Příběh vyhnané smečky Zeiss II.

//Buď dáš povolení tvou postavu zabít, nebo nedáš..//
Snažila se mě shodit. Zase. Svůj stisk jsem ještě víc zesílila. Pomocí svých zadních tlap se mnou tak nějak bojovala a snažila se mě odhodit. Chytila mě do objetí a trhla přičemž její drápy projeli lehce mým krkem. Na mé modré srsti se objevovali lehké kapky rudé tekutiny, ale nic co by bylo nějak vážně. Každý se při boji přece musí zranit. Postavila jsem se a stála naproti Allweeny. Zaslechla jsem i své jméno. Samozřejmě jsem věděla komu patřil ten hlas, ale momentálně jsem se mu bohužel věnovat nemohla. Vykročila jsem proti Allweeně. Věděla jsem, že jsem mohutnější postavy, než je ona. Proto, nebyl vždy problém ji shodit k zemi. Jenže ještě jsem ji neshodila. Ještě ne. Začala jsem kolem ní chodit do kolečka. Věděla jsem, že si bude dávat pozor na svá záda. Bude se snažit skrýt svá slabá místa.
Ignorovala jsem Easy, která horlivě přihlíží na to co se děje. Vytušila jsem, že by se tak ráda se připojila na stranu Allweeny. Byl by to však prohřešek proti Alfě a mě by narušovala rozkaz. Jedna věc je, že jsme spolu ve smečce, druhá, že i před Alfou zasahuje na na jinou stranu, než by měla.
Když jsem po Allweeně znovu skočila, tlapu jsem nezarývala jen do hrudi. Zadníma tlapama jsem byla pevně zapřená o zem a jedna přední tlapa na hrudi a druhá na jejím krku. ''Tady vyhrát nemůžeš.'' Zavrčela jsem a temně se usmála. ''Měla by si prosit o svůj bídný život.'' Pokračovala jsem a v mezi čase výhružně vrčela. Zároveň si to ani nemohla uvědomit, ale byla chycená v mé magii stínů. Nebyla schopna se tudíž hnout. Už mi stačil jeden jediný pohyb při jejím krku a vykrvácela by tady.

PS
Bohužel se Nira začínala až nebezpečně hodně bránit, vzdorovat a útočit, to se jí ani trochu nezamlouvalo, ihned, jak ji ze sebe dostala, hodlala se postavit, ale to už kolem ní Nira kroužila, rychle se postavila na nohy, než se ale stačila zpevnit, už na ni opět skočila, Allweena už se ani nedržela na nohou, takže to Nira s jejím schozením na zem měla dost lehké a ještě lehčí měla pokládání tlap na hrudník i krk. Pod horlivým dýcháním se zvedal a znovu klesal její hrudník, tudíž i Niřiny tlapy, které ho však tlačily dolů, což jí znesnadňovalo dýchání stejně tak jako tlapa na krku. Byla si vědoma toho, že už Niře nezbývá mnoho k tomu, aby ji připravila o život. Sklopila pohled se zornicemi zúženými strachem k tlapě na hrudi, pak se podívala na Niřin temný úšklebek. To už teď taky vím, dík za informaci, rozinkovej mozku! Pomyslela si naštvaně, ale bylo to spíše z naštvanosti ze sebe. Náhle ji něco napadlo, když už mohla prosit o svůj "bíný život", tak proč ne? Zavřela oči a potom je otevřela, zornice rozšířené a oči lesklejší než předtím, když brečela. Ale teď to bylo s tím rozdílem, že tyto slzy nebyly pravé, ale vypadala vskutku přesvědčivě, nebylo poznat, že to hraje. "Vy-vyhrálas..." vzlykla. "Ale prosím, nezabíjej mě, stojím ti za -smrk- to?", vypravila ze sebe a na tom vzlyknutí/smrknutí si dala záležet, nic na jejím obličeji neprozrazovalo, že to hraje.

