Příběh vyhnané smečky Zeiss III.

Cairo svou vychovatelku odkopl kus od sebe, ta s heknutím dopadla na zem. Cairo se ušklíbl a vyskočil na nohy. Otřásl se, aby z kožichu odstranil všechny střípky, na kterých ještě před chvíli díky Gwen ležel a které by mu další boj mohly celkem znepříjemnit. Po jejích slovech na chvíli polevil v ostražitosti a hrdě vypjal hruď. To neměl dělat. Gwen totiž vzápětí učinila výpad na jeho šiji. Přitom do něj vrazila. Kdyby na to byl připravený, vůbec by to s ním nehnulo, ale takhle se zakymácel a vlastně dal příležitost Gwen porazit ho na zem, protože mu pár vteřin trvalo, než zase chytil rovnováhu.

Tábor
Vypočula si Aetasove myšlienky. Nie, to záväzky niesú. To dokazuje len neschopnosť vašej svorky. - poslala myšlienku Aetasovi. Záväzok má Kirigakure k Zeiss, pokiaľ si dobre pamätám zachránila som Alfu Roxynor a jej nenarodené vĺčatá pred istou smrťou... - pokračovala. Hlavu otočila za hlasom jej Kappy, Acherona. Podvihla nadradene hlavu a zadívala sa, kto to prichádza. Prižmúrila oči. Varox? - pomyslela si. Pri Aetasových slovách sa zamračila. Tá mŕtvola je Alfa Kirigakure? - poymslela si znova. Skoro jej vytiekla slza, ako sa snažila zadržať smiech. Nakoniec sa upokojila a olízala si tesáky. Ak teda nemáš Aetas záujem o moju ponuku, mal by si odísť. Moji členi ťa veľmi radi vyprevadia." - obrátila hlavu na Niru, Northie a Saurona v znaku aby ho vyhnali podľa ich uváženia. Zapozerala sa do očí čierno bieleho vlka a temne sa uškrnula. Jej záujem však teraz padol na jej známeho - Varoxa. Všimla si, že sa tam o niečom bavia s Veletherom. Tlmene zavrčala a spravila pár krokov vpred aby sa dostala bližšie k nim. Pach svitu ju znechucoval. Uši mala pri zátylku, chvost jej tvoril jednu líniu s telom. V kroku sa niesla hrdo zadívaná na dve Kirigakurské alfy. Naiome nemala dobrú náladu, vplývalo na to viacero faktorov, ktoré sa v poslednej dobe diali...
"Varox, aké m...-milé privítanie." - zamračila sa. Nechápala, prečo doviedol tú mrtvolku za ňou. Varoxa akceptovala ako blízkeho vlka však alfu Kirigakure nestrpela. Jej meno už poznala, bolo jej však nechutné ho vôbec vyslovovať. Taká vlčica si nezaslúžila nazývať inak ako nulou. "Čo tu robíš."- spýtala sa Varoxa pevne. "S ňou." - dodala a nakrčila ňufák na znak Varoxovi, že s jej prítomnosťou aj keď polomŕtvou nieje príliš spokojná.

Tábor
Naiome četla myšlenky, ovšem jejich význam si překrucovala dle svého. Zřejmě to bylo typické pro ni, neměl bych se tomu tolik divit. Až na to, že závazek měla možná tak k Roxynor a Vargovi, ale chtěla ho po mně? No... zajímavé. Situaci si také vyhodnocovala dle úplně jiných, mi doposud neznámých, slov. Pohlédl jsem na ni. "Za prvé jsem neodpověděl na tvou nabídku, jen jsem řekl, že záležitost ALF má vyšší prioritu! A za druhé, zapomeň na to, že odtud odejdu jako prašivej pes. Pokud jsou zde členové mé smečky, připojím se, PRO TENTOKRÁT - což není má odpověď na tvou nabídku- jen abys to opět nepochopila podle sebe a ne tak, jak jsem to řekl, ke svým Alfám. Neodejdu, ne teď. Záležitost Alf je prostě přednější." Nenechám se odbít.

