Příběh smečky Kirigakure III.

''A ty jsi?'' Zeptal se překvapeně. Avšak hned zavrtěl hlavou. Promluvit si, když tak mohli i potom. ''Kruci..'' Zaklel tiše, při jeho odpovědi. Nervózně pohyboval ocásky. Když byl nervózní, musel se rozptylovat, aby se nezakoktal. ''Radši, bych to řekl, osobně někomu z vedení smečky, ale jestli si z mé adoptivní rodiny.. V Ishimure, bývalá gamma Demon, jenž porušil zákon a zdržoval se zde na území, dlouhou dobu.. Ne, řeknu to zkráceně.. Naše Alfa, nařídila otci, aby zde přišel pro naší gammu, teď již bývalou a přivedl ji do Ishimury. Už tady nás napadl. Otec s ním doslova rychle vytřel půdu. V našem Táboře, však byl degrátován na Omegu, ale místo toho smečku opustil a zapálil celý Tábor. Měli jsme z ohněm, spoustu práce. Otec, byl zraněn. Avšak, než jsem odešel, byl již s mamkou na nohou. Jakmile se to tam lehce uklidnilo, rozhodl jsem se, že když se tady objeví, aby se přidal do smečky, kvůli své partnerky, Alfy o jeho činech a velezradě vůči Ishimure, musí vědět. Napadl Alfu, Betu i mě a jakmile způsobil požár, byla v ohrožení celá smečka.'' Dořekl. Moc zkráceně to tedy neznělo, ale teď to nemínil řešit. ''Ale opravdu, bych to osobně rád, sdělil já sám.'' Dodal ještě. ''Proto jestli nevadí, počkám zde, až se někdo vrátí.'' Konečně skončil a úlevně si dovolil se posadit.

doupe - Nad taborem - hranice kirigakure - Tábor - obsidianove jazero
Demon

Vyšiel som po dlhej chvíli von z môjho brlohu. Patrón ma čakal vonku. Z diali kde bol Tábor. Išiel čierny dym. Ktorý som cítil až sem. ,,Diablo je načase toto miesto opustiť,
ale ešte sa im vysmejeme." Povedal som mu to a vyliezol si na Diega kde bol aj môj ochranca myšlienok Eligos. Vniesol sa do výšin kde som mohol vydiet veľkú časť územia. Nakoniec sme sa dostali blízko tábora ale boli sme vovzduchu a tak som aspoň trochu bol v bezpečí.  Ale moja srsť splanula zlatým ohnem. Aby vedeli že som to ja,  a kedykoľvek im to zasa spravím. Lebo voči nim a nikomu kto by šiel pomne by som nemal až také zlutovanie. Pozoroval som ako ho tam uhasili, videl som ako ich to oslabilo. Začal som sa šialene smiať. A vedel som že to budú počuť. A keď som spravil niekoľko obletov nad táborom zo smiechom namieril som si to do kirigakure. Leteli sme tak rýchlo ako sa len dalo. Po chvíli sme boli pri hraniciach. V tom sme je len preleteli a smerovali ďalej. ,,Nad jejich tábor" A aj tak sme smerovali. Po chvíli letu sme uvideli tábor. Ale už tam bol aj Diego. Nedalo mi to a varoval som ho. Dávaj si pozor na seba a aj ostatnich. Skuste ma prenasledovať alebo ísť pomne, a aj kebyže v boji s niektorými z vás neprezijem, tak ver že sebou do pekla zoberiem niektorých z vás. poslal som mu myšlienku a letel som k jazeru kde som dúfam že bude moja milovaná. Pristál som u jazera a zavyl som. Aby vedela že som už došiel k nej. Moja srsť už nehrala. A len som sa obzeral odkiaľ pribehne.

Přikývla jsem při její odpovědi.  "Pár týdnů." Odpověděla jsem ji zase já. "Slyšíš to?" Zeptala jsem se a měla uši v pozoru. Donutilo mě to vstát ze země a podívat se do centra tábora. I z té jeskyně tam šlo celkem dobře vidět. Nad hlavami mi proletěl drak. V centru stál, zvláštní bílí vlk a povídal se s Telem. Zadívala jsem se do dáli k Ishimure. "U drakových křídel! Z Ishimury jde kouř." Zhrozila jsem se a podívala na Grafity. "Myslíš, že to má na svědomí ten drak?" Zeptala jsem se.

