Re: Příběh smečky Elloris

Sun Jun 17, 2018 4:11 pm

Haymitch Fireshadow
---LKS
Oslovení mládeží mě trochu znepokojilo, ale i pobavilo naráz. Nenechal jsem samozřejmě na sobě nic znát. Možná malinký úsměv, to je vše. Kývnul jsem na Alfu, která se mi zatím zdála v pohodě a sympatická, jakože souhlasím. Byl jsem bez námitek. A z jeho výrazu jsem pochopil, že by je ignoroval. Ale proč by měl mít někdo námitky? Děláme prospěšnou věc a doufám, že budeme mít zábavu.

Sun Jun 17, 2018 4:12 pm

Aralský les

Ještě nikdo mi nikdy takhle nevynadal. Okamžitě jsem zmlkl, ač mi v hlavě běhalo několik drzých námitek, které jsem na ní mohl vyhrknout, ale vypadalo to, že pokud to udělám, tak se se mnou rozhodně nebude jen tak kamarádit. A to jsem nemohl riskovat. Nakecala by to otci, matce, kdo ví komu a byl bych mnohem víc v háji. A na území těch zlých jsem rozhodně nechtěl. Sklopil jsem podřazeně uši a podíval se s vinou v očích někam jinam. Dostala mi brouka do hlavy. Přijdou? A bude se hodit se umět bránit? Co když přijdou co nevidět a já nebudu umět nic? Ubrání mě někdo nebo se budu muset schovávat v nějakém křoví, aby mě neobjevili a modlit se? Podle pachu by mě stejně poznali, ale možná...možná by mě s trochou štěstí nechali.O tom jsem však silně pochyboval. Zjevně jako všichni ostatní. "Zeiss...budu si na ně dávat pozor," zamumlal jsem z ničeho nic a hrdě se na Asuku podíval. Jako kdybych získal jakýsi druh sebevědomí, který mě zase postavil pevně na nohy a přijal jsem tohle vyučování. Vtom se ale stejně zase někdo musel ozvat. Protočil jsem očima a podíval se na přicházejícího vlka. Vypadalo to, že se chce spíš bavit s Asukou než s námi, takže jsem nic neříkal a kývl na svého brášku, že se může jít schovat a já budu počítat. V merku jsem si držel ale raději i neznámého zelenáče. Dokonce mi na něj ulítl takový šibalský úšklebek, kdyby...se náhodou chtěl přidat do hry taky. Zklamal ale, protože se očividně rozhodl, že je to tady moc nudné a odklusal pryč. Tsh, to je vychování!

Sun Jun 17, 2018 4:20 pm

/Severní Tábor/
Čekal jsem, až se Ašmodeus rozejde, abych ho mohl jít doprovodit do toho opuštěného doupěte. V tom ale přišla Richu. ,,Samozřejmě. Kdyby se ptali na mě, tak uzdravuji dalšího potencionálního člena, nikam jinam nepůjdu, slibuju," pravil jsem jí jednoduše a kouknul na Ašmoda. Možná zaspal, možná s ním bylo něco jiného, možná se jenom zamyslel. Vědomí určitě neztratil, protože pořád stál. Spíše se mu mohlo udělat špatně z teleportu a ještě to rozdýchával.

Sun Jun 17, 2018 4:21 pm

LKS
Když se na mě vlčka usmála, usmál jsem se zpět, velmi vlídně. "Přesně!" souhlasil jsem "A je tam o tolik víc pachů a zajímavích míst!" dodal jsem radostně. Pak jsem se zamyslel a pidival se na Mitril. "Já má asi nejradši les na jaře a v létě! Na jaře tam skoro nejsem vudět a v lérě je tam stín. Můžeš se tam schovat před vedrem a sluncem!" řekl jsem zamyšleně, ale radostně. "Asi jo." přikyvoval jsem a také si sednul.

