Příběh smečky Elloris

Když Půlnoc odpovídala Anemon, Azrael se rozhlížel. Už chtěl jít zase na další část průzkumu. Když v tom se mamča zeptala zda se něco neděje. Az se na ni podíval celkem nechápavě. "Co by se mělo dít?" Naklonil hlavičku a poté několikrát zastřihal ušima, než se opět narovnal. "Eerwa pořád říká, že by mě ochránila a já bych chránil sestřičku i brášku." Reagoval na její předchozí slova ještě, než se na Půlnoc pořádně zakoukal. "A teď se můžeme ještě jinde projít? Tady mě to už nebaví..." Zeptal se opatrně a prosebně vrtěl ocáskem.

Tak dlouho nosil větve a jen na půl ucha poslouchal konverzaci Mirokiho a Asuky, že brzy byl opět hotový. Nakonec Aralský les, jeho rodiště vypadalo v slušném stavu. V tom si Asu všimla pachu jednoho z minulých vlčat co hlídala. Běžela za ním, než se stačil vůbec za ní otočit. Nebyla moc dakeko a tak teď to hodlal nechat tak a využil příležitosti samoty s Mirokim. "Úplně poprvé jsme nevykročili se spravnou tlapkou." Začal a teď už se tvářil mnohem příjemněji, pokud se vůbec tak moc zjizvený vzhled dá nazývat. "Vím, že prožíváš teď těžké období, ale co se vlků co zná celý život týče, má už jenom tebe. Stejně jako já už mám jen svou mámu. Vím jak se cítí a samotnou i určitě nenechám." Snažil se volit správná slova, ale to občas neuměl. Co občas.. Dost často. Heh. K otci chovám nenávist, za to, že nás opustil ještě, než jsme se narodili. Nejdřív zmizela Electra a teď i Alsafi. Mamka je jediná, která mi zůstala tady na Niwatu. Zbytek rodiny- celá smečka putuje za hranicemi. Pomyslel si napůl smutně.

Aralský les

Snažím se působit šťastný. Bude to tak nejlepší. Nakonec, kdo ví, třeba si ještě někoho najdu. "Jo,"  odpovím Asuce a odnesu poslední větev na hromadu. Pak ale vyběhne se slovy, že cítí jakéhosi Bastiho. Já se posadil a čekal až se vrátí, ale Akio neměl ten samý plán. On využil samoty a začal ke mně mluvit. Jo. To je pravda, přiznám si v myšlenkách a než jsem to stačil říct, vlk pokračoval. Teď určitě vypadal o dost mileji. "To rád slyším. Vidím že tě má opravdu hodně ráda. Já tu také budu. Nejčastěji budu asi v táborech, tam budu užitečný a aspoň se třeba s někým seznámín. A rozhodně vás budu navštěvovat," řeknu s úsměvem když Akio skončí. Určitě to nebyl špatný vlk, byl dokonce vysoce postavený, což je úžasné. I já bych měl usilovat o vyšší postavení.

Aralsky les: 
Usmala jsem se na něj: ,, Děkuji, moc ráda si vezmu." Řeknu a společně s ním se na jím. Pak si k němu sednu a prohlednu si ho: ,, Strašně rychle si vyrostl. Už si skoro dospělý." Řeknu s menším povzdechem, ale pak se zase usmeji: ,, Doufám, že tentokrát už neusnes. Máme ještě nějaké věci, které musíme dohnat." Řeknu a lehce do něj strcim tlapou. Pak se zvednu: ,, A teď pojď. Půjdeme za Akiem. Určitě tě rád uvidí." Řeknu mile a vrátím se do části lesa, kde jsem nechala Akia s Mirokim: ,, Akio, podivej koho vedu!" Zavolam a dojdu k nim. Vypadalo to, že jsem je vyrušila z rozhovoru: ,, Nemám vás ještě chvíli nechat o samotě?" Zeptam se. Nerada bych jim dělala další ocas, když si tu tak hezky povídali.

Hato Gája
Rohaté skály:
Narovnal jsem se a ohlédl se na otce se sestrou: ,, Proč nic neříkají? " Když ani po další chvíli nic neříkají, začne ve mě růst vztek: ,, Proč mlci!?" Křiknu v myšlenkách a zatnu zuby. Cítil jsem, že chci pryč. Někam, kde bude víc vlků a možnost se porovnávat! Pohlednu sestře do očí: ,, Jednou se pro tebe vrátím." Slibim ji a rozbehnu se, kam mě nohy nesou.

Rohaté skály - hranice Elloris
Běžel jsem dlouho a bez přestávky. Hnal mě vztek a pocit beznaděje, který pomalu ustupoval. Zastavil jsem se až tehdy, když se pach domova mísil s neznámým. Nohy se mi podlomily a já se svalil na zem: ,, Potřebuji si aspoň na chvíli odpočinout." Po myslím si a stále ještě udýchaným položím hlavu na zem.

Mladý polodémon se probudil. Ani nevěděl jak dlouho prospal a už vůbec ne, jak proč usnul v Táboře. Ale teď byl odpočinutý a zase plný nových sil. Nikdo okolo něj už nebyl a on se vlastně probudil z pocitem, že je oficiálním léčitelem smečky. Vzpomněl si na slova Hilary o tom, že by neměl riskovat svůj život, že v té chvíli má myslet i na svou rodinu, která jej může ztratit. Protáhl se a šel se projít. Mohutné tlapy jej vedli k hranicím. Tam cítil velmi známí pach. Zavrčení se procedilo mezi zaťatými tesáky. Ale přesto byl ten pach trošku jiný.. a mladší. Okamžitě se vydal za tím pachem a po chvíli spatřil vlče. Jeho přesná kopie. ''Ztratil ses, synu Demona?'' Zeptal se, svým typický milým hlasem a švihl svými dvěma ocasy. Nemůže ho přece soudit, hned. Přímo Demon to nebyl. Ale.. Co když Demon riskuje život vlastního syna na to, aby se tu k nim dostal a dával mu informace? To by měl co do činění s Diegem. Stál v dominantním postoji a svýma dvoubarevnýma očima jej sledoval. Neutekl by mu ani kdyby chtěl.

/Les pěti statečných -> Ptačí louka

"Moment. Jaká Eerwa?" Zeptám se, nikoho takového neznám. Azraela a Anemon to tu už ale nebaví. Samozřejmě, že je to tu nebaví. Pomyslím si. Za svůj život viděli jen doupě a les. Můžeme se podívat po území. Napadne mě. "Tak dobrá. Pojďte. I ty Arfaele, pokud chceš, pokud nechceš, vrať se do doupěte." Řeknu a vydám se lesem na louku za ním. Lesem prosvítá hodně světla, ale nyní si všimnu, že tady není tolik života jako jindy. Normálně je slyšet spousta ptáků. Někam mě to ale nezaráží. Konečně se stromy rozestoupí, les skončí a já vejdu na louku. "Tohle je ptačí louka." Řeknu vlčátkům, když za mnou dojdou.

Hato Gája


Hranice: 
Popadnul jsem dech, ale pořád jsem nevstaval. Přemýšlel jsem, co teď budu dělat, jsem daleko od ,,domova" a tohle je neznámé území. Z myšlenek mě vytrhl neznámí hlas, který zněl podezřele mile. Vyskocil jsem na nohy, rovnou do obranné pozice a zdravým okem hledal majitele hlasu. Pohledem jsem se zastavil na hodně velkém vlkovi s rohama. Trochu jsem strnul, protože někoho takhle velkého vidím poprvé: ,, Jak proti tomuhle se budu bránit?!" Ptam se sám sebe v duchu a přemýšlím, co mu odpovim: ,, Ne. Já...sem šel záměrně. " Řeknu a z hlasu mi je slyšet nedůvěra. Udělám krok vzad, abycb mezi námi vytvořil větší odstup, ale stále ho sledoval a byl připraven se bránit, kdyby po mě chňapnul.

-------

https://smeckavlku.forumczech.com/viewtopic.forum?t=743