NAIOME/ARESEA
Tábor
Naiome pritiskla uši ešte väčšmi k zátylku, keď začula Aetasa za jej chrbtom. Zhlboka sa nadýchla, pretože teraz si momentálne všímala Varoxa. JA tu určujem, čo je PREDNEJŠIE! Ja sa môžem venovať aj cvrčkovi, ak má zlomenú nohu ak to usúdim za dôležitejšie, než tvojej alfe. V tom prípade sa však vyjadruj jasne, pretože mne stačila veta, "Ja niesom zradca." Toto mne úplne stačí a už som ťa počúvať prestala. A to, akým spôsobom odídeš o tom takisto rozhodujem ja. - poslala Aetasovi myšlienku a vlastne nechápala prečo vlci, ktorým nariadila aby Aetasa už "odprevadili" sa ešte ani nehli. S kamennou tvárou sa dívala na Varoxa, aby jej odpovedal. Aetas bol starý, preto chápala jeho zmýšlanie. Asi to potom na každého raz príde. - pomyslela si a podvihla jeden kútik jej tlamy v znaku pobavenia. Potom si však spomenula, že William taký nebol a že toto zrejme dedia len sviťáci. Teraz už ju Aetas nezaujímal, mohol si vravieť čo chce. Aresei sa už pomaly odkrvovali niektoré končatiny, ako bola zviazaná v tých úponkoch. Snažila sa hýbať, ale nedalo sa jej. Nemohla sa na to dívať a chcela to všetko skončiť. Radšej dá svôj život za Aetasa aby sa netrápil tu. Odíď Aetas, ži slobodne kým je čas... - pomyslela si a z jej očí znova začali tiecť slzy. Aetas bol pre ňu aniel nemohol byť držaný tu. Radšej obetuje ona svôj bezcenný život ako ten jeho, ktorý cenu má. Milujem ťa Aetas. Musíme konať ... správne. - pomyslela si znova aby jej partner mohol myšlienky čítať. Vnútorne to Areseu ničilo.

tábor
Stál jsem a poočku pozoroval tělo Yllin Zklamal jsem, vím to... ani netušíš jak toho lituji, kdybych byl v táboře... věděl bych to ale já.... poslal jsem ale pak ve vlastním duchu dodal Byl se svou rodinou posílal jsem myšlenky Yllin a sám jsem zklamaně hleděl na své tlapy. Když přišla Nai, její postoj jevil své a navzdory tomu že bych jí rád jako předtím stál stejně hrdě po boku a bavil se o starostech smečky, které jsme i kdysi probíraly nebo tlachaly... netuším jak to nazvat. V dálce jsem zahlédl vlka který mi byl z dětství známí. Aetas... Vzdáleně se mi vybavilo že je to byl snad Syn samotného Imagina... tuším. nevím. Ale myslím že ano. Nevím. ovšem... co dělal zde. Smím vědět co se tu děje!? po jeho rozepři s Naiome jsem trochu nechápal ale zajímalo mě co se tu vlastně děje. Vlčice svázaná na zemi mi byla ukradená, tedy alespoň do doby co se zdálo že je nedůležitá. Věci mezi Nai a jejími vlky nemám právo já řešit a nehodlal jsem je řešit ale teď to vypadalo že má s tím Aetasem cosi společného.
Yllin umírala jak okurka v láku a mě utíkal její čas před očima. "Naiome... Přišel jsem s prosbou, udělal jsem chybu a... Yllin i smečka za ní zaplatily... Duch mi poradil ať jdu sem, za vlkem jménem Asklepios. Věděl jsem že patří do Zeiss a přišel jsem požádat tebe o svolení k jeho pomoci... Yllin je opravdu vážně zraněná a čas jí rychle utíká. Prosím, žádam.... o pomoc. Vím že nebude zadarmo, to ani nežádám ale doufám v něco co budu moct zvládnout sám. Já. Smečka za mou chybu nemůže, a sám dobře vím a ty také, že jsem schopný vlk, doufám, že to bude stačit k tomu co si řekneš...." řeknu a ohon nechám volně pod nohama, uši stažené mírně do zadu a čenich sklopený dolů, k zemi, tak aby viděla že opravdu lituji. Nejspíše by to normální vlk nevyděl jako nic divného, tak to chodí mezi vlkem pořadným alfě ale u mě to značilo největší neschopnost a ubohost. hnusil jsem se sám sobě. Bylo mi na b-ití... pohled sem ukotvil na Yllin... neměla moc času a já to moc dobře věděl.
Naiome... prosím... vím že jsme nebyly nepřátelé, považoval jsem tě za kamarádku... prosím, doufám že vidíš jak tu teď stojím a jestliže jsi mě už předtím trochu znala, víš že jsi jediná a doufám že poslední které bude můj momentální postoj daný. Nehodlám smečku výckrát zklamat. řekni si, prosím, o něco co tě naplní podle očekávání. splním to, jen aby to zachránilo Yllin.... poslal jsem, nevědě o tom co se děje s Aetasem a Areseou, neznal jsem je nijak než jako vlky co jsem možná jednou, dvakrát zahlédl. Avšak jsem věděl že rozhodně chci vědět o co tu běží...

