Příběh smečky Elloris

Jižní tábor
Usmála jsem se na Jessie. "Mě také." Nikdy dřív jsem se s ní nesetkala, ale patřila do Kirigakure opravdu dlouho a post alfy si určitě zasloužila. Nad její otázkou jsem se musela zamyslet. Co jsem uměla, co by mohlo být smečce prospěšné? V minulé smečky se mi povedlo post vydobýt pomocí s požárem, který založil Demon, ale to jsem nehodlala zmiňovat. "No, mám základy léčitelského výcviku, ale na tuhle práci by se líp hodil právě Diego. pak ovládám magii vody, což by se mohlo hodit při povodních, nebo při velkém suchu. "Ale takových vlků tu určitě také bylo hodně. Pátrala jsem po něčem, co jsem mohla nabídnout opravdu jen já. Zmiňovat Naiome nebyl nejlepší nápad, navíc to nic neznamenalo, leda že bych mohla učit vlčata, ale smečky nebyly vojenský tábor. "Než jsem přešla do Ishimury, byla jsem členkou Kirigakure už od vlčeství a znám tuhle část území víc než dobře. Mohla bych smečce prospět jako zvěd nebo průzkumník." No, těžko říct, jestli tohle byla dobrá odpověď, to už bylo na zvážení Jessie, ale bylo to to nejlepší, co jsem mohla kromě věrnosti nabídnout. Zatím, Kayi, Odpověděla jsem partnerovi v myšlenkách.

Zrcadlové jezero
Vyslechl si tatku a pak mu radsti zařázily oči " Jo první lov po boku tatínka." Radostně zavrtěl ocásky, přišel děda měl nás hlídat místo tatínka který odešel někde pryč. Uslyšel od tatky že jsme poklad. Trochu byl zmaten, tak se zeptal jak dědy tak sestřičky " Tatínek nás nazval poklad. Ale já jsem zante a sestřička charza." Chvilku v tom měl guláš. " Že by jsme měli více jmen než jedno ?." " Ale kdo si to vše pamatovat." Přemýšlel nahlas, chvíli dumal nad těmito slovy ale pak si vzpoměl že děda dodal hrát. Otočil se na dědu " Ty si umíš hrát ? Však jsi velký vlk co se stará aby jsme se neztratily." Jestě nikdy neviděl aby si velci vlci hráli a váleli se po zemi.

Zrcadlové jezero
Malá vlčice Isla, která se vedle spící maminky právě pomalu probouzela začala přemýšlet nad novým dnem, jaké nové zážitky a zkušenosti ji asi čekají, porozhlédla se kolem sebe a viděla Zanteho, Charzu a dědu Kaye. Byla velmi ráda, že tam jsou blízko ní. Radostně pískla a šla blíže k nim. Měla velkou žízeň, tak se šla napít k jezeru. Poté se zamyslela nad tím, že by chtěla s jejími křidélky už létat a podívat se na svět i ve vzduchu z té výšky. Klidně jen tak vyletět na strom nebo na vyvýšené místo a prohlížet si okolí. Řekla si, že se na to zkusí zeptat tatínka až se vrátí zpátky.

Zrkadlové jazero
Jasne, keď vlk povie vĺčaťu - poďme sa hrať, už už sú tu a čakajú čo sa bude diať. Sledoval som Zanta a Islu. Charza sa zrejme najprv musela rozhodnúť, no netlačím na ňu. Keď sa ma Zante opýta, že či sa viem hrať - zasmejem sa. "Samozrejme, že áno. Predsa, aj ja som býval vĺča," zazubím sa na prcka. Jediného samca z vrhu, Diego si zrejme dal záležať aby mal samé holky - tatínkové holčičky. Vtipná predstava.
Sledujem Islinina krídla a uvažujem, po kom ich zdedila. Mal Diego či Evelin v rodine niekoho okrídleného? Či je to jej mágia, bola to zaujímavá myšlienka, no musím splniť to čo som povedal. "Takže, čo budeme robiť za lumpárny?"

