Akce & Příběh za Hranicemi

SJ - IS

Ritine slová boli pravdive. ani som ho nepoznal a už som robil toto. Pripadal som si teraz trochu trápne. Radšej som venoval pozornosť tím čo prišli. Rita sa im hned začala venovať.s rozhovoru som zistil že to je jej syn a to bolo aspon prenu dobre ze tu má svoju dalšiu rodinu. Ponatahoval som sa aby mi trochu sa uvolnili kosty. Ale bol som rád že sme tu mali aspon niekoho verného. Potom som ale pozre na toho Rasa. Trochu ma štval, ale videl som že niekam odchádza asi nalov pomyslel som si. A tak som tomu nevenoval viac pozornosti. Ale po dlhej dobe čo som nič nerobil som chcel toto miesto spoznať. ,,Riruško idem skúsiť spoznať toto tajomné miesto hned by som sa mal vrátiť." Poslal som jej myšlienku, a kulhavim krokom sa vibral skúmať uzemie. Cez ti skaly to občas bolo nebezpečné ked sa to tu smikalo. Ucitil som pach mrtvej zveri, a tak som nakoniec isiel po pachu. Z dialki som uvidel nieco ležať na zemi. Nakoiec po chvilu som dosiel k tomu bol to kamzik a mrtvi. Obzrel som sa okolo seba, a uvidel som dole Rasa. Pomaly som sa snazil dostať knemu. Smikali sa mi tlapky ale udrzal som sa na nohách. Nakoniec som bol unho a zavolal nanho menom, a stuchol donho lsbou. A dúfal že nieje mrtvy.

Ra's Al Ghul
IS
Probudil jsem se. Cože? Kde to jsme? Co tady dělám?  Kdo je ten vlk nademmou? Zachránil mě?  A kdo jsem vlastně já? NIC jsem nevěděl. To jsem se tu jen zčista jasna zjevil? K čemu tu jsem? K čemu jsem? Tolik otázek. Byl jsem hrozně zmatený, a tak jsem zděšeně řekl tomu vlkovi:,,Co?!" Ten vlk byl velký a vypadal silně.  A stoprocentně jsem ho viděl po prvé.

IS

Nakoniec sa prebral , a ja som si vidichol. Ale pozeral sa dosť divne. Prešiel som ho pohladom a aj okolo neho. Nakoniec som zsas zastavil a sadol si. ,,Deje sa niečo ? Lebo vipadas ako kebyze ma vidiš prvi krát. Si fakt divný." Povedal som mu a pozrel nanho, a nakoniec zvedol hlavu hore k jeho ulovku. Ale potom som sa zasa pozrel nanho a rozmýšlal ako by sa dalo toto viužiť.

IS
,, Jak jsem se jsem dostal? Kdo jsi? Kdo jsem já?" Ptám se vlka, vypadal,  že mě zná,  ale já jeho neznal, neznal jsem ani sebe. Celé tělo mě bolelo, asi jsem byl potlučený, ale proč?,,Co se mi stalo?" Zeptám se. Nemám důvod mu nevěřit. Ví asi o mě víc než já a stejně asi jiné odpovědi nedostanu. Proč by mi teda lhal. Rozhodl jsem se, Že mu budu věřit. Stejně nic jiného mi nezbývá.

IS

,,Bol si na love na našom uzemi. Ja som tvoj pán a tvoja Alfa. Takže si prosim správanie aké si alfa zasluži. A tvoje meno je Ra's." Povedal som mu a pozrel sa nanho a zasa si ho prezrel. ,,Podla toho ako som ťa tu našiel a ulovok hore, tak si musel spadnut z peknej výšky." Odpovedal som mu ešte na otazku a postavil sa . Tak toto zacina byť dobre, toto ešte viuzijeme. Pomyslel som si a v duchu som sa zasmial

IS
,,Vážně?A jaký je můj účel tady? A co pro vás tak normálně dělám." Řekl jsem a zaknučel jsem bolestí. Jak říkal,spadnul jsem z velké výšky. Moje jmeno se mi zamlouvalo. Přidalo mi že bych si takové jmeno někdy mohl dát.  A ten vlk vážně vypadal velký,  jako alfa.,,A proč jste vlastně moje alfa?" Zeptal jsem se. Nic jsem o sobě nevěděl. Jaká je moje minulost, rodina a moje místo atd. Bylo to hrozné,  a proto jsem přijímal každou informaci o mě.  Připadal jsem si prázdný.

IS

,,Sme ďalší druh vyhnancov, ti si tu asi len deň alebo dva. Takže ešte veľký účel nemáš ale išiel si loviť a tam hore je tvoja korisť." Povedal som mu vaznim tónom. A spravil pár krokov pri ktorých som trochu kulhal, lebo tá noha stále nebola v poriadku. ,,A som tvoja Alfa lebo som ťa zachránil a zostal si snami, a bolo by dobré ísť naspäť k jazeru. A úlovok zobrať zo sebou. Ale ver že pokiaľ sa nebudeš chovať kumne a mojej partnerke ako ku svojim Alfam ma to svoje následky zlé." A v očiach sa mi objavili zlaté plamene ktoré mohol vydiet. A hneď aj zmizli. Potom som sa pozrel hore a už hľadal ako sa dostať ku koristi, a potom späť.