PS
Ragnarok

Pozoroval som ten boj kde som Nire závidel ako si ju pekne podala. Dala jej hodne zabrať. Ale jedno ma najviac stvalo že Easy sa chovala ako svitak. Prestaň sa chovať ako kebyže patríš do svitu. Tu sme temnota. A nezname zlutovanie. Poslal som jej myšlienku a zavrcal. Lebo som z nej mal nechuť. Pohledel som na boj ktorý sa koncil. Nir si dobrá. Ukázala si jej kto je pánom. Poslal som aj jej myšlienku. A pozeral. Ako tá druhá vlcka zadoni o milosť. Bolo to smiešne. Tak vidíš ako si dopadla, najradšej by som ťa pripravil o ten život. Niesi nič len handra. Poslal Allween myšlienku. Doslova som sa jej v nej vysmieva.  Potom som pozrel na Alfu a čakal čo aj ona povie.

PS
Všímala si Easy. Videla, že zrejme zvádzala v jej vnútri boj. Ale nepáčilo sa jej ako sa správala. Jej sestra nepatrila k nim. Tak prečo toľko odhodlania k jej ochrane? Naiome ak videla svetlo v jej dcére nechala ju zomrieť hladom na poste Omegy. Uši mala stále pri zátylku a sledovala boj medzi Nirou a Alweenou. Bolo to zaujímavé, pretože tento boj mal príbeh. A pomsta je najsilnejší motor. Sama o tom najlepšie vedela. Pomsta ju dohnala zabiť jej otca a sestru. Čo potom môže Nai stáť v ceste? Nič. Otočila hlavu na Lúthiena a hrdo sa vystrela. Mala z neho dobrý pocit. Pohľad znova nasmerovala na Niru a sestru Easy. Temne sa usmiala a olízala si tesáky. Pri slovách Alweeny jej prebehla myšlienka...-Mne by si za to stála. 
Naiomine oko zahľadelo každú faloš, však tu to nebolo potrebné. Kto bol na lopatkách? Nira alebo ona? Ona. A to bolo pre vlka podstatné. Víťazstvo. Pretože s prehrou pred svedkami sa vlk bude vláčiť ešte veľmi, veľmi dlho. A to na poníženie Alweeny úplne stačilo. Jazvy po Naiome či od Niry v nej budú niesť spomienky. Spomienky ako si myslela, že vyhrá nad Zeissanom. Ba že ho zabije. A podarilo sa to? Nie. Toto však nebolo na Naiome, či nechá Alweenu žiť, ale na Nire. U Naiome si šancu rozpustila už predtým. Spravila pár krokov bližšie k nim a pomaly okolo nich krúžila. "Zabiješ ju alebo ju necháš žiť s pocitom, že prehrala v boji s tebou." - smerovala vetu k Nire a prestala s krúžením. Naiomin pohľad na Nire bol určite citeľným. Určite, by bola najradšej Nai, aby ju zabila a zmizla tak ďaľšia sketa zo sveta sviťákov. Ale toto bolo rozhodnutie čisto Nir, preto jej nechala priestor na rozhodnutie aby to už mohli skončiť.

S falešnými slzami prosila o to, abych ji nechala žít. Stojí mi za zabití? Ano stojí, ale pro ni si drak nachystal jiný osud. "Tak snadné by ji bylo zabít a rozpustit ji všechna trápení." Začala jsem se svou odpovědění mířenou na Temnou královnu. "Bude žít s pocitem, že mě znovu nedokázala porazit. Sama si možná časem uvědomí, že nepřítele si vybrala u špatného vlka." Sklonila jsem se k ní. "Jestli se ještě někdy setkáme, už to však nepřežiješ." Zašeptala jsem ji do ucha a konečně s ní slezla. Potupená Allweena před tolika svědky. "Zabití, by bylo pro ní osvobození z potupy, této prohry." Konečně jsem skončila svou mluvu a jejím verdiktem smrti a života auž se nemohla dočkat až její pach konečně zmizí ze Zeisského území.

PS
Se zúženými zornicemi a sklopenýma ušima dozadu pozorovala Niřinu tlamu. Zaslechla i Ragnarokovu myšlenku, ale raději se rozhodla na ni nijak nereagovat, protože by tím všechno jen víc zhoršila a to už si nemohla dovolit, protože by to znamenalo smrt. Alfa nechala toto rozhodnutí jen na Niře a Allweeně bylo jasné, že být to na Alfě, tak už je někde zakopaná, nebo ji cucá ten krví posedlý vlk s řetězy. Nira se naštěstí pro ni nerozhodla ji zabít, ale řekla to způsobem pro ni tak ponižujícím, že musela sklopit pohled s rozšířenými zorničkami a uši spíše svěsila, než stáhla. Když z ní Nira slezla, ani se neodvážila hodnou chvíli vstát, pak se ale překulila na bok a hned na to na břicho. Pak se opřela předníma tlapama a vyzdvihla přední polovinu těla, jímž jí projela ostrá bolest, tiše zaskučela. Pak zvedla i ten zbytek s dalším náporem bolesti, zadek neměla nijak rozdrápaný, ale spíš potlučený a naražený. Přikrčila se a pohlédla na Alfu se skrytou nenávistí, ale byla si jistá, že to od ní černá vlčice přesně čekala. Pak se koukla na Easy, věděla, že jí nemohla pomoct, pokud tu chtěla být a setrvat... Znovu pohledem přejela k Alfě a ani nezkoušela pohlédnout do jejích modrých očí. Dívala se někam na její hruď, už jenom z toho výškového rozdílu, heh.

PS - Tábor
Naiome sa temne uškrnula. Bola pomerne na Niru pyšná, že to takto vzala. Ukázala jej silu nielen fyzickú ale aj psychickú a to chcela dokázať u všetkých Zeissanov. Preto brala toto rozhodnutie za správne a rešpektovala ho. Pozrela sa na Allweenu, ktorá ako tak stála. Tvári temnej královnej zdobil temný úsmev, ktorý znamenal výsmech pre porazeného. Cítila z nej, že si uvedomila svoju prehru. "A takto, končia sviťáci v Zeiss."- dodala napokon. Však mala hrdosť a rozhodnutie člena akceptovala. "Ďakuj za svôj život Nire, hračka." - zavrčala a pootvorila tlamu z ktorej vzišla čierna hustá para. Približovala sa pomaly k Allweene, než ju obklopila spoločne s Naiome. Nakoniec sa však nalepila na Allweeinu srsť až na pokožku, kde bola už para cítiť. Z jemnej bolesti sa vyvinula ostrá bolesť, ktorá paralyzovala celé telo. Nakoniec Allweena spoločne s Naiome zmizli a objavili sa na druhej strane priesmyku za pascami. Para sa u Allweeny rozplynula a Nai venovala posledný pohľad na Allweenu. "Bež." - zasyčala a Naiome znova zmizla a objavila sa pri vlkoch. Ak by ju niekedy znova stretla, zomrela by už pod jej labami a nie pod Nirinými. Prikráčala k Nire a povzbudzujúco na ňu pozrela. Potom však vyštekla. "Ideme do Tábora!"
Olízala si tesáky a rozbehla sa. Potrebovala si vyvetrať hlavu.

PS --> území, jež nikomu nepatří
Poslouchala slova černé mohutné vlčice a tvářila se nanejvýš potupeně. Už chtěla Niru vidět mrtvou, ale věděla, že takhle brzy to nepůjde, její úšklebek se jí vtiskl do paměti. I to oslovení, které jí Alfa věnovala si vryla do paměti, aniž by chtěla. To už ji ale obklopoval černý oblak páry, lehce ucouvla, ale štiplavá pára ji začala pohlcovat, štípalo ji celé tělo, takže si to, že už není blízko Niry a ostatních všimla až s Alfiným pobídnutím, na nic nečekala a rozeběhla se směrem pryč, byl tu i ten bílý vlk, věnovala mu krátký pohled, ale ihned se odvrátila a rozeběhla se pryč. Pokud se právě chtěl přidat, asi si to dost rychle rozmyslel...

Tábor
Všimla jsem si, že Alfa zamířila pryč, tak mě napadlo, že si aspoň trochu odpočine od těch nudných nováčků, kteří tejně nic neumí a jen se tu chtějí povyšovat. Nade mě, aby si mohli s ostatními povídat, jak jsem hrozná, hehe. Bylo mi to jedno, byl mi jedno vlastně i můj post, ale nechtěla jsem, aby se tu se mnou zacházelo tak hnusně a péči našli jen, když náhodou omdlím. Jakmile se mi však uleví, začnou se mi pošklebovat, že sem nepatřím. To mě už upřímně nudilo, chtěla jsem zkusit něco nového a proto je třeba makat, ale nejdřív bych se měla najíst, protože mi začíná až moc kručet v břiše. Zvedla jsem se a rozešla se k místu, kde byly zásoby, odtrhla jsem si nějaké srnčí stehno a dovlekla si ho před jeskyni, kde jsem se do něj s chutí pustila, odtrhla jsem velký kus, který se mi pomalu nevešel do tlamy a žvýkala jsem tak, že se to skoro rozléhalo po celým táboře. Ale co mi bylo do ostatních, žejo. Když jsem dojedla, odpinkla jsem kostičky tlapou někam pryč a zívla. Měla bych něco dělat, než tu usnu. Pomyslela jsem si a rozešla se do středu tábora, kde se vždycky něco dělo, čekala jsem, až mě něco praští mezi oči, když ne, půjdu asi k hranicím nebo tak něco.