Sun Jun 17, 2018 4:24 pm

Zrcadlové jezero --> Les kirigakurských srn

Koupel byla příjemná, ale uslyšela jsem toho fialového vlka, jak všechny svolává na lov. Pro jistotu jsem šla rychlou chůzí, abych o nic nepřišla. Po chvíli jsem se ocitla opět v mě neznámém území, ale viděla Jessie i toho fialového. "Zdravím Jessie." Mírně jsem se uklonila a podívala jsem se na fialového. "Tebe také zdravím, ale tvoje jméno ještě neznám." Šprýmařsky jsem se usmála a opět jsem se mírně uklonila. Jeho kamenný výraz mě možná trošičku děsil, ale Jessie by sem nenechala jít nějaké zlé vlky. "I když jsem už přijata, mohu se také zůčastnit?" Otázala jsem se Jessie a pohlédla jsem i na toho fialového. Ale myslím si, že mi to dovolí i přes to, že jsem už byla přijata a tohle je pro uchazeče. Sice nemám jedno křídlo, ale nějak to zvládnu. Ale když se na to teď tak dívám, křídlo narůstá docela rychle, už má celý obrys a nějaká ta pírka, to bude určitě díky tomu malému zvířátku.

Sun Jun 17, 2018 4:28 pm

Orfeon

/ ... Les Kirigakurských Srn/
Darkey přiběhla k nám. To mě vyzvalo k tomu, abych se na ni otočil. ,,Samozřejmě, jak je libo, já i Jessie víme, že jsi dobrá lovkyně. Mimochodem, jsem Orfeon, tvá druhá Alfa," pravil jsem jí a ještě jednou se rozhlédnul po mé skupince. ,,Nikdo žádné námitky, dobrá, jdeme," pokynul jsem, jako vedoucí naší grupy a rozběhl se konečně k lesu, načež jsem začal větřit. ,,Cítíte někdo něco?" dal jsem příležitost ostatním, aby zachytili stopu. Byl jsem sice ten dominantní, ale chtěl jsem dát možnost i jiným.

Sun Jun 17, 2018 4:30 pm

Severní tábor ---> Jižní tábor
Usmála jsem se. "Dobře, vyřídím." A pak už jsem na nic nečekala a rozběhla se do bývalého kirigakurského tábora. byla škoda, že tahle dvě spojená území neznám lépe, cesta by pak určitě uběhla rychleji. Ale podařilo se mi nezabloudit. Budu si muset zvykat, když se tohle mělo stát naším novým domovem. Jak mi chyběla Ishimura a Neyew! Už jsem si připadala moc stará, abych si znova zvykala na něco nového, ale co s tím nadělá jedna vlčice? Změny se děly, ať se nám to líbilo nebo ne a ať už byly dobré, nebo špatné.
Když jsem se dostala do druhého tábora, sotva jsem popadala dech. "Promiňte... nesvolával tu... někdo... vlky?" Zeptala jsem se tak nějak do prostoru. Určitě svolával, ale do Jižního tábora nebylo slyšet, o co jde. A nebo už jsem začínala hluchnout, možné bylo oboje.

Sun Jun 17, 2018 4:33 pm

Haymitche
Pořádně jsem závětřil, a ano cítil jsem něco. Jeleny. Byli daleko. Typuji že na nějaké lesní mytínce, kde hrabou sníh, aby vyhrabali lišejníky. To obvykle v zimě dělavají.,, Cítím Jelena. Bude někde na mytínce hrabat kořeny a jiné věci... Ale jsme ještě daleko, pach je velmi slabý. "
Oznámil jsem. Čich jsem měl za ta léta už vytrénovaný. Jeleny jsem lovil asi nejčastěji. Byli hojně na tomhle území.

Sun Jun 17, 2018 4:34 pm

LKS
"Hai," mrknem na Dixa, pritom našpicujem uši, pretože lov zrejme už začal. Možno, neviem, asi áno. "Ja sa v zime necítim dobre, neviem prečo.." zamyslene poviem. Teraz bola zima a neviem, proste akoby ten kov vo mne pomaly pracoval. "Tak, ideme na to, nie?" poviem Dixovi, pritom začnem vetrať pach, akýkoľvek, ktorý by vychádzal z lesa.