IS
,,Ano, má alfo." Povím. Pomalu se postavím. Byl jsem pěkně potlučený, moje kosti mě boleli.,,Jakým je to směrem?" Zeptal jsem se.  Nevěděl jsem kudy jít,  vůbec jsem nevěděl jaké jezero myslí. Čekal jsem až odpoví. Svým postojem jsem mu ukazoval podvolené postavení.  Přišlo mi to tak správně. I když jsem o sobě pár informací věděl,  cítil jsem se pořád prázdný, bez cíle, bez účelu.

IS

,,Tak sa mi to páči. Poslušný byť." Poviem drsným tónom a obzriem sa. Vedel som že kebyže chceme ísť zasa po tom prechode tam hore bude to nebezpečné. A tak som zavolal Diabla. Diablo kde si, pod mi pomôcť. ,,Hneď som pri tebe." Došla mi odpoveď od Diabla. Zatiaľ som sa pozrel na Ra's. ,,Radšej tam poletime. A ti naozaj nič nevieš nevadí. Tvoja mágia je taká že keď ju používaš každý tvor ťa bude rešpektovať.
Takže si dosť užitočný." Povedal som mu a uvidel Diabla ako sa priblížoval. Pristál pred nami a zareval. A začal sa pozerať svojim pohľadom na Ra's. Ja som viliezol hore a čakal som naňho. ,,Pohni si." Poviem a čakám.

IS
,,Tak pokud to říkáte, tak asi to umím. " Povím a vylezu na draka. To je zvláštní, že o tom neví. Seděl jsem na draku a čekal jsem ať vzlítne.  Všimnu si, že mi na stehně chybí chlupy,  vypadalo, jakoby bylo spálené.  Ale na nic se neptám. Nechtěl jsem alfu otravovat. Líbilo se mi, když řekl, že moje schopnosti jsou užitečné.,,A fungují na každého, ty moje schopnosti?" Zeptal jsem se. Byl jsem trochu ještě mimo, to bylo asi, ale jasné proč.

IS -SJ

Nakoniec si viliezol aj onm Diablo vzlietol dovzduchu, Pritom zebral aj ulovok ktory bol na skale. Rýchlo  letel takže ochvilu sme boli pri jazere. Kde sme mali utocisko, a zakladali tábor. Najprv poôozil korist, a až potom pristal, a mohli sme slezt. A pozrel som sa na moju drahu a tích dvoch. Prišiel som kenej a oblizol ju. ,Drahá, stala sa jedna vec on spadol a nič nevie uť som mu niečo nakecal. Uplne verí všetkemu. Dá sa to viuťiž." A zasa som sa pozrel na toho Rasa.

IS --} SJ
Zase jsme přistáli na neznámém místě.  Byli tam nějací jiní vlci, ale já jsem se nezajímal. Uklonil jsem se alfe. Jako poděkování za zachranu a za připomenutí.,,Budu vás následovat,  sloužit vám a chránit až do konce života. Moje schopnosti jsou jen vaše. " Řeknu, netuším,  co bude dál.  Ale vím jednu, zůstanu věrný.  Asi jsem mu dlužil život,  takže můj život patřil jemu.

území elitních → Kirigakure
Prošel jsem loukou, i lesem. Zastavil jsem se u stromu moudrých prapředků a poklonil se drakům. "Kdyby jste jen věděli. Doufám, že se postaráte dobře o mé milované, mé děti." Řekl jsem jen tak, usmál se a vydal jsem se zase dál. Smeřoval jsem domů, do Kirigakure, kde byla má partnerka Safira. Bude vzhůru? Nebo už ji nikdy neuvidím? Pomyslel jsem si a šel dál, pod křídlem ukrývaje ránu, která již navždy zůstane součástí mě samotného.

Freya
SJ
Stále jsem pronásledovala toho béžového vlka (Hige). Vlastně nejprve jsem ho chtěla dohnat, ale měl moc velký náskok a byl rychlejší než já. Nakonec jsem usoudila, že stopování a pronásledování vlka, by mohlo být i docela zábavné. Dovedl mě až k nějakým skalám kde se později ukázalo i jezero. A vida! Bylo tam víc vlků. Oh Rintintine, díky! Šťastně jsem poskočila a doklusala k vlčici s vlkem. Už to byla opravdu dlouhá doba co jsem naposledy někoho potkala a tihle se mi líbili. ,,Ahoj!'' zahubila jsem se. Vesele jsem zašvihala ocasem. Znovu jsem poskočila, natáhla přední tlapy před sebe a zadek vystrčila nahoru (jako když si chce pes hrát). ,,Chcete si hrát?'' vyplázla jsem jazyk. Ano i když jsem už nějakou dobu plně vyspělá vlčice, stále se chovám jako malé rozdováděné vlče.