Allweena i hodnou dobu stále ležela. Nakonec postupně se postavila. Vyhýbala se očnímu kontaktu s naší Alfou. Tvářila jsem se neutrálně a s kamennou tváří jsem sledovala jak Alfu s Allweenou obklopuje pára. Brzy, byly obě pryč. Já jsem věnovala pohled Easy, která zatím byla úplně z ticha. Možná mě teď bude brát jinak. Zváží i možnost, že její milovaná sestra stejně přežila. Nakonec jsem přikývla Ragnarokovi. Určitě si ten boj chtěl užít taky, ale nedostala se mu šance a proto mu věnovala pouze povzbudivý úšklebek. Nakonec k tomu nejlepšímu nakonec. Mířila jsem ke svému milovanému. ''Gratuluji k přijetí do smečky.'' Řekla jsem a už se objevila konečně Alfa. Cítila jsem jak se Allweelin pach vzdaluje. Pocítila jsem, že její povzbudivý pohled patřil jenom mě. Sklopila jsem hlavu i zároveň na znamení díků. Poté zavelela, že jdeme zpět do Tábora. Když šla před námi, znovu jsem se podívala na Lúthiena s pohledem 'brzy si konečně popovídáme pořádně' a hrdě vyšla za alfou vstříc směrem k Táboru. Tušila jsem moc dobře, že všichni tři půjdou do Tábora také. Byla jsem v této chvíli naprosto spokojená. Můj nepřítel zase a opět prohrál boj proti mě. Můj partner byl ve smečce. Alfu jsem určitě potěšila, že sviťačka dostala za vyučenou bez jakýkoliv problémů. Pár jizev mi však přeci jen zůstane až to zahojí, ale to mi nevadilo.

PS - Tábor
Ragnarok

Pozoroval som ako sa celí dej dial. Bolo to zaujímave. Len som bol trochu naštvaný. Keď alfa zmizla, a nakoniec zasa sa objavila. Ale už bez tej svitacky. Keď ale zavelila. Tak som sa rozbehol, a vyletel. Letel som nad lesmy. Až som lietal nad táborom. Chvíľu som ich pozoroval. A nakoniec som pristál v tábore. Obzrel som sa po ňom. A uvažoval či nieje niečo potreba.

//Povolení hráčky Dračího Potomka k takovéhle manipulaci v tomto příspěvku mám, hráčka je momentálně v Anglii. Pokud bude problém, dohledám její potvrzení.

ASMIA/NAIOME
Tábor
Asmia sa uškrnula na Draca. Hádam si enmyslel, že nad mojím partnerom vyhrá. Hlupák. - pomyslela si a jemne sa pousmiala, keď sa Manyak blížil smerom k nej. "Si úžasný." privrela oči, keď ju Manyak stisol. "Nie, nemám. Ak máš ty svoju vlastnú, môžme byť v nej. A ak nie tak si niečo nájdeme." zaubila sa a švihla chvostom. Postavila sa vedľa jeho pravého boku. "Poď, naša alfa sa práve vrátila do Tábora." informovala ho a pokluskom prišla do centra tábora. Naiome prišla do Tábora a poobzerala sa. vydala sa rovno k jej jaskyni a ľahla si pred ňu. Zívla. Privrela oči a premýšľala. Čistila si postupne hlavu a oddychovala. Asmia prestúpila z laby na labu, nechcela ju rušiť. "Nechcel si niečo od nej?" zašepkala Manyakovi a pozrela mu do očí. Nevedela, či by to bol teraz dobrý nápad, však Naiome bola jeho adoptívnou matkou.

Průsmyk smrti - Tábor
Začala jsem svého výkřiku litovat, protože jsem věděla, že to nikomu nepomůže. Jediné co to zlepšilo bylo to, že jsem v očích Allweeny spatřila odhodlání. Ona, ale už nemohla vyhrát a já věděla, že ji čeká smrt. Pozorovala jsem dál mlčky boj a pak už zavřela oči, když jsem viděla, že Niře zbývá jediný pohyb na to, aby zničila život své sestře. Přemýšlela jsem nad tím, jak ji pomoc a najednou mě něco napadlo. Otevřela jsem oči a v nich se zableskl plamínek temnoty. "Allweena ví určitě něco o Kirigakure. Ví slabosti své matky, kterou nenávidí. Tolik informací...," pomyslela jsem si a vycenila zuby, když jsem si vzpomněla na Yllin. "Yllin, Alfa kirigakurská, ta může za to, že moje sestra umírá. Zradila mého otce a teď její dcera," projelo mi hlavou a moje nenávist k Niry se přesunula na Yllin. Ta mi zničila moji rodinu. Z myšlenek mě vytrhl hlas Niry, ale hlavně vzlyky mé sestřičky. Znechuceně jsem se zamračila, když začala prosit o život. Byla dcerou Acia Darkside Sword von Bella, nositelka jeho rodu a sestra, Kappy zeisské. Část mé mysli byla zastíněná a já nepoznala, že to je jen její hra. Uslyšela jsem hlas Ragnaroka a zhnuseně jsem se ušklíbla. "Tohle je krutá urážka. Víš, kdybych se chovala jako sviťačka, tak se za svoji sestru postavím. Budu ji chránit vlastním tělem a zemřu za ní tady. Postavím se proti Alfě, ale já hodlám zůstat Alfě i smečce věrna. Ty si asi ve svitu nikdy nebyl, že? Sviťáci jsou slabí a hloupí. Jako matka Allweeny. V mým případě by se sviťák prokázal jako hrdina pro svit a slaboch pro ty, co to mají v hlavě srovnaný. Já bych asi byla pro svit moc bezcitná," pomyslela jsem si a byla přesvědčena, že to uslyší. Pohledem jsem probodla Niru, když Alfa Naiome rozhodla, že život Allweeny je na Niře, která ji nenáviděla a chtěla ji zabít. Oddychla jsem si, když Nira darovala mé sestře život. Přišla jsem k Allweeně a prohlédla její zranění. "Sestřičko...Příště si rozmysli to co řekneš. Nebuď drzá na vlky z velkým postavením a buď ráda, že teď žiješ. Odejdi, najdi nějakého léčitele a nevracej se sem a ani k matce. Nezaslouží si, aby měla tvoji náklonost. Kdyby neopustila našeho otce, tak by si tady nebyla. A hlavně už neumírej," zašeptala jsem k ní a pak odstoupila. Moji sestru obehnala černá pára od Alfy, ale nebála jsem se toho. Důvěřovala jsem své Alfě, protože jsem věděla, že je temná, chladná, ale spravedlivá. Alfa i sestra zmizely a já uviděla Niřin pohled. To už se Alfa vrátila a zavelela k odchodu do tábora. Rozběhla jsem se směrem, který mi byl určen. "Alfo, odpusťte mé chování u průsmyku," sklonila jsem omluvně hlavu a byla jsem si moc dobře vědoma mé chyby. "Byla chyba, že jsem nechala svoji sestru se dostat do mého srdce. Kdybych neprošla Kirigakure, tak bych ji neznala. To by bylo dobré, ale i špatné," to jsem věděla už dlouho. "Má paní, mám se vrátit na hranici k Tristanovi, abychom se pustili do opevnění před vetřelci a sviťáky?" Zeptala jsem se plně oddaně královně temna. "Niro? Vedla sis dobře," kývla jsem k ní, ale znělo to moc chladně. Doopravdy byla dobrá, ale přizabila mi sestru a štěstí má, že ji život nechala.

NAIOME/ASMIA
Tábor
Naiome otvorila azurové oči a pozrela na Easy. Posadila sa a vypla jemne jej bielu náprsenku. "Chápem to, však zachovala si sa správne. Zostala si so svorkou...somnou. Len tak ďalej" - odpovedala Easy. Patrila k Zeiss, inak by Allweenu ochránila a Naiome to vedela. "Áno, určite Tristana doženieš." kývla Easy na súhlas. Otočila hlavu smerom k Manyakovi, nakoľko vedela, komu patrí daná myšlienka. Kývla na Manyaka a vybrala sa do temnoty jej jaskyne. Posadila sa pričom v tme boli vidieť len jej žiarivo azurové oči. Bez partnera bola jej Nora pomerne osamotená a bez vĺčat mŕtva. Však každý vedel, kto tam má hlavné slovo. Čakala na Manyaka.
Asmia sa uškrnula na Manyaka a keď Naiome zaliezla posadila sa, aby ho počkala.

Tábor
ASMIA/NAIOME
Najprv prišiel do jaskyne Manyak a neskôr Asmia, ktorá však bola mierne neistá. Naiome to vycítila takmer okamžite. Asmia si sadla vedľa Manyakovho boku, uklonila sa a nechala Manyaka rozprávať. Nai si svôjho adoptívneho syna vypočula. Popravde, jej myšlienky sa v jeho slovách potvrdili. Čakala to, už skoro od začiatku. Naiome sa temne usmiala. "Samozrejme. Verím, že vaši potomkovia budú silnými vlkmi, však po pôrode ich chcem na vlastné oči vidieť a ja usúdim, či dostanú šancu žiť alebo nie. Hádam mi rozumiete." - odpovedala na slová Manyaka. Vo svorke chcela Naiome len silné a schopné vĺčatá, ktoré majú v srdci temno a chlad. Ak to nespĺňajú, zaslúžia si jedine zomrieť v jej labách. Dúfala však, že gény po Manyakovi a po Asmii jej prinesú schopných bojovníkov a verných vlkov svorke Zeiss. Asmia pozrela na Manyaka troška nervózne, nerozmýšľala príliš nad vĺčatami. Naozaj len veľmi málo. 
Chvost si stočila okolo labiek. Pozrela na Naiome a kývla na ňu. "Rozumieme, alfa." - odpovedala zdvorilo so sklopeným zrakom. Chápala, že temná královná si vyberá vĺčatá do svorky a preto prípadná smrť jej potomkov jej bude ľahostajná. Nai pozrela na Asmiu a kývla. "Ak to je všetko, môžete ísť." - povedala Alfa Zeiss mladému páru.

PS - Tábor Olwë - Lúthien
Než se stihl rozkoukat, bylo po boji a nepřítel na zběsilém úprku ke svitu. Nad její reakcí se pouze zašklebil a když k němu přišla Nira, uklinil se jí. Ne tak, jako Alfě, mírněji. Olízl ji tvář a vydal se lehkým klusem směrem k Táboru. „Díky, kočko.” Mrkl na ní, když mu pogratulovala k přijetí. Hned, co se odtli v Táboře, vypařil se Olwë směrem kde naposledy trávil čas s Alfou a vzal do tlamy medvědí kůži. Přiťapkal pak poslušně zase zpátky k Niře. Neustále ji držel v zubech, ale dirky do ni nedělal. Jediné štěstí, protože s jeho tesáky si nikdy jistý nebyl. Chvilku čekal, co se bude dít dál.

Když došli zpět do Tábora Lúthien se někde vypařil. Během chvíle se znovu ukázal s kůží v tlamě. "Alfa ti nechala trofej, kterou si měl ulovit při zkoušce?" Optala jsem se s ho s nadzvednutým obočím. "Můžeš ke mě do doupěte." Zazubila jsem se. Vlastně asi našeho, když jsme partneři.. Pomyslela jsem si. Chtěla jsem mu naznačit ať mě následuje, ale ještě jsem se zarazila. Otočila jsem se na Easy. "Hele Easy. Svým způsobem tě mám ráda a doufám, že to co se stalo v Průsmyku, tem vztah mezi námi nějak nenaruší." Řekla jsem směrem k vlčici a mrkla na ni. Poté jsem se konečně vrátila k původnímu plánu. "Jestli teda chceš.." Zazubila jsem se znovu na Lúthiena a když jsem kolem něj procházela ocasem jsem mávla tak, že ho to mohlo na čenichu trochu polechtat.