Zatím co zelenáč mlčel, přiběhla ve spěchu, bílá vlčice (Yllin). Její postoj, byl celkem nervózní, ale Diego poznal, že to je Alfa. ''Omlouvám se. Vy jste jistě Alfa.'' Promluvil na ní a i když teď, byla dost zmatená. ''Dým, jenž jde z našeho území, jsou již zbytky, o které se naši smečkoví vlci, již starají a plameny mají pod kontrolou.'' Řekl ve snaze ji trošku uklidnit. ''Ovšem, mám pro vás zlé zprávy.'' Začal. ''Naše bývalá gamma, jménem Demon, pro kterou jsme si tady přišly, nepřijala v klidu své snížení postu na omegu. Napadl naší Alfu, Betu i mě, ještě stále smečkové vlče, protože jsem stále nedosáhl věku tří let. A jakmile založil požár, zbaběle utekl a my měli z ohněm spousty práce. Před chvíli tudy proletěl na svém drakovi- patronovi a poslal mi myšlenku : 'Dávej pozor na sebe i  na ostatní. Zkuste mě pronásledovat, nebo jít po mně, a i kdyby v boji s některými z vás nepřežiji, tak věř že sebou do pekla vezmu některé z vás.'.'' Přetlumočil slovo od slova, jenž mu před chvíli Demonovim hlasem, zaznělo v hlavě. ''Mířil určitě k Obsidianovému jezeru, kde měl svou partnerku. Je jen na vás, jestli jej přijmete do smečky. Ale jako Alfy Kirigakurské, musíte vědět, jakou zradu vůči Ishimure, a jaké nebezpečí smečce způsobil.'' Řekl a mluvil i dost nahlas, aby jej slyšeli popřipadně i jiní vlci. ''Musíte to vědět, protože podle všeho se bude zdržovat na tomto území.'' Dopověděl a mrskl oběma svými ocasy. ''A zrádce jednou, zrádce vždycky.'' Tlumeně zavrčel. Ano. I náš hodný Diego se srdcem na tlapě, umí vrčet. Tak lituju, že jsem ho po otcovém téměř smrtícím útoku, vyléčil. Měl jsem ho nechat vykrvácet!

Přikyvoval. Na její dotaz rázně přikývl. ''Alfě Reelovi se naštěstí, nic nestalo, ale Beta Kay.. Můj otec. Upadl do bezvědomí. Díky štěstěny, jen na chvíli. Mohl uhořet v plamenech. Bezrozmyšlenkově jsem tam skočil a vytáhl ho. Díky mé magii, se mi  i vlkům v mém okolí, ve velké míře, zranění vyhýbá.'' Odpověděl ji a při jejích dalších slovech, na moment stuhnul. Dostala ho. ''No.. Já tu moc vzít život nemám a ani sílu. Ovšem, kdyby otec mě tehdy nevzal sebou, zabil by ho. Lítost ostatních je má slabá stránka a každý kdo mě zná, to ví. V mých žilách koluje matčina krev. Krev démona. Ovšem sám si vybírám cestu. Když má rodina v chaosu, podobném co v Ishimure, zahynula, mohl jsem si vybrat. Pomstu či smíření se s ním a pokračovat dál v životě. Vybral jsem si dobro. Je jen na nás, jakou cestu si zvolíme. Demon si vybral tu špatnou cestu a začíná kráčet po cestě zla. Jeho místo, by mělo být u vyhnanců v Zeiss.'' Odpověděl, trošku po svém, ale doufal, že to pochopí. ''Ovšem, já již vás varoval. S vaším svolením, se co nejrychleji vrátím ke své smečce.'' Kývl ji, avšak čekal, jestli náhodou ještě něco nebude potřebovat.

Viděla jsem, jak přiběhla Alfa Yllin a následně se s cizincem bavila a vypadal, že se už chystá pomalu k odchodu. Diego, pomalu Alfě přikývl. ''Hodně štěstí, vám zde přeji a děkuji vám.'' Pověděl ji a jak se patří, Alfě věnoval úklonu z respektem a už se měl pomaličku na odchodu. Já jsem však sledovala, jak se Alfa blíží ke mě a zvědavě mě pozoruje. Mávla jsem ocasem a poklonou plnou respektem a hlavně na pozdrav, jsem se následně na ní podívala. ''Zdravím Alfo Yllin.'' Řekla jsem ji a následně jsem si všimla, že pozoruje tak trošku mé větší boky a tudíž mé bříško, které byl každým dnem větší. ''Čekala jsem jen na vás, kdy vám to mohu sdělit. Stalo se to dřív, než jsem se přidala do smečky.. A nedávno se mi potvrdilo, že čekám vlčátka. Takže do smečky přibudou nový vlčci. Doufám, že se nebudete zlobit, že se to zjišťujete až teď.'' Pověděla ji, aby ji popřípadně ujistila v tom, že se ji to nezdá, ale je to tak. ''Mimochodem, co tu vlk z Ishimury dělal?'' Zeptala jsem se zvědavě a střihla uchem.

