo vám nebolo zadané, tak sa ma spýtate či môžte. A to platí pre všetkých. Je. To. Každému. Jasné? A týmto to zakončila. Nerada používala takýto tón hlasu a prítup, ale už ju to unavovalo pri každej skupinovej akcii opakovať. Sme predsa svorka! Jeden team! Kde by sme boli keby si každý robil čo chcel?! Zatvorila oči a zopár krát sa zhlboka nadýchla a vydýchla. Ako prvé pozrela na Northie. Pokúsila sa potlačiť hnev a chlad vo svojich očiach, avšak bola stále trochu rozrušená a preto sa jej to nepodarilo úplne. Tvoja mágia sa bude dať využiť pravdepodobne až pri zostrojovaní pascí. Tam nám bude určite užitočná. Avšak pre teraz sa budeš musieť spoľahnút na svoju fyzickú zdatnosť a pomocou dýky alebo nejakého iného predmetu pomáhať pri naostrení kameňou. Pohľad jej trochu znežneľ a hnev a chlad ustúpili. Svoj pohľad upriamila na Libru. Oheň? Efektné. Taktiež si myslím, že tvoju mágiu určite pri zostrojovaní pascí využijeme. Povzbudivo na ňu kývla. Pozdvihla hlavu a zadívala sa smerom ku letcom. Jej pohľad opätovne spočinul na Toshirovi. Kútik úst sa jej jemne nadvihol a na chvíľu sa stratila vo vlastných myšlienkach. Následne zrak odvrátila a upriamila ho na skupinu neletcov predňou.

Trhl hlavou dolů do průsmyku, kde se kamenům vyhýbali vlci. Vycenil zuby a zavrčel. Slyšel vše, i to, co si bílá vlčice jen myslela. Chceš-li někoho kárat, kárej sebe. Moc dobře věděl, o co jí jde. A on neudělal nic, co by porušilo řád. Žádný příkaz 'čekat' nepadl, moc dobře to věděl. Ani v myšlenkách a nikdo z Naberia dělat hlupáka nebude. ◘Kolik jí tak je? Jistě nebude o moc starší.◘ Pomyslel si pro sebe a tentokráte tuhle myšlenku nemohl nikdo přečíst, dokonce ani Naiome nemohla. Olízl si tlamu a pomalým krokem se vedal dolů, ovšem při tom ještě strhl nějaký menší šutr dolů do průsmyku. Nespěchal, nebyl žádný ratlíček, který by se roztřásl, jen co na něj štěkne nějaká fena. Jestli chce jeho úctu, nesmí s ním pohrdat, protože v opačném případě úctu mít nebude. Když přicházel, zahalily jeho srst téměř neviditelné plameny fialové barvy.

Hranice
"Lepší postavení? To je možné, ovšem nejsem jistá,  jestli je vůbec o co stát." Naklonila jsem hlavu na stranu a pozorně naslouchala vzdáleným zvukům. "Možná nějaké skupinové cvičení magie." Každopádně ať dělají cokoliv, udrží to jejich pozornost od nás. A to je dobře. "Například? Můžou tě mučit tě pomocí magie, mučit před tebou jiného člena tvojí rodiny nebo z tebe udělat omegu. To prakticky znamená, že tě může mučit jakýkoliv výše postavený člen smečky," řekla jsem. Většina členů Zeiss by se při té představě tetelila blahem, ovšem já jsem ten seznam odříkávala monotolně s nádechem hořkosti v hlase.  "Slabí většinou dlouho nevydrží. Zabíjíme je. Ať už přímo či nepřímo. Mají pro smečku jen jediné využití.  Jako hračky, které jsou odkázány na milost či nemilost svých majitelů". Při těchto slovech jsem si vzpomněla na Tegan. Neměly jsme se v lásce, ale nezasloužila si takový osud. Hloupé pravidlo umožňující matkám vlastnit jejich potomky. "Ah tak, cestovatel. Takže mučení člena rodiny padá."

Hranice
"To už musíš posoudit ty sama." Odpověděla jsem neurčitě. Podívala jsem se směrem, odkud šly zvuky. "Možná, ale ať už provádějí cokoliv, vsadila bych se, že to bude slyšet hodně daleko." My jsme nebyly zas tak daleko, ale podobné rány se musely nést snad až na území ostatních smeček. "Padá i možnost udělat ze mě omegu, nepatřím do vaší smečky, vzpomínáš?" A to mi přišlo jako velká překážka. Ale mučení pomocí magie? Dobře, v tom měla pravdu. proti něčemu takovému bych se asi bránit nedokázala. na druhou stranu výsledky také nebyly zaručeny, umím poměrně věrohodně lhát a to i tak, že v podstatě žádnou lež neřeknu. K mučení členům rodiny jsem se nevyjadřovala, ať si klidně myslí, že žádnou nemám, ničemu to neuškodí a došla k tomu sama. "A ti níže postavení si to nechají líbit? Proč neutečou? V ostatních smečkách se sice omegy nemají tak dobře jako Kappy, ale nikdo je nemučí." Já bych rozhodně utekla.