Tábor
Naiome si vypočula Varoxa. Bolo jej zvláštne, že Varox sa necháva kôli takej vlčici ponížiť. Brala ho za iného vlka, priateľa, ktorý mal svoje ambície a sny. Však teraz trpí, kôli tejto vlčici. Nezdalo sa jej, že on sklamal, ale ona. "To ti je taká nicka za niečo cenná? Oslabuje ťa a ponižuje ťa. Ja som priateľka s tebou, ale nie s ňou. A je ti hádam jasné, že mne vyhovuje viac mŕtva ako na žive." - začala. Pravda, Asklépios bol hádam najlepším liečiteľom, však aj tak pochybovala, že by Yllin po týchto zraneniach dokázala post Alfy udržať. Ak by ju vyzval hoc aký vlk prehrala by a taká vlčica by svorku nemala viesť. Aspoň podľa jej názoru - svitu to je zrejme jedno. Zachytila myšlienku od jej partnera. Musela s ním súhlasiť. Však aj Naiome mala svoje myšlienky a nápady už zo skúsenosti vodcu. Vedela, že Varox je schopný vlk na vysoké posty, ale veľa podstatných vecí mu ešte unikalo. Yllin nebola ani jeho partnerkou, možno by to potom chápala o čosi viac, že sa jej snaží pomôcť. Naiome prišla však na vec, ktorá by jej stála za to aby vlčici...pomohla. Naiome, nikdy som nepochyboval o tvojich názoroch ale...nieje predsa len alfa svitu výhodnejšia mŕtva? Mala by si to prehodnotiť..." - začal sa do toho ešte motať aj Zhrrak. Keby to bolo čisto len na Naiome, tak áno. Určite, aj teraz by to prinieslo plusy ale podľa jej uváženia viac mínusov. Nevedela sa poriadne rozhodnúť. Viedla svorku takisto a ako správna alfa myslela predovšetkým na ich dobro, než na to svoje. Musela si prebrať výhody a nevýhody. Každopádne mienila konať tak aby to bola pre ňu a pre svorku výhoda. Čo máš na mysli, Velether. - poslala mu myšlienku aby si vypočula jeho návrh. Zatiaľ Naiome premýšľala.