Poklidné povídání změnil zmatek v táboře. Rias vyšla ven a já hned v závěsu za ní. Viděla jsem blížící se Yllin a kouř z jiné smečky. Pislouchám rozhovor cizího vlka a alfy a pak zase Rias. Řekla jí to. V duchu jsem se radovala, ale jinak jsem se jen usmála. Taky se pokloním abych nepůsobila nezdvořile a koukám na Alfu. "Dobrý den. Stalo se něco?
Ráda bych třeba pomohla jestli je potřeba," řeknu alfě a vrhnu napůl překvapený pohled na Rias a zpět. Či se tam asi stalo. HM... Nějaký vlk, nebo drak to tam zapálil.

Tábor

Bol som stále v tábore s mojim vzacnim Kurikom. Ktorého som miloval. Ucitil som pach ktorý dlho som necítil svoju rodnú svorku ishimuru. Zaujímavo bieli vlk ( Diego). Pozoroval som ich, ale ešte viac som ich počúval. Najprv som tomu nechapal. Veľa veciam nechápal. Ale po chvíli mi to došlo. Viskocil som na nohy. A rozbehol sa k nemu. A chcel ho zastaviť. ,,Stoj" vystekol som naňho, aby som zaujal jeho pozornosť. A rýchlo sa dostal predneho. ,,Kay je tvoj otec? A čo mu je? Čo sa deje?" pýtal som sa ho otázky.

Hilařin mazlíček Ramidreju - Kat
Tábor
Kat se hbitě otočila na vlka (Jiraiya), který přišel ke Grafity a Rias a vycenila na něj svoje jedovaté zoubky. Nerozumněla mu, ale viděla, že těm dvoum vlčkám nejspíše neublíží a ke všemu byl cítit Kirigakure. S lehkým úsměvem kývla na sivou vlčku a byla ráda, že ji ránu vyléčila. Lehla si v jeskyni, kde právě byly, ale vlčicím se už nevěnovala. Spala, ale byla si jistá, že každý cizí pach, který se přiblíží ji probudí.
Probudil ji však velmi známý pach a to pach Hilary. Vyskočila na packy a běžela k ní. U ní si sedla a drobnýma očkama hleděla na mladičkého Diega.

HILARY
MK - Tábor
Doběhla jsem Aiteho i Amiase, kteří právě hledali stádo daňků. "Tak dneska budeme lovit jen my tři," pronesla jsem klidným hlasem, protože mi to nijak nevadilo. Zavětřila jsem, ale cítila jsem pach daňků jen slabě a to mi i potvrdily Amiasova slova. Skoro nic jsem neviděla, protože tady na kopcích bylo velmi mlhavo a proto jsem ani nezahlédla dým, který přicházel z ishimurského území. Překvapeně jsem pohlédla na lišku, která ke mně přiběhla. "To je Yllin patron ne?" ozval se Soka a já jen nepatrně kývla nasouhlas. Podle slov lišky to byla taky pravda. "Co se stalo?" vyhrknu, ale zachovám si chladnou hlavu a otočím se na Aiteho a Amiase. "Musíme okamžitě do tábora," rozkázala jsem mé skupině a rychle jsem běžela za liškou. Cvalem jsem ji předehnala a brzy byla v táboře. Šla jsem hnedka za Yllin a (Diego) mladým vlčkem a na ně jsem kývla. Zaslechla jsem tedy část jejich rozhovoru. "Takže v Ishimuře hořelo a může za to jejich bývalá Gamma," řekne Soka a já cuknu. "Yllin? Myslíš, že je to partner Rity? Ta má přece u Obsidiánového jezera doupě?" Zeptám se své kamarádky a při tom Alfy. Nechtěla jsem, aby Rita jako matka Ayla, Raven a Noxe a má kamarádka měla problémy. "Počkej, vem si sebou mé káně a moji Ramidreju. Chtěla bych, aby si došel k otci v pořádku," řekla jsem mu vlídně a po mém boku se objevila Kat a nade mnou byl Bato. "Nebo mám jít s ním radši já osobně?" Zeptala jsem se Yllin v myšlence a čekala na odpověď. Nechtěla jsem, aby se mu něco stalo.

Tábor
"Telantes.." odpoviem Diegovi, pritom dobehla alfa Yllin a ostatný vlci, ktorých som poznal aj nepoznal. Započúval som sa do ich rozhovoru a vypleštil očká. To snáď nie.. Pomyslím si a nervózne mrsknem chvostom. To čo sa stalo.. dúfam, že je strejda v poriadku. "Alfo Yliin?" prehovorím, pritom sa k nej skloním hlavu. "Mohol by som ísť do Ishimury? Skontrolovať ako sú na tom a zároveň skontrolovať rodinu?" prehovorím k nej.

Byl již na odchodu, když v tom nějaký vlk, jej zastavil. Už chtěl odejít a tak z jeho tlamy vyšlo zabručení. Podíval se na něj. "A kdo se ptá?" Zeptal se podezíravě. "Ano. Kay je můj otec a když jsem mluvil z Alfou, co se děje, jsem říkal." Odpověděl mu. "Ale jinak je v pořádku." Nasál pořádně jeho pach. "Jsi Kirigakure, prosáklí skrz na skrz. Avšak stále členem Ishimury. Dám ti radu. Než si toho naše Alfa všimne, ukaž se v Táboře." Mrkl na něj a zrychlil svou chůzi, která nakonec prešla do běhu. A dříve, než se nadál, přešel hranice a mířil do Tábora.

Kamenný les → Obsidiánové jezero
Postupovala jsem po pachu zajíce. Díky sovím ponožkám a hraničářskému plášti mě nemohl vidět ani cítit a tak jsem nemusela brát ohledy na vítr a další okolnosti. Rychlími plíživými kroky jsem se dostala dost blízko a vystartovala. Chňapla jsem zajíce za hřbet. Bolestně vypískl. Vyhodila jsem ho do vzduchu a tentokrát jej chytla za krk. Mé tesáky projely jeho tepnou jako nic a ukončily tak jeho trápení. Když sebou přestal cukat, povolila jsem stisk a položila ho na zem. Slastně jsem si olízla zakrvácenou tlamu. Ozvalo se zavytí. Ihned jsem našpicovala uši a ohlédla se na stranu odkud se to ozvalo. Ten hlas bych poznala kdekoliv. Demon. Nazpátek jsem nezavyla. Popadla jsem zajíce a rozklusala se za ním. I přes mou mohutnější postavu jsem k němu doklusala elegantními kroky. Pohodila jsem zajíce opět na zem a zastavila těsně u něj. Očichala jsem ho a následně mu olízl tvář. Vypadal, že to moc sviťácky nedopadlo. ,,Tak co?'' vybídla jsem ho tiše.

Angelo Amadeo FKA
Tábor- smer hranice Ishimury a Kirigakure
Ticho počúval slová ostatných vlkov. ,,V Ishimure horí? Nie... musím tam ísť. Ten zradca zaplatí za to, že sa pokúsil napadnúť otca," zavrčal. Ale úloha... tá počká. Svorka je dôležitejšia. A otec tiež. Aspoň viem aký je tu približne stav. A tak či tak, nikto kto si dovolil pokúsiť sa zaútočiť na otca-alebo aspoň tak chápem slová toho vlka- neodíde bez pomsty, pomyslel si. Bez ďalšieho dlhého rozmýšľania sa otočil a bežal za druhým vlkom-alebo skôr vĺčaťom- späť smerom k Ishimure. Ak sa niečo stalo Eveline, mame alebo otcovi... ten špinavý zradca si zaslúži pomstu! Zradil svorku a pokúsil sa zaútočiť a zapálil tábor! Je to čistý blázon, pomyslel si. Nechcel aby sa niečo stalo jeho rodine. Prekročil teda hranice a ďalej behom pokračoval smerom k Táboru.

Tábor
Chtěla jsem jít na lov, ale zarazila mě slova mámy. Ona se loučí? Vypadalo to tak. A tak jsem si ji prohlížela a přemýšlela jsem o tom, co říkala předtím a také jsem přemýšlela o tom, co říkala otci teď. Nikdy jsem jako svého otce nebrala vlka Aureliena, prakticky jsem ho ani neznala. Vždycky byl mým otcem Lester, tak jsem jej brala a vše tomu i nasvědčovalo. Nyní se zdálo, že má rodina se rozpadá. Nějakým záhadným způsobem, kterému se říkalo stáří? Strejda Varg a teď i mamka? Přišla jsem k mámě a tátovi. "Děje se... něco?" Nelíbilo se mi to, vůbec se mi to nelíbilo.
Smečka se začala vracet do tábora a ukázalo se, že někdo chce dělat potíže. Nějaká Gamma z Ishimury. Jako by nestačil všechen ten chaos.

MK - Tábor
"Je to tak, cítím, že jsou opravdu daleko." O tom nebylo pochyb a Amias se nemýlil, když řekl, že je cítí slabě. "Nejspíš budou mezi kopci, schovaní v lese." Zareagoval jsem na ta slova. Náhle přiběhla i Hilary, sama, co se stalo? Nikdo další se k lovu s Hilary a námi nepřidá? Proč? Kladl jsem si otázku v duchu. "Dobře, nevadí, my tři to společně zvládneme." Byl jsem připraven na lov ve třech, ale jakmile zavelela, že se musíme vrátit do tábora, přikývl jsem a rozběhl se za Hilary. Lov jsme museli odložit.