Hranice
"Snad nějakého tuláka nenapadne jít zjistit, o co se jedná," uvažovala jsem nahlas. Už mě tohle zachraňování nevděčných cizinců přestávalo bavit. Stačí si jenom vzpomenou na Primu a její nevděk. Zajímalo by mne, jestli je vůbec ještě naživu.  "Omega má často větší práva než vetřelec." Tohle pravidlo platilo jak kdy, ovšem chtěla jsem ji odradit. Chtěla jsem, by odtud odešla a už se nikdy nevrátila. "I Kappy je u nás dovoleno mučit. Jen je na rozdíl od omeg přitom nesmíš zabít. Ale mučení Kapp u nás není tak časté jako mučení omeg".  Jakoby omega měla vůbec sílu a prostředky, aby se pokusila o útěk. "Utéct? Heh. Není to tak jednoduché rozhodnutí jak by se na první pohled zdálo."

//Rito, mohu se zeptat, jak se na stranu smečky Zeiss tvůj vlček dostal? Přišel do Zeiss když už byl Průsmyk Smrti prakticky neprůchodný díky kamenům.

Průsmyk smrti
Na dění kolem jsem nijak moc nereagovala. Pouze jsem zacukala oušky, když Alfa cosi sdělovala Stellar a tomu mutantíkovi, kterému se říkalo Bláz'en... Totiž Man'yak! Zdálo se mi totiž, jako bych z Naiominé tlamy slyšela své jméno. Zavrtěla jsem hlavou. Už jsi paranoidní. Copánky mi zavlály ve větru způsobeným mácháním křídel letců. Nejhorší na létajících vlcích bylo to, že jsem neměla sebemenší šanci je vidět. Doplazila jsem se ke Stellar, kterou jsem již znala od posledního lovu pro smečku. Olízla jsem si čenich a co nejhrději se před ni postavila. Chtěla jsem se zase jednou trošku vytáhnout. Vlče? Co to tady dělá? Pomyslela jsem si při pocítění drobných vlčecích krůčků a následného sesuvu kamenů. Chtěla jsem k němu zajít, ale pokazilo by to mou "pověst", která se už tak houpala na posledním vlásečku. Mohla jsem tedy jen doufat, že se mu nic nestane. Sama jsem sem přišla jako vlče a měla jsem celkem štěstí, že mě nepotkali žádní krevmilující bestie, které toto území zaplňují nyní.

Pobavene si odfŕkla a zavrela oči. Nech sa snažila ako akokoľvek, zjavne mu idea jej slov stále nedošla. V kľudne by mu to mohla zopakovať ďalších desať-krát a stále by to nepochopil... Ach Luna, prečo mi pravidelne do cesty postavíš takých nechápavých, arogantných vlkov?" Otvorila oči, Namiesto toho, aby sa proste ospravedlnil a v pokoji sa vrátil ku skupine, bude hubovať a tváriť sa ako keby zožral múdrosť sveta. Srsť na zátylku sa jej zježila, Agrr, jak ja takéto individuá zbožňujem! (irónia ) Na silu si to musí niečo dokázať a znepríjemňovať deň... Samozrejme, všetky jej myšlienky boli výlučne len jej a patrične si ich aj strážila. Pokrútila hlavou. Už sa ani neobťažovala pozrieť jeho smerom, nestál jej za to, bohužiaľ, keď niekto niečo nedokáže pochopiť na prvý a ani druhý krát, hold, bude sa s tým musieť zmieriť.   "Ach, ale kdeže?" uchechtla sa pobavene, "nemám potrebu sa sťažovať našej Alfe. Ale kedže vyzeráš byť nespokojný a dotknutý tak som ti len navrhla vhodné riešenie." Pozrela sa smerom na letcov, "Nie, priamy príkaz som nezadala, kedže sme sa ani nestihli všetci neletci zoskupiť a ty už si si to veselo cupital ku letcom, a to napriek tomu,že vám nebolo zadané aby ste sa len tak odobrali pomôcť letcom a robili ich robotu. A ako si sám videl a počul, vodca letcov má na to rovnaký názor ako ja. Takže, niečo na tom bude, nemyslíš? Uprela zrak pred seba. Dunenie padajúcich balvanov ustalo. Pozrela na Man´yaka, ktorý s očakávaním v očiach hľadel na Naiome. Zjavne čakal na jej vyjadrenie. "Neletci pripravte sa." Povedala dostatočne nahlas.

Hranice
"A když už, snad nevleze přímo pod to, co padá." Dodala jsem potichu, pak jsme už ale pokračovala normálním hlasitostí a mluvila na Caelle, ne jsme tak do prostoru. "Ale zase má tu nevýhodu, že patří do smečky a nemůže se svobodně toulat kam chce... předpokládám, že minimálně u vás omegy nemůžou?" Její poznámka ohledně mučení Kapp mě ale překvapila. "Ale, nemůžou se bránit?  Tedy omegy asi ne, podle toho, co jsi říkala, ale kappy?" Uspořádání téhle smečky se mi líbilo čím dál méně. "Proč by to nemělo být jednoduché rozhodnutí? Ostatní smečky berou každého, kdo má možnost a schopnosti splnit zkoušku a myslím, že by přijaly i utečence od Zeiss, který by zkoušku nedokázal, i když na post omegy. Ale jinde se omegy nemučí, nebo o tom minimálně nevím."