Příběh smečky Kirigakure I.

U doupěte Crystal a Angela
Cítila jsem, že Sanito byl nesvůj. Nebo prostě nějak tak. Přišla jsem k němu, olízla mu čumáček a pousmála jsem se. Chci, aby se Sanitovi moji rodiče zamlouvali. Jsou to strašně hodní vlci. Dál jsem se věnovala mamince. "Ano v Ishimuře. Já i Sanito jsme se tam přidali do smečky, ale neboj pořád sem budu chodit. Slibuji." Pověděla jsem upřímně. Když mamka řekla, že je to vlče kterýho se vlastně ujali, vzpomněla jsem si, že možná budu mít vlčátka. Mám to říct matce a taťkové? Nemám počkat až se to trochu utvrdí? Podávala jsem si otázky. Bývalý partner? Proč mi to neřekla? Nevěděla jsem, že měla moje matka měla jinýho partnera. A Zhia je dcera Denna nebo Angela? Ne nebudu se ptát.  Pomyslela jsem si, ale pak jsem se věnovala taťkovi. "Ale tati...já ti to nevyčítám. Mám tě pořád moc ráda. A staral jsi se o mně." Namítla jsem. Byla jsem ráda, že rodiče Sanita přivítali. Sice bych asi neměla, ale trochu jsem poslouchala mamku a byla jsem strašně áda, že se nechce k Dennovi vrátit. "Neznám Denna,ale nerozvrátí mi rodinu. Je bývalý partner... Když začal mluvit Sanito, tak jsem si k němu sedla. "Ano...snad ano." Potvrdila jsem s úsměvem, ale nevěděla jsem jak rodiče na tuhle informaci budou reagovat.

Oblíznutí čeníšku ze strany Hexy ho kapku vytrhlo z nervozity. Jazykem jí oblízl spodní stranu čelisti a poté jí polechtal za ouškem. Poškubaval spokojeně ocasem. Tlapou si jí přitáhl tak aby se o něj opírala. ,,Myslíš že tvý rodiče nebudou proti? A stejně s tím asi nemůžu nic dělat." zašeptal jí do ouška a nenápadně se usmál. Hleděl na matku té nejbožejší vlčice. Otec Hexy vypadal sklamaně. Koutky mu vystřelily do úsměvu. ,, Nemůžete být až tak špatný otec! Když je Hexy tak super, tahkle fajn by nebyla pokud by se jí oba dva rodiče nevěnovali." prohlásil hrdě a zazubil se.

Malá jizvička která byla těsně vedle tepny, nepříjemně štípala a pálila. Ze země vytáhla tyrkysově zelený kámen s černými pruhy (malachit) a přiložila si ho k rance. Ta přestala krvácet, zbyla jen jizvička asi 3 centimetry dlouhá. Naštvaně koukla na Zeiss a poté se pohrdavě otočila. Roztáhla křídla a poté je uvrhla do pohybu. Vlasy jí zakrývaly jedno očko, to modré. Odfrkla si a její tělo se unášet vzdušnými proudy směrem ke Kirigakure. Sem tam chytla teplejší vzdušný proud vanoucí ke smečce které vládla její babička. Přeletěla Ishimuru a začala skenovat okolí pod sebou. Vlasy jí vlály ve vzduchu. Po chvíli spatřila velký pláč a pár vlčích těl. S dobrodružným výkřikem se vrhla ke dvouměsíční černým vlkům. Vykulila oči. ,,To je máma!" hrklo to v ní. Přistála na zádech své mamky, ale jen lehce, pak rychle seskočila na zem a zazubil se na vlčici.

Angel de Mal
U Doupěte
Usmál jsem se. Toto je moje rodina ještě zbytek dětí a jsme pohromadě. "Crystal neboj." Mrkl jsem. "Jsem tu stebou a navždy budu. Mslíš že Zhia bude ráda, že se ji vrátil otec?"Zeptám se, ale hned se uculím jejím slovům že mě nikdy neopustí. Láska moje. Podival jsem se na Sanita. "Ze mě bude děda?" Uculím se. "BOže děkuji ze mě bude děda." Vypískl jsem a culil se. "Děkuji Sane. Hexy si vybrala skvělého partnera." Mrknu a zavrtím ocasem. "Jsem rád že jsme rodina."