Rita
Sledovala jsem, jak si sem ta cizačka doklusala a poskakovala tu, jako by nebyla psychicky v pořádku. Přesně jak říkal Hige. Přikývla jsem na jeho slova. Ta hloupá vlčka už mi lezla krke. Přeměřila jsem si jí pohledem. Nebyla nijak veliká, tak jako normální vlčice. Ale byla opravdu vyhublá. Trochu jí lezla žebra a kvůli její vychtlé postavě vypadala její křídla dvakrát tak velká. Lehle jsem zakroutila hlavou. Byla to taková hříčka přírody. ,,No to víš, že si chceme hrát!'' řekla jsem sladce. Vlčce blýsklo v očích, snad jako by si doopravdy myslela, že to myslím vážně. ,,Co třeba na kočku a myš? Ty jsi myš..'' vycenila jsem tesáky a bez jakéhokoli dalšího otálení po ní skočila. Provalila jsem jí na záda a přimáčkla ji k zemi. ,,Jméno, smečka, post.'' pronesla jsem tiše, úsečně a chladně. Ne opravdu jsem neměla náladu si hrát. Zachytila jsem Demonovi myšlenky a ten vlk (Ra's) co šel za ním mu vypadal opravdu oddaně. Oh drahý, ty víš jak mě potěšit. Poslala jsem mu spokojenou myšlenku.

Zya
MP

Pocítila jsem závan větru. Na nic jsem se nezmohla. Vánek si pohrával s mojí šedomodrou srstí. Kostnatná silueta se opírala o kamenné podloží. Otevřela jsem oči. Uhhh, co to je? povzdechla jsem si v myšlenkách. Opatrně jsem se zvedla. Ze srsti se mi sypal popel a prach. Se zapraskáním jsem se napřímila a protáhla si každý kout těla. Měla jsem sto chutí si znovu lehnout a znovu spát. Pomalým tempem jsem se vydala k východu pyramidy.  Venku byla tma. Kolem panovalo ticho a já se zadívala na vykukující měsíc. Na chvilku jsem se zamyslela, kolik vlků odešlo zatím co jsem spala. Přičichla jsem si navlhlé zemi pokryté čerstvou, zelenou trávou. Když jsem se zaposlouchala slyšela jsem spoustu krásných zvuků nočních živočichů.

MP
Slyšela jsem kroky. Naklonila jsem hlavu na stranu a v krku mi zapraskalo. Chtěla jsem promluvit, ale z hrdla se mi vydralo pouhé zachrčení. Otočila jsem se a odkašlala jsem. Pak jsem se otočila zpět. Zavětřila jsem. Ten pach mi byl známý. "Haló?" Tiše jsem zvolala do tmy a udělala jsem rozhodný krok vpřed. Pak jsem už jen stála a mlčky přemýšlela, kdo je onen záhadný cizinec. Udělala jsem dalších pár kroků v před. Pak jsem ho spatřila. "No neeee" vydechla jsem fascinovaně s trochou ironického tónu. "Vypadáš strašně" odfrkla jsem si a začla se smát. Smích přešel v kašel a já se začla dusit. "Nom... to by stačilo" zachrochtala jsem mezi doznívajícím smíchem. Přišla jsem k němu blíž. Vypadala jsem o poznání hůř než on, ale nic mi nebránilo v tom dělat si srandu na jeho účet. "Co tě sem přivádí, Lucasi?" zeptala jsem se na své poměry mile.

MP
Srdečně jsem se zasmála. "Ty tlamo nevymáchaná!" vyprskla jsem a přátelsky jsem ho popotáhla za srst na krku. "Pěkně jsi vyrostl." pochválila jsem ho. Tohle bylo víc sentimentální, než jsem čekala. Haha,
nelichoť mi." poznámka o samotné smrti mě rozveselila. "Bohužel, přitakala jsem každý normální vlk opustí jednou tenhle svět... Jen já tady pořád přežívám. Asi jsem ještě neudělala to, co jsem měla. Otočila jsem hlavu na stoupající zářivý měsíc. "Všichni, které jsi znal odejdou a pak zůstaneš sám... a občas, zašklebila jsem se a otočila jsem se zpátky k němu. "Občas se objeví stejně zbloudilá duše, jako ty sám, zavzpomínáte společně, pak přijde ráno a vše se rozplyne jako sen..." olízla jsem si vyschlý čumák. Došlo mi, jak strašně mám vyschlo v tlamě. A jak osamělá jsem. Obličejové svaly mi ochably, skoro jsem zapomněla, jak se smát. Má tehdejší krása a půvab už dávno vymizely. Pohled na mě byl spíš smutný.