TOSHIO
LKS
Šiel som po boku Destiny a Orfeona, pritom pozorne načúval o čom si vravia. Išli sme na lov, nikdy som ho nemal moc v láske, no žrať sa musí. Keď Orfeon povie, že či sme zachytili nejaký pach, čuchal som. Čuchal som ako to len šlo, no zatiaľ sa mi nič do čumáka nedostalo. Alfovi iba pokrútim hlavou na náznak, že som nič necítil.

Sun Jun 17, 2018 4:38 pm

LNS
Pri oslovení mládež jej myklo kútikmi, no zamaskovala to za ako-tak neutrálny výraz. Na jeho otázku o námietkach iba kývla hlavou, že súhlasí, tušila, že by Orfeon nijaké nezniesol. ,,Myslím si, že by sme si mali vytvoriť nejakú taktiku lovu," navrhla keď sa už ocitli v lese. Zavetrila, v snahe zachytiť stopu, no zatiaľ nemala priveľa šťastia. ,,Ako vidím, zmenilo sa toho celkom dosť, Beta. Vyzerá to tak, že nebudete mať veľa problémov," ozval sa Amon, prekvapivo celkom vážne- ironický podtón bol zreteľný o čosi menej, než zvyčajne. Myslíš si, že nás čaká vojna? opýtala sa patróna. ,,Nevidím do budúcnosti o nič viac, než ty, Destiny," povedal po chvíli mlčania. Nepovedala mu na to nič. ,,Čím väčšie zásoby budeme mať, tým lepšie pre nás," povedala smerom k neznámej vlčici (Darkey).

Sun Jun 17, 2018 4:47 pm

Jižní Tábor → Les Kirigakurských srn

Příběh smečky Elloris - Stránka 8 Divider__6__by_ladymidnightsolace-da3ygsj

Kývla jsem na slova Haske. Však zachytila jsem její myšlenku, která mě překvapila. "To.. je zvláštní... zajímavé... " , poslala jsem jí do mysli. Možná to mělo něco společného s její magií. "Je to rozhodně jedinečný přínos pro smečku" , uznala jsem a pokývla hlavou. Střihla jsem ušima a sledovala, jak Orfeon svolal vlky a zahájil společný lov. Na jeho další slova jsem kývla souhlasně hlavou. Pak jsem se obrátila zpět na Haske, Diega, ale taky Saphu. "Tak tedy vyrážíme!" Pokynula jsem a dala jim za povel vyrazit přede mnou. Zvedla jsem se. "Diego, ty mi na mou otázku můžeš odpovědět v průběhu cesty" , poslala jsem vlkovi do mysli. Všichni se poměrně rychle vytratili z Tábora. Rozešla jsem se též směrem k lesu, ale ještě předtím jsem zahlédla Riterua. Zahlédla jsem na jeho tváří zvláštní výraz. Možná nejdříve.. osamocený? Chtěla jsem jít za ním a kráčet po jeho boku, avšak on již také zmizel mezi stromy. Vydala jsem se tedy za všemi pomalým krokem a sbírala po cestě všechna vlčata a opozdilce. Pokývla jsem hlavou na pozdrav k Darkey, která kolem mě proběhla. Pomalu jsem docházela ostatní, dokud jsem se spolu s nimi neocitla v lese. Zemi pokrývala vrstva sněhu a skrz holé větve jehličnanů prosvitovaly paprsky slunce. Tak ráda bych si zalovila, ale byla jsem asi příliš unavená, i když jsem si to nechtěla přiznat. Smečka přeci nemůže mít unavenou Alfu. Ale i tak jsem se rozhodla dnes nechat lov na ostatních, i když to mohlo působit poněkud sebestředně, nebylo to tak. Rozhodla jsem se raději kontrolovat nové vlky, kteří budou usilovat o svůj post v nové smečce.