Tábor
Velether se předvedl ve své velikosti takový jaký byl. Musím uznat, dojem to dělalo, i já byl vyšší a statnější než ostatní vlci mé velikosti, ale velikost není vše. Co si budeme nalhávat, můžeš být velký a slabý nebo tupý... hadal jsem že on byl velký a silný ale stejně chut porovnat síly tu byla. Když na mě Nai začala mluvit, musel jsem si pokorně vzdychnout a s čenichem dole na ní pohlédnout a lehce do boku přitakat. Nai... Víš že být to na mě šlápnu jí na krk dříve než by poprvé stihla požádat o pomoc. Vím že bude slabá ale... Dal jsem si slib že jí naučím a že z ní udělám silnou vlčici... Nai ona byla vlčice co mě přivedla na myšlenku smečky... Kterou jsem si stejně vydobil silou a při boji ona sama málem padla. Nepadla. Smečka jí má ráda a i když byla přítěží předtím, nechtěl jsem aby byla dále. ale smečka jí chtěla. otec jí chtěl jako alfu spolu s mou matkou a já... já řekl že budu řešit věci co se týkají boje, ale můžu si za její slabost sám. Nebyl jsem ve chvíli kdy smečka potřebovala. Jako alfa jsem je sklamal a nevím jak to napravím. Z toho mála co mne znáš víš že zrovna já bych byl ten co by hájil její smrt a přesto tu... stojím a žádam o její milost jelikož byla má svěřenkyně a já zklamal a... ty Naiome jsi má naděje jak to napravit. Jak dostát svého slova a vím že vybereš něco co pro tebe bude příjemné a pro tvou smečku užitečné." řeknu a pak pohlédnu s lehkou chutí dostát své minulosti na Yllin. Bylo by to rychlé a bezbolestné. pro ní. Ale vím že to bych nedostál svého a to já vždy plnil. Pohledem jsem zkontroloval její stav a duchu si předsevzal že již nesmím usnout. Zamyslel jsem se co by mohly chtít. Věděl jsem že smečka Kirigakure stejně jako jakákoli jiná smečka svitu má úrodné území které by Zeiss jistě viděla ráda jako své, bylo to logické. zde nic nebylo. A já sám se musel vyhnout poušti při cestě sem a byla to dlouhá, úmorná a vyčerpávající cesta. Představa že jí vlci zeiss musí absolvovat kvůli hlídkování území tak často jako obhlídku svého teritoria a nebo vydat se na lov tak vzdáleně... byla to hloupost... území přes poušť jim bylo k ničemu "Milerád, když to bude v mých silách, to splním. Řekni a s vlky doneseme do tvého království více vody. Řekni a budeme ti pravidelně lovit i kdybych to měl dělat já sám.... Vím že území přes písečnou smrt je ti zbytečné, není ti k užitku tak vzdálené a přes poušť od toho tvého ale to neznamená že tvé území nemůže mít ty výhody. řekni a vlci s řečí či možností měnit názor ti přivedou stádo... I kdybych měl každou srnu či takina sám zauzlovat a dotáhnout živého aby si ho tvá smečka mohla rozervat.... řekni a udělám.... Věřím že vybereš vhodně.

Tábor
Ja nechcem umrieť. pomyslela som si zúfalo, matne som si uvedomovala čo sa deje a viac som upadala do tmy a bolesti, záblesky svetla sa striedali s tmou a hlasy, už som ani nevedela kto je kto. Naozaj musím umrieť? Moje telo sa prehlo v kŕči zatiaľ čo som bojovala o vzduch, áno mohla som sa zadrhnúť, z papuľe sa mi valila krv, mohla som sa zadusiť vlastnou krvou, v krku krv a na zemi okolo tiež. Všetko pohasínalo, ale nad tým všetkým som sa udržiavala v tupej bdelosti, už som ani nevnímala bolesť ako takú, ale pričila som sa a chcela som ujsť zubatej, ktorá si už na mňa brúsila tesáky, to nie nedostane ma. Môžem byť chromá a slepá ale mŕtva nebudem, nikdy. Túžba žiť ma poháňala vpred. Krv mi stekala po pyskoch na zem. Nie neumriem, viem to. uisťovala som sa a utvorila papuľu v nádeji že vydám zo seba nejaký zvuk a tak na seba upozorním, to čo vyšlo zo mňa bola len klokotajúca krv a akýsi chrčivý zvuk.

tábor
stáhl jsem uši když jsem slyšel ten chraplavý hlas a pohlédl na Yllin. Nai prosím.... V mém tóně se odrazila zoufalost.... Imagin musel vědět proč mě sem posílá... Musel vědět že Asklepios to dokáže zachránit, Musel jinak by mě sem neposlal... Proč jsem mu tak věřil? nevím... čím byl vlastně významný?! nevím... proč jsem ho vůbec poslechl.... Zoufalost?.... zamyslím se a přemýšlím. nejspíše ano. ale proč jsem poslechl ducha a né instinkt, né to co ve mě bujijo od nepaměti.... od narození. Pocit slabých jakožto méněcenných. Pocit že vlk co umírá by měl skapat jelikož už nikdy nebude normálně žít... Kdyby Xyrli nebo Ragnavaro měli zemřít.... nechal bych je? vlastní syny... ne! ... Mé synky ne! musím je najít až přijdu do tábora. dám jim úkoli aby mohly být právoplatnými členy smečky a když se rozhodnou odejít, nechám je ale do té doby budou ve smečce aby byly chráněni. Chci své syny více poznat... Chybí mi. Mé srdce se rozrostlo pro ně dva---- nebo tři? Co asi dělá Luna... jak jí je... Je v pořádku? já jsem tady a oni jsou tam. I oni byly v nebezpečí když se stalo to s démonem. Smečka byla uhrožena a já... já jsem tady a dělám h-vno.... povzdychu si a pohlédnu na Naiome, potřebovaly jsme rychle Asklépiose, vlka který Yllin mohl zachránit....