Trošku zaskočně hleděl na svého tchána. Taková radost, heh, no nevím jak oni, ale Sanito by uřčitě nebyl tak spokojený s faktem že bude děda. Pak tyto nápady a návrhy hodil za hlavu a zazubil se na Angela. ,,Proč mi děkujete? Nemáte jediný důvod, to Hexy je taková strašně super vlčka. Já jsem jen hlupák který na ní narazil a seznámil se s ní." prohlásil.

U doupěte Crystal a Angela
Když si mě přitáhl, tak jsem se jen usmála. "Určitě nebudou. Budou mít radost. Snad." Šeptla jsem mu do ouška a pak ho následně olízla. "Nepřeháníš to s tou skvělou vlčicí? Vždyť nejsem skvělá, ale ty jo." Zasmála jsem se. "Ale jinak máš pravdu." Přiznala jsem s úsměvem. "Už to tak vypadá tati." Pověděla jsem a Pousmála jsem se. "Vidíš má radost." Pošeptala jsem Sanitovi do ouška. "Já vím. Sanito je skvělý vlk." Pověděla jsem hrdě. "To já taky." Přitakám k tátovím slovům, že je rád, že jsme rodina. "No to ne, ne. Ty jsi ten skvělý vlk." Namítla jsem s úsměvem. Sanito, Crystal a Angel. Partner, mamka a taťka. Vlci na kterých mi záleží. Škoda, že tu není Zhia a Richu. A taky Škoda je, že Teli je pryč a Lumi spí. Prolítnou mi jména rodiny na který mi doopravdy záleží. Vlastně mi na rodině moc záleží. I na Dinovi i když to není typ hodnýho vlka. Přesto patří do rodiny. Takže počkat...Richu je prababička a Dino pradědeček.

U Doupěte Crystal a Angela

Otřel se Hexy o krk a poté do ní lehce žduchl čumákem. Při slovech Crystal se usmál a lehce natočil hlavu na bok. ,,No, nevím. Snad to zvládneme. Když si uvědomím že potom někde po doupěti budou skákat málé chlupaté koule podobné mě nebo Hexy, myslím že asi z toho zešedivím." uchchetl se a mrkl na Hexy. ,,Jen přemýšlím kde by bylo dobré mít doupě." zamyslel se.

Tábor

Přiběhl sem Reel s nějakou vlčicí. Poznala jsem, že je to jeho partnerka, Tsurina matka. Oba vypadali velmi šťastně. "Ahoj Reele, ahoj Tenebris. Tsuri někam šla, myslím, že se hned vrátí." Řekla jsem. Nevěděla jsem proč, ale začínala jsem být neklidná. Asi vlčata. Musím vyhledat Lav nebo Yllin, ty jsou zkušené... Pomyslela jsem si a uklidnila se. Ovšem jen na chvíli. Neklidná jsem byla hlavně proto, že jsem ještě necítila žádné pohyby vlčat. Nejvíc mě děsilo to, že bych mohla potratit a tak jsem se rychle podívala na Reela a Tenebris, zrovna ve chvíli, kdy na Tenebris přistála Tsuri. "Reele, už budu muset jít. Musím najít Blixe. Brzy mám rodit a... vlčata ještě nekopají."

//dopíšu post za chvíli

//Takže... dodatek:
Tábor

//Takže... dodatek:
Tábor - Modřínový les(doupě)
Řekla jsem se strachem v hlase. "Tak ahoj... najdu Blixe a vrátím se... nebo za mnou přijďte do doupěte, je v modřínovém lese..." Zavolala jsem a těžkopádně jsem se rozešla k lesu. Dorazila jsem tam asi za hodinu. Vklouzla jsem do doupěte a konečně zahlédla Blixe. "Blixi? Blixi?!" Zašeptala jsem naléhavě. Blix spal. Ale neee... snad se brzo probudí. Vzdychla jsem a lehla si vedle něj.