Jižní tábor
Mitril už byla členkou smečky, zřejmě bych se měla přidat i já. Tak do toho. Zamířila jsem k hnědé vlčici, která byla podle všeho alfa a právě přijímala vlky a přiřazovala jim posty. "Alfo Jessie? Ráda bych požádala o přijetí do smečky. Jmenuji se Haske a jsem bývalá členka Ishimury, kde jsem zastávala post Delty" Představila jsem se. Na postu mi příliš nezáleželo, přesto bych byla ráda, kdybych mohla pokračovat s postem, který jsem si získala už dříve. Víc jsem neříkala, dokud mě k tomu nevyzve. Bylo tu spoustu dalších vlků, kteří přišli dřív a já nechtěla předbíhat. trpělivě jsem čekala, až na mě přijde řada.

Zrkadlové jazero
Ešte stále dýchala trochu ťažšie, keď konečne kamsi dorazili. Ocitli sa pri nejakom pre ňu neznámom jazere. Vedela, že prešli cez hranice. Ako sa vlastne volá táto svorka? Hexy ju nazvalo ako... Keiri... nie, Kuri... Kiri... Kirigakurei? Nie, Kirigakure alebo tak nejako. Divný názov. Prečo sa nemôžu volať nejako jednoduchšie? Ale aspoň to tu nepáchne až tak temne ako v tej Ishimure. Myslím, že tu aspoň žijú dobrí vlci. Nechcelo by sa mi utekať do ďalšej svorky, pomyslela si. Akonáhle sa znova upokojila, jej znaky nabrali sviežu svetlozelenú farbu. Pohľadom sledovala okolie, očividne tu už bolo pár vlkov, možno členov svorky. Čakala však na reakciu Hexy a Kleei, predsa len, bolo aj tak trochu na nich, či sa rozhodnú hľadať alfu tejto svorky alebo nie.

/Jižní Tábor/
Jessie neodpovídala a nikdo jiný taky ne, docela mě mrzelo, že to všechno sypou na ni. Byl jsem přece taky Alfou, ale oni mě neznali. Napřímil jsem se, i když jsem tušil, že mi to nebude příliš platné. Zachovával jsem kamennou tvář, rozhodl jsem se Jessie poslat myšlenku. ,,Co uspořádat seznamovací lov, nebo tak něco? Mohlo by to být vhodné i jako zkouška pro všechny... my ve smečce lov dlouho neměli, nevím, jak vy..." pravil jsem jí soukromě první věc, co mě napadla. ,,Ať toho nemáš moc," dodal jsem nakonec a zlehka se na ni usmál.

Severní tábor ---> Směrem na Jih ---> území Elitních
Poslední dobou se dělo až příliš mnoho věcí. Vše začalo Orfeonem jako novou alfou smečky, pokračovalo přiřazením nových postů, pak následoval pád Ishimury, Jessiina návštěva a spojení smeček. Já celou tu dobu seděl v táboře a tomuhle všemu přihlížel. tedy přihlížel jsem jen tomu, co se dělo tady, můj zrak nebyl tak dobrý, abych dohlédl i na území Ishimury. Ishimura. Pokud jsem si dobře pamatoval, byla to smečka, do které patřil můj nejlepší přítel a většina jeho rodiny. Doufal jsem jen, že je v pořádku. Ale protože neexistoval způsob, jak si to rychle ověřit, rozhodl jsem se, že dostojím svých nových povinností jako Gamma a skočím něco ulovit. Jídlo se hodilo vždycky a když jednu ze smeček odsadili vyhnanci a ostatní teď měli spoustu práce s organizací toho, co zbylo, bude se hodit ještě víc. Vyrazil jsem tedy z tábora a zamířil na jih.

/Severní Tábor/
Objevil jsem se i s Ashmodeem zpět v našem táboře, jako první jsem pohledem vyhledal Richu. Výborně, zůstala tady. pomyslel jsem si úlevně a poté sledoval Ashmodea. Nechal jsem jej chviličku stát na místě a rozběhl se k jednomu z doupat. Poté, co jsem vtrhl dovnitř, jsem zjistil, že je opravdu opuštěné. Jeho pach byl už tak slabý, až téměř necitelný, takže jsem vzal něco málo z jeho výbavy (rozumějte, pár velkých lopuchových listů a ty vzal do tlamy. Udělal jsem z nich takové... rádoby lůžko a nechal je pomocí magie ještě trochu obrůst mechem, aby byly měkčí. Poté jsem se vrátil k Ashmodovi ven. ,,Přichystal jsem ti postel," ušklíbl jsem se na něj babičkovsky a opět jej podepřel. ,,Následuj mě," dodal jsem.