Tábor

Naiome se tedy rozhodla sama a přestala mě vnímat. Vadilo mi to? Ne, přestal jsem ji brát vážně tak jako ona mě. To já totiž rozhodl o tom, kdo je důležitější, ne ona, jak si naivně myslela. Ale myslet si mohla co chtěla. Stejně jako já. Mé myšlenky nemohla číst, pokud jsem jí to nedovolil, proč? Protože jsem měl mysl chráněnou díky daru mocného vlka, který ovládal mysl prioritně a proto dokázal vytvořit štít tak silný, že jej ani Naiomina mysl nemohla prolomit, pokud jsem jí to nedovolil.
A to jsem nyní nedovolil. Slyší pouze Varox: Má Alfo, Varoxi, támhle ta hnědočernobílá vlčice je Kappa Kirigakure podvodně odvedena sem a nyní držena jako zajatec Zeiss. Vím, že Alfa má přednost, proto je čas vyřešit Yllin. Yllin má přednost. Pokud si to přeješ, zůstanu ti po boku, pokud si přeješ, abych odešl, odejdu, ale ne proto, že mi to přikázala Naiome, ale jen pro loajalitu k tobě a smečce. Naiome chtěla, abych zradil Kirigakure a žil tady jako Kappa. Nejsem zrádce. No, už to nechce. Ale pořád drží člena naší smečky a nedovolí mi prověřit, proč je Aresea zde, přesto hádám, že je zde Aresea násilně, což dokazuje sama Naiome. To jen abys byl v obraze, protože pochybuji, že by ti Naiome řekla, jak to je. Místo toho neustále tvrdí, že odvést člena Kirigakure není pletení se Zeiss do záležitostí Kirigakure. Je na tobě, jak se rozhodneš. Já zrádce nejsem.

Tábor
Pozerala som sa na divnú scenériu. Bolo by to pekné, chcela by som plášť ale nie taký cez ktorý by pretekalo. Tá vlčica nemá šance a navyše, je stará mal by ju narhadiť niekto mladší... A schopnejší. pomyslela som si a začula som alfine slová. Mal by ísť. ,,Tu si kázal dosť sviťáčík, choď preč, nie si Alfa aby si tu ostával." povedala som a podyšla som k nemu. ,,Na čo čakáš Sauron, ideme nie?" štekla som po Sauronovi, budeme si plniť svoju povinnosť nie sa prizerať ako tu umiera alfa svitu, toto znamená, že svit je slabý.

Pozorovala jsem ticho tu scénu, než jsem si všimla pohledu a slov Alf. Přikývla jsem, vstala a šla blíže k Northie a tomu nováčkovi s plechovkou na hlavě. Následně jsem se podívala na Aetase a tlumeně zavrčela. ''Je na čase odejít, neslyšel si?'' Řekla jsem chladně ledovým hlasem. Švihla jsem ocasem a nehnula se z místa dokud nešel i on. ''Alfu víc nezajímáš, má tu zajímavější... hosty.'' Znovu jsem tlumeně zavrčela při pohledu na Yllin a toho vlka, jenž ji přinesl na zádech. S Yllin jsem měla tu čest jako vlče, když jsem na Niwat přišla. Prej, že se o mě postaráš tehdy. Sotva ses postarala o vlastní vlčata, která ti utekla. Sotva ses postarala o smečku. Sotva ses postarala sama o sebe. Bezcenná vlčice. Poslala jsem ji myšlenku a bylo mi jedno, že umírá. Znovu jsem pohlédla na Aetase, který se stále ještě nehnul.

Tábor
Nechcel som ostať pozadu za odrou vlčicou (Nirou) a uštipačnou Northie, mal som úlohu. ,,Presne tak, tvoja úloha v tomto príbehu je zrátaná." dodal som a s opovrhujúco som sa pozrel na bielu vlčicu, Yllin sa volala, bola slaboškská, riedka krv, naničhodná vlčica, mohla sa viac snažiť. Potom som sa obrátil na Betu sviťáckej svorky, Kiru-Kiregekure, Kirigakure, taký krkolomný názov, ako to niekto môže vysloviť? Vyceril som dlhé tesáky. Predtým ako odýdeš si niečo od teba zoberiem. poslal som mu myšlienku. Beta svorky sa vôbec nehýbala, jeho meno mi bolo neznáme a ani som ho nepotreboval.

Temný les

,,Ti musíš ! A slovo nemožem nechcem ani počuť." Vyštekol som ponom a sledoval hmlovi prizrak. Dokázal ustať to ako som mu podrazil laby, a to bolo preňho iba plus. Nakoniec ked vikrikol som uvidel z hmloviny cistu podobu vlka, ktorá premna bola zatial uspokojivá. Ale ked zmizol prizrak, Ghost padol na zem, a ja sa zasmial. ,,No vidíš že sa to dalo, ale nabudúce nech vidrží viac ! Musel som byť trochu prisnejší. Dávam ti malí oddych, ale iba malý. To znamená že naber čo najrýchlejšie čo najviac energie. A teraz sa presvedčím o tom ako vieš stopovať, a loviť. Bol som zvädaví ako toto zvládne. A začal som sa obzerať, a nasiavať pachy. Uvaťoval som čo mu dám stopovať a loviť.

Tábor
Vypočula si Veletherovu myšlienku. Aj jej napadla tá myšlienka a bola rada, že ju spoločne zdieľali. Bolo jej však divné, ako to mohlo Varoxovi aj rýchlo prísť na um. Však ona uvažovala podľa svojich myšlienok. Nasľubovať sa dá hory a okrem toho nstála aby sa na jej území viac sviťáci objavovali. Pri ďaľších slovách sa jemne uchechtla...Ako by mohol z takejto vlčice spraviť silnú? A to si myslela, že má lepší vkus na potenciál. Cítila, že sa Varox zmenil. Nemienila ale toto teraz rozoberať. "Za život tvojej...priateľky požadujeme časť územia svorky Kirigakure. Severný cíp. Jednu lúku, les a vodný tok. Tam už však Kirigakurčania nebudú môcť vstupovať, pretože územie už bude patriť nám. A dohodu medzi Zeiss a Kirigakure. Kirigakure v prípade vojny nemôže začať spojenectvo s inými svorkami a vzoprieť sa (napadnúť Zeiss) proti Zeiss. Samozrejme aj pre svorku Zeiss bude táto dohoda platiť."- rozhodla sa Naiome. "Nebudem vyjednávať, buď súhlasíš alebo nie. Ak by šlo o tvôj život, neváhala by som, však ide tu o ňu a ona nieje vlčica, ktorá by mi za pomoc zdarma stála." - dodala. Toto musel Varox chápať. Na jej rameno sa usadil čierny havran. Axis. "Zavolaj Asklépiosa. Ihneď!" - zavrčala po havranovi a cvakla blízko jeho krídla tesákmi. Havran zatrepotal čiernymi krídlami a vyletel z jej ramena k oblohe. Lietal ponad územím, než zazrel nad Temným lesom dve siluety vlkov. Zamieril si to priamo za Asklépiosom, ktorému pristál pomerne dlhými drápmi na hlave aby ho roztrapatil a získal si jeho pozornosť. Potom preliezol na jeho rameno kde zakrákal. Tvoja matka mi dala rozkaz, aby som ťa našiel. Do Tábora, rýchlo!" - Zakrákal znova. Len vlk s komunikáciou mu dokázal rozumieť. Vzletel smerom k Táboru.
Naiome sledovala ako Axis odletel a pozrela na Varoxa. "Po Asklépia som poslala, teraz je rozhodnutie na tebe." - povedala ráznejším hlasom. Od Naiome bolo vzácne získať pomoc. Aj keď bola či nebola zadarmo. Posadila sa a dúfala, že nebude dlho trvať, kým Asklépios pribehne. Naiome za život vlčice na jej vkus nežiadala vôbec veľa. Dokonca im navrhla aj neutrálny vzťah medzi územiami. Keby však žiadal o pomoc niekto iný ako Varox, Yllin by s radosťou nechala vykrvácať v strede Tábora. Však vedela, že Yllin, nebude už fyzicky tak schopnou alfou, ako predtým. Podľa jej názoru, psychiku už mala dávno nestabilnú a slabú.