Tábor- ML

Na to by se jeden vykašlal! Rodiče totálně ignorující svého potomka, jedině její "chůva" věnovala Tsuri alespoň nějakou pozornost. Když se rozešla pryč, Tsuri za ní hodnou chvíli hleděla, má za ní jít? Ale když tam půjde promešká chvíle se svou matkou! No jo, ale mamka už je asi vzhůru na delší dobu, takže... Zabini mrkla po očku na taťku a s máchnutím blanovitých křídel se dostal do vzduchu. Ze ze vzduchu sledovala Maysie jak míří do svého Doupěte. Nakonec přistála v lese z modřínů. Chvíli hleděla na vchod do doupěte. Měla tam jít? Asi jo. ,,Běž tam ty hlupáku!" okřikla se a nakonec se ponořila do temnoty doupěte Maysie a Blixa. ,,Maysie?" zašeptala do hrobového ticha.

U doupěte Crystal a Angela
Pousmála jsem se. "Díky mami, jsem ráda, že ti to nevadí." Pověděla jsem s úsměvem. Na další slova mamky na téma vlčátka jsem se usmála. "Snad ano. Doufám." Řekla jsem a pousmála jsem se. Mám prostě skvělou rodinu. Prolítnou mi hlavou a jen jsem švihla ocasem. "Společně to zvládneme. Neboj Sani. " Pousmála jsem se a dále se za myslela. Kde mít doupě? Takže někde v Ishimuře, ale kde? "Určitě nějaký vhodný místo najdeme." Řekla jsem pořád zamyšleně.

Netrvalo dlouho a zaslechla jsem zachrastění a po chvilce do pelechu strčila hlavu Tsuri. "Ahoj, co tu děláš? Chceš mi pomoct?" Zeptala jsem se s úsměvem.

Obsidiánové jezero → Ishimura
Ledový vítr mi pročísl hustou srst. Dlouze jsem vydechla a nehnutě hleděla na vodní hladinu. Zatřepala jsem hlavou a rozhlédla se. Tiše zavrčela. Skoro všechen sníh byl pryč. Jen tady nahoře ho trochu zůstalo i když taky jednou roztaje. Nenuceně jsem se zvedla a naposledy se ohlédla na jezero a mé doupě. Povzdechla si a bez dalšího rozmýšlení se rozklusala pryč. Vzpomněla jsem si na Demonův návrh a já své slovo dodržím.

HIGE
LKS
Ještě jednou jsem tlapou ,,zamával'' ve vzduchu a zahýbal prsty. Bolest po chvilce pominula, ale to už tu byla Eldü celá ustaraná. ,,Hm, už jo.'' zamumlala jsem a pohledem změřil šutr, který to všechno způsobil. ,,Nevím. Nějaký šmejd.'' zamručel jsem a odkopl kámen stranou. Hm?! Ten kámen měl divný tvar, snad jako nějaká miska a o kousek dál leželo něco podobného. Přistoupil jsem k jedné misce a očichal jí. ,,Možná by se to mohlo hodit ...?'' Koukl jsem na Eldü.

LKS
Čas rychle plynul a aniž bych si vcelku uvědomovala, bylo pro mě chození nepříjemnější. Když mi Hige řekne, že je vše v pořádku, dost si oddychnu. To co mě však zaujme je, kolik těch krámů tu je - ty kamenné věci tu byly další, asi dvě, pak tam na zemi byla nějaká prapodivná síť a ještě něco, k čemu jsem šla blíže. "Vypadá to, jakoby si to tu někdo odložil." poznamenám a dojdu k té věcičce. Bylo to něco na krk, nebo spíše - byli to dva přívěsky pokryté podivnými nápisy a... "Hige, pojď jsem." skoro až vyděšeně ho zavolám. Na každém tom amuletu byla nakreslená busta vlka - na jednom hnědý se zářivě zelenýma očima a na druhém pískový s tmavým obojkem na krku.

Pohledem těkal mezi Crystal a Angelem. Napětí značně povolilo a nahradila ho radost z toho že rodiče Hexy nemají nic proti jejich vztahu. Usmál se na Crystal. ,,Sice to ještě není úplně jisté, ale podle mě, ikdyž já v tom nehraji žádnou roli, se nám sen o vlčátcích splní." prohlásil a se starostlivým pohledem koukl na Hexy.