Sun Jun 17, 2018 4:48 pm

Zrcadlové jezero -> LKS

"Ale klidně tě vezmu. Mě to nebude vadit. Hlavní je, aby ti bylo dobře," odpověděla starostlivě a došla až k břehu jezera, aby ji rodina viděla. Rozhovor mezi vlčaty však neposlouchala, protože jim chtěla nechat soukromí. Stejně byla ráda, že se rozhodly jít s ní, protože by nechtěla nechat dvě mladičké vlčky Naiome. "Ahoj, strýčku, to si neměl strach o svoji neteř, když nešla s vámi z Ishi?" Zasmála se, protože ona nepotřebovala dozor. Už byla dávno dospělá a dokonce i matkou nebo spíše i babičkou. "Ahoj," usmála se na ty malé vlčátka, co byly s Kayem. "Tohle je Kleeia a tady je Tessa. A tenhle vlk je můj strýc Kay," představila je a zaslechla vytí Alfy. "Půjdete taky lovit? Ráda bych se do své rodné smečky Kirigakure znovu přidala. Nebo...," zamyslela se krátce nad slovy Alfy, které slyšela. "Spojení smeček?" Podivila se, protože ve Fénixu byla Alfa Rayuusaki, Ishi padla a v Kiri byla Jess. Tenhle hlas patřil však vlkovi a ne vlčici. "Chcete taky lovit? Můžete však tady zůstat nebo jít kam chcete. Tady budete v bezpečí, ale měly byste jít za rodiči. Myslím, že z Fénixe je nějaká vlčice, která má podobný pach jako vy," vzpomínala na zkázu Kirigakurského tábora, kde ona vlčice byla, pomáhala vlkům nebo vlastně Hex si ji moc nevšímala. A tak se pomalu vydala směrem k lesu, čekajíc, zda s ní někdo půjde.

Sun Jun 17, 2018 4:50 pm

LKS
"Taky nemám zimu v lásce" souhlasil jsem s Mitril. Lov zřejmě nejspíš začal a tak jsem souhlasil, že začneme. "Tak jo." zvedl jsem čumák do vzduchu a snažil se nasát nějaké pachy. Něco jsem zacítil, nebylo to nijak silné, a možná to byl pach starý pár dnů, ale za omrknutí to stálo. "Cíťíš to taky?" zašeptl jsem Mitril.

Sun Jun 17, 2018 4:55 pm

Les kirigakurských srn
Orfeon se opět rozběhl. Riteru jej poslušně následoval a spolu s ostatními vlky běžel do lesa kirigakurských srn. Když dorazili, zpomalil do klusu a poté snížil své tempo natolik, že přešel do prachobyčejné relativně pomalé chůze. Neměl v plánu se vysílit hned ze začátku. Když je alfa oslovil, zvedl hlavu výše k nebi, zhluboka se nadechl a se zavřenýma očima zavětřil. Cítil mnoho pachů, nejsilnější byly samozřejmě ty vlčí, neboť okolo sebe měl mnoho příslušníků této rasy. Když opominul tento typ pachu, začal se zaměřovat na jiné, taktéž znatelné a silné, avšak již ne tolik. Samozřejmě mu neunikla četná přítomnost veverek, které se skrývaly pravděpodobně v korunách zdejších stromů, pokud tedy zrovna neběhaly po zemi a nesnažily se vyhledat ukryté oříšky, žaludy a jiné plody. ,,Veverky," špitl tedy, ač moc dobře věděl, že to asi není zrovna uspokojivá odpověď. Ne potom, co jeho bratr zmínil, že kdesi v dáli se pravděpodobně nachází jelen. Začenichal znovu, tentokrát narazil na něco vskutku slibného, o kořist ale nešlo tak docela. Otočil se a spatřil Jessie. Věnoval jí drobný úsměv.

Sun Jun 17, 2018 4:57 pm

Zrkadlové jazero-LKS
Tessa tam zostala chvíľu stáť. Konečne sa upