Příběh vyhnané smečky Zeiss I.

Tábor
"Ráda tě opět vidím". Jeho zdvořilé chování se mi zamlouvalo. Zajímalo by mě, jestli takové chování pochytil v jiných smečkách nebo jestli to měl v sobě odjakživa. Opět jsem se usmála. "Jsem ráda, že si mě pamatuješ na rozdíl od Noemie. Pokud vím, tak Naiome neměla potřebu nás navzájem sblížit. Takže jen pro pořádek, jsem Cäelle.", řekla jsem směrem k Dixonovi. Poté jsem se otočila na Primu. "Myslela jsem, že ti došlo už dřív,",  poslala jsem jí. Zatím jsem ji nepředstavila, protože jsem čekala, že se nějak projeví sama.Mohla by aspoň pozdravit. "Je to určitě správný krok. Těším se až ho podniknu."

Tabor

,,Pamätám, avšak je to skôr po pocitovej stránke. Viem...Viem to proste vycítiť... Odpovedal som úprimne i keď to mohlo vyznieť trochu zmätene. ,,Neviem prečo to Naiome nespravila. A mrzí ma to. Viem, že naša, no, rodina, ak sa to dá tak nazvať, je veľká...Pokiaľ viem súrodencov máme naozaj veľa...Rád by som ich spoznal..." Jemne sa usmial. ,,Rodina, rodina je dôležitá." Potom si však znova spomenul na Noemie. ,,Och, Noemie. Moja malá sestrička. Vždycky to bolo poriadne číslo." Pozrel sa smerom ku nebu a v očiach sa mu zrkadlila láska. ,,Je tu niekde poblíž? Dlho som ju nevidel. Určite musela vyrásť do krásnej, silnej vlčice." Pozrel som sa na Cäelle. ,,Určite podnikni. Nebudeš ľutovať." Povedal jednoducho.

Tábor
Šedočerná vlčice se začala bavit s příchozím vlkem. Jejich rozhovoru jsem nevěnovala žádnou pozornost, prostě mi bylo jedno očem ty dva žvástají. Vlastně mě nikdy nezajímali sociální vztahy, že někomu je třeba úcta a respekt, že někdo nesnáší někoho, že někdo miluje někoho, vše mi bylo prostě jedno.

Kj
No, tak uklidni se. Chci si jenom popovídat? To je trestné? Zeptala jsem se a udělala jsem psí oči. Proč je tak naštvaný? Vždyť jsem sotva řekla pár slov. Měla jsem pravdu, tohle je divná smečka. No aspoň něco můžu říct v hlášení. Doufala jsem, že se uklidní. Ale i přesto, jsem nenápadně vysunula své skryté čepele, i když jsem je nechtělo použít. Ale jistota je jistota.

Mm - hranice
"takovym zivotem jsem tez zil dokud jsem si neuvedomil diky par prihodam ze nejlepdi pro me bude vytvorit vlastni misto ktere bude patrit me a tem, ktere tam budu mit pod svou ochranou" reknu pravdive a pohledl na Mauru "doufam ze mas rada beh" reknu a zavrtim parkrat ocasem a nakonec se rozbehnu a s pocitem ze se me drzi bud po boku nebo alespon na mem blizku vyrazim po pameti ktera toto uzemi zna dokonale na hranice které jsou nejblize hranicim zeiss.

Hranice - zeiss
Drzel jsem se podel hranic a mijel nekolik mist ktera mi az tak znama nebyla. Nejspise jine uzemi. Ale nenapadlo me se na nem ani chvili zastavit. Nechtel jsem a nemel jsem ani chut. Zvlastni ale ta chut dobyvat me nedrzi alespon pro tentokrat i kdyz kdybych dostal moznost asi bych se nebranil. No asi urcite. Potlat alfu ktera se podlamuje a sotva vede svou smecku tak ji klidne krk přišlápnu. Mozna ze i rad. Pomalu kdyz se blizime k zeiss se rozhlizim toto uzemi neni tak pratelske takze utok na zada je tu na dennim poradku. Jsme tu...

Hranice zeiss - u tabora
Od hranic jsem nevahal a jen pomalu se blizil dovnitr uzemi. Pomalu jsme se blizily k taboru a aniz bych se na nekoho ohlížel jsem si to miril k taboru. Pomalu u louky jsem zvolnil do prijemneho klusu. Vydychaval jsem dlouhou trasu a usmival se pod vousy ale jen tak mirni ze ze skoro ani Bae by to nepoznala "Jsme tu. Kousek odtud je tabor. Chces jit se mnou az do tabora nebo pockas tady" zeptam se ale tak nejak vim ze pujde az dovnitr se mnou

(Kirigakure >>>)

Hranice - u tábora

Probhli jsme vytrvalostním tempem kolem území smečky Ishimura a pak územím nikoho, které však bývalo územím smečky Zeiss, než se přesunuli na jihozápad.

"Znáš Tosara?" Zeptala jsem se bratránka. "Nebo Asklépiose?" To byly dva vlci ze Zeiss se kterými jsem mluvila. Vlastně jsem znala ještě další dva. Deap Hearta a Naberia. Takhle jsme si povídali cestou územím Zeiss, kdy naše rychlost pohybu přešla více méně do vydýchání. Zpomalili jsme ještě víc a já jsem zavrtěla ocasem. "Půjdu s tebou." Rozhodně jsem nemínila jen tak postávat v ústraní.

Za taborem - tabor
Pokyvnul jsem jeste za behu ze znam Tosara "znam. Je to arogantni blb ktery malem zemrel v me celisti..." zavzpominal jsem jak jsem jej chytil za lopatky a drtil jej. Potkat jej znovu. A byt to ten sami blb co predtim skoncime v sobe znovu. Tim sem si byl jist. Ovsem kdyz jsem zesilil i ja zesilil jisto jiste i on. Takze by to uz nebylo tak "snadne" jako predtim. Toho druheho jsem neznal takze kdyz se na nej zeptala jen jsem zavrtel hlavou "ne neznam" vicemene odpoved odbiji jednoduse ale ja nemluvim moc v souvyslich vetach kdyz se to nehodi nebo me vlk nezajima. Ale Maura byla jina. Byla prijemna. Dost prijemna. Krasne se mi s ni travil cas. Pohledem sem mihl k taboru kdyz odpovedela ze pujde
Zdvorile jsem hlavou ukazal k taboru a lehce s ni klesl abych ji jak gantleman vyzval k prvni chuzi. Prislo mi to slusne. Pote jsem po jejim boku aby to nevypadalo ze jde jako zivy stit. Jakmile jsem vesel do tabora rozhledl jsem se po Naiome

U tábora - tábor

Zasmála jsem se nad Varoxovou odpovědí ohledně Tosara. "Potkala jsem ho jednou. Nebo možná on potkal mě. Chtěl, abych se stala členem nebo vypadla z území. Ale nedal mi důvod, proč bych měla splnit jeho - žádost - ?" Tenkrát jsem se nepřidala ale ani jsem neodešla. Ještě mnoho dní jsem strávila na území smečky, než se mi zachtělo zkoumat jiné území. Ale bylo to mé rozhodnutí, ne jeho. Asklépia neznal.
Přikývla jsem a oba jsme vykročili do místa, které bylo považováno za tábor zdejší smečky. Pozorně jsem se rozhlédla kolem sebe.

Tabor
Jo presne tohle bylo jeho uvitaci gesto. Vypadni nebo se pridej. Protocim oci a sleduji zda se tu neobevi nekdo znami. Pomalu rozdychavam beh a jdu hrdou chuzi vnitrkem tabora. Kape mi kryje podstatnou cast hlavy a tela takze me zbarveni neni takrka poznat. Kdyz ale zahlednu par vlku v tabore jen je prejedu pohledem a dal hledam Nai. Kdyz tu nebude zkusim zjistit kde je. A pujdu klidne pres zlamane kosti v tele. Jak jinak u me ze. "tehdy se mi desne cpal do zivota. Do ... vztahu... s jeho "sestrou" . No. Kdyz neumi kousat tak at nesteka" dodam da se rict i posmesne ale nema to ten ton. Je to brane jako holy fakt ne vtip
Myslim ze ja ani vtip rict nedokazu... a asi ani se mu zasmat.... no to je jedno

Tabor
Chvili chuze po tabore me zavedla az k pachu Naiome. Pomalu jsem sel po jejim pachu ktery me zavedl k doupeti. Tedy. K doupeti alf. Me osobne by tak "male" doupe nestacilo. Chvlku stojim u vychodu a cicham zda je to opravdu cerstvy pach naiome ale brzy se mi do cenichu dostane vzduch ktery jasne napovida ze uvnitr je ona. Sednu si pred vchod a sleduji Mauru "tak zde je cil" reknu a lehce odhalim zoubky do pokusu o zazubeni. Neuspsny takze to vypada spis jako skleb stylu "nemam za zuby kus zajice od vecere" Nakonec toho necham a koukam na Mauru. Chvili premyslim nad nicotou a pak pohlednu do jeskyne "je to Naiome, alfa smecky Zeiss a dovoluji si tvrdit ze s ni mam kladny vztah" reknu jednoduse a sleduji vychod. Pak se zamyslim a pohlednu na Mauru "povez mi neco o sobe..." reknu klidne a pozoruji ji

Tabor

Zaznamena prichod dvoch neznámich vlkov.(Varox, Maura) Pachy jej neboli ani trochu povedomé. Nasledovala ich stopu až kým ju nepriviedla ku jaskyni Álf. Zneviditeľnila sa a pomaly kráčala smerom ku jaskyni. Nebolo ju počuť ani cítiť. Nakoniec sa dostala pred vchod do jaskyne a posadila sa predoň. Zhodil zo seba neviditľný štít a pohľadom preskakovala z jedneho vlka na druheho. Ľadovo-modrý pohľad si držala neutrálny a ostražitý zároveň. Sedela hrdo s hlavou vysoko postavenou. ,,Dobrý deň, môžem Vám nejako pomôcť?" Spýtala sa narovinu.

KJ
Narovnal ouška a nakrčil nos. ,,Nejsem její syn, jen mě adoptovala." prohodil tiše, načež se usmál. Nechtěl být považován za váženého vlka. Je jenom obyčejný sirotek. ,,Prosím, nechovej se ke mě jako k dědicovi." prosebně se na ní podíval. Nechtěl se nad nikoho povyšovat, zvlášť, když na to ani nemá postavení. Narovnal hlavu, přičemž zavadil pohledem o její křídla složená na jejích zádech. Nikdy podobné neviděl. Náhle si uvědomil, že na ní zírá až příliš dlouho. Zvedl pohled a zazubil se na ní. Švihl ocasem a rozhlédl se kolem. Krajina nebyla nic moc. Nebylo se na to moc koukat. Vydechl a otočil se opět k Tsuri. ,,Ale, nebyl to snad kompliment ??" provokativně se zasmál. Všiml si, její ostýchavosti, proto se snažil uvolnit atmosféru. ,,Jistě, že se můžeme projít." zazubil se a pár kroky jí uvolnil cestu.

Tabor
Kdyz k nam prisla vlcice a zdvorile se zeptala nemel jsem jediny duvod neodpovedet a zaroven ani nemusel startovat. "dekuji za nabidku ale cekame zde na Alfu Naiome, jsme blizci znami mohu li nas tak nazivat a jelikoz jsem ji dlouho nevidel rad bych ji pozdravil" odpovedel jsem klidne a dlouze abych se potom vyhnul zbytecnym otazkam. "Jsem Ragnarok, toto ma pribuzny pod Mou ochranou, Maura. A ty jsi?" zeptam se a sleduji bilou vlcici pohledem byla hrda coz se mi libylo, zadne schrbeni a tez se primo zeptala slusne a vychovanr nijak agresivne a zaroven ne moc sladce. Byla od pohledu pomerme prijemna na me parametry.

Tábor

Naslouchala jsem Varoxova slova. "To byl tak ochranitelský, nebo prostě jen nechtěl, abys byl s jeho sestrou? Myslím, že do vztahu vás dvou se neměl motat." Ten Tosar byl zřejmě dost velký podivín, jak se ukazovalo. Zvláštní. Celkově byl to podivný tvor. "Pravda, vlci by neměli říkat, že umí létat, když to nedokážou." A stejně to platilo i o kousání a vůbec všem. "Naiome?" Nebyla jsem si jistá, znám-li ji či ne. Spíš jsmee se asi  vždy míjely. Pokývala jsem hlavou, že rozumím. "Co bys rád slyšel, nějaké tajemství a nebo ty běžné věci?" Zeptala jsem se, v tom se ale před námi zjevila  bílá vlčice s modrýma očima. "Zdravím." Řekla jsem a nechala mluvit Varoxe.

Kosť som rozdrvil. A tak som sa pozrel po okolí. Vydeľ som súboj dvoch vlkov, ale viac ma zaujalo to že sem niekto ide. Bola to vlčica a vlk. Pozorne som ich sledoval. Po chvíli k nim dobehla Stell, a tak som trochu natiahol uši aby som trosku počul o čom kecá. Započul som ako sa predstavil. On sa volá oko ja? To ako si môže niekto dovoliť. To je drzosť. Začalo my behať hlavou. Drápy som zaryl do zeme. A stále som ich pozoroval

Tabor
Zaslechl jsem myslenku praveho Ragnaroka a ocima tekl do strany. Diky mim zornickam ktere jsem nemel nebyl muj pohled ocima videt a prave si ten vlk ziskal mou plnou pozornost ale stale jsem vnimal i vlky okolo a tedy i to ze Maura mi odpovedela "hmm... rad uslysim co ti bude pripadat dulezite abych vedel. Vyslychat te nebudu ale cim vice mi toho reknes tim to pro mne bude prijemnejsi. Prijemne poznat nekoho ze sve rodiny" reknu popravde. A take byla sestrenice a tedy u jineho vlka by me to asi nezajimalo.

Tábor

Sice jsem nezaslechla to, co si ten vlk myslel, ale rozhodně jsem zaznamenala pohyb a to, jak zaryl drápy do země. Pohlédla jsem na něj a zkoumala ho svým důkladným pohledem. Vypadalo to, že ten vlk je napjatý. Rozhodně byl připraven k nečekanému pohybu, který, by již nebyl tak nečekaným. Přes to všechno jsem ale dál věnovala pozornost i svému bratranci a bílé vlčici s modrýma očima. "Myslím, že si můžeme promluvit o více soukromých věcech někde jinde, ale nyní ti mohu říci třeba to, miluji krev." Mimo jiné. Moc se mi nechtělo tady před cizími vlky zacházet do detailů a do hloubky. "Máš nějaké zvířecí společníky? Já mám dva, ale podle všeho se někde momentálně potulují. Nechávám jim volnost, stejně jako já ji mám, mají ji i oni."

Tabor
Pohlednu na svou sestrenici a pokyvnu souhlasne hlavou. Rozumne rozhodnuti ktere jsem ocekaval a byl jsem rad ze jsem se nespletl. "ja miluji Vodu. Obdivuji vlky co ji umi ovladat a spolecnika? No popravde mi nekde v patah vzdy dolejza jeden sob. Jmenuje se Reindeer - jak prihodne jmeno pro soba, vim. A pak kralicka. Ale ta se ted uz dlouhou dobu neukazala. Je vitannym polstarem kdyz jdu spat" pri vzpomince na kralicici se usmeji v duchu tak aby to nikdo nevidel a necham tu myslenku zase odejit. Kdyz se ale maura otoci na vlka muj pohled se tez napadne stoci taky. Pohlednu mu zprima do oci a mirne je stahnu do uzke sterbyny. Asi jen proto aby vedel ze o nem vime. Se strihmutim ucha kouknu na Mauru a zase na Stellar.