Hranice Elloris a Elitních ---> Zpět do severního tábora
Dostal jsem se dost daleko od tábora, až téměř k území smečky, která v podstatě smečkou nebyla. Její hranice jsem nechtěl překračovat, u nás bylo dost potravy, ale dostal jsem se tak daleko od tábora, jak jen to bylo tímhle směrem možné, abych stále zůstal na území bývalého Stříbrného fénixe. Tady jsem se pustil do hledání kořisti. poměrně rychle se mi podařilo najít docela čerstvou zaječí stopu. vyrazil jsem po ní. Stáčela se směrem, kterým jsem původně přišel, klikatila se, uhýbala a znova se vracela, ale podle slabých otisků tlapek, které jsem zaznamenal v hlíně zajíc neběžel, jen tak hopkal okolo a hledal něco šťavnatého k jídlu. nebude problém ho dohonit. Byla to malá kořist, výhodou ale zůstávalo, že ji budu moct snadno odnést zpět do tábora. Kdyžtak se poohlédnu po něčem dalším. "Hey, vlku, vidím nějakého zajíce. Toho chceš?" Zvedl jsem hlavu a uviděl, jak nade mnou krouží můj přítel sup. Už jsme si říkal, kde se zase courá. "Přesně toho, byl bys tak hodný?" Zavolal jsem na něj v odpověď. "Samozřejmě. A neřvi, vyplašíš ho, jak bych ho pak chytal?" Lov byl o tolik snadnější s leteckou podporou. Haley přede mnou brzy přistál se zajícem v pařátech. "Tady máš. Hele, lov je docela legrace, proč jen musíme být my supi mrchožrouti?" To jsem netušil. "Díky." Odpověděl jsem, převzal si úlovek a zamířil zpět do tábora. "Není zač." Odpověděl, načež zmizel kdesi na obloze.

aralský les - jižní tábor
Jak jsem se tak stratil v myšlenkách a zajímal se o seznamování s novými vlky, uplně jsem zapoměl že Orfeon, naše alfa svolala vlky. Nechtěl jsem mít problémi a tak jsem se rozloučil s vlčicí a rozběhl se směrem k jižnímu táboru. Dlouho jsem běžel v kuse, ale po nějaké době jsem byl unavený a tak hsem se posadil a chvíli se vydýchal. Pak hsem se zvedl a začal klusat směrem k nedalekému táboru. Po chvíli už jsem byl v táboře a tak jsem zpomalil. Došel jsem k alfě, uklonil se a sedl si poblíž.

Južný tábor
Napäto som sedela, po prijatí som sa vrátila na svoje pôvodné miesto a vyčkávala čo sa bude diať. Mnech, tá nuda ma užiera.. zamrunčím, pritom si ľahnem a sledujem okolité dianie v tábore. Ňom, som Kappa a už teraz sa nudím.. čo majú alfy v pláne? Opýtam sa, pritom som si vytvorila malú kovovú gulu s ktorou som ako mačka packou hýbala zo strany na stranu. Nakoniec som však videla ako sa nejaký, mne cudzí vlci začali hrnúť do tábora. V podstate, pre mňa bol cudzí každý, len oni nesmdeli starou Kirigakure. Hlavne, moje očko padlo na toho zelenáča /Dix/. Mrsknem chvostom.

Jižní tábor
Už po chvíli mě čekání nebavilo a tak jsem se porozhlédl po táboře. Nemohl jse si nevšimnout povědomé černé vlčice (Mitril). Podíval jsem se okolo sebe a pak popošel k té vlčce. "Ahoj! Co tu děláš?" usmál jsem se na ní a usadil se na zemi. Byl jsem rád že mám s kým si povídat a nemusím čekat až se něco bude dít.

Ještě jsem to tady vůbec neznala, zatím jsem byla jenom v táboře. Dostala jsem se konečně k nějakému jezeru a musím uznat, je to tady překrásné. Jak jsem tam tak pochodovala, viděla jsem skupinku vlků, dvě vlčata a nějakého dospělého. Ti jsou zřejmě ze stejné smečky, jinak by tu nebyli. Jak jsem se tak dostávala blíže, všimla jsem si, že jedno to vlče vypadá jako drak, což mě docela překvapilo. "Zdravím. Jmenuji se Darkey." Představila jsem se a mile jsem se usmála. Ale nechtěla jsem je moc otravovat, tak jsem šla trochu dál a sedla jsem si k jezeru, hned na břeh. Roztáhla jsem moje pravé křídlo a položila jsem ho do vody, ještě furt bylo trochu od krve, tak jsem ho umyla. Nakonec jsem vlezla do vody úplně, bylo to příjemné a konečně jsem se umyla od té špíny a krve. Aspoň budu zase na chvíli čistá.

Južný tábor
Čakala som, až si ma zelenáč všimne, no nemusela som dlho. Naše zraky sa stretly a po tom, čo sa obzrek okolo seba, som si prehriabla ofinku. Zvolal na mňa a prišiel ku mne. "Hoj, zelenáč," zazubím sa na Dixa, pritom spokojne opäť mrsknem chvostom. Konečne niekto, koho poznám - okrem rodiny a pár vlkov z Ishimuri samozrejme. "Nuž, sedím, ležím, hrajem sa tuna s loptou a čakám, zdĺhovo čakám.. iným slovom povedané, nudím sa. Ty?" mrknem na Dixa.

Jižní Tábor
Když mi odpověděla zasmál jsem se. "No to víš, nejsem na tom o moc líp, ale teď si aspoň mám s kým povídat! odpověděl jsem radostně a zavrtěl ocasem. Zakoukal jsem se do jejího modrého oka. Vlčice se mi líbila, byla přatelská a hezky se s ní povídali, byl jsem rád že jsem se s ní seznámil. "Tak co, těšíš se, až budem hraničáři?" uchechtl jsem se, já rozhodně ano, a myslím si, že ona taky. Těšil jsem se až budu podporovat naší smečku.

Južný tábor
Nakoniec som sa posadila, no guľou som stále gulala do strán. Pozorne ho počúvam a pokývnem hlavou. "Presne tak," súhlasne prikývnem, no zauvažovala som nad jeho ďalšou otázkou. Hraničiarkou som sa vskutku stať chcela, len ma trápil stále ten môj nevydarený plán. "Samozrejme, učíme sa od samotného majstra," spokojne strihnem ušami pritom pozriem na svojho taťku. Mamka si šla pre skúšku, ja som toto mala za sebou a zdá sa, že alfa Jessie mala práce nad hlavu. "Na hraniciach som ako doma.. doslova, takže áno.. úprimne, máme to v rodine. Mamka je, taťka je, ja budem.." začnem rozprávať pritom gulou stále pohybujem, než mi omylom utečie k Dixovím tlapám. "Hups," zasmejem sa.

jižní tábor
Její odpověď mě nepřekvapila, ale to že oba její rodiče byli hraničaři ano. Zvídavě jsem naklonil hlavu. "Oba tvoji rodiče jsou hraničáři?" zeptal jsem se udiveně. "Ha!
A už je moje!" zasmál jsem se když jsem chvitil kovovou kuličku "Teď už ti jí nevrátim!" dodal jsem žertovně a zavrtěl ocáskem. Trichu jsem nadzvedl hlavu a usmál se.

Južný tábor
"Jop. Haske," ukážem tlapou na čierno bielu vlčicu, odetú v plášti a s maskou na hlave. "A tuna, majster," ukážem na môjho otca, ktorý sedel takmer blízko. Zazubím sa na Dixa, som zvedavá čo na to povie, že náš učiteľ je zároveň aj môjím otcom. Ja som to nijak nebrala, očakávala som, že bude dokonca na mňa aj tlačiť, aby sa zo mňa stala dobrá strážkyňa Ellorských hraníc. "Tak nie?" uškrniem sa, pritom sa postavím a pripravým sa vyraziť proti nemu. "Utekaj zelenko, utekaj," mrknem okom pritom sa proti nemu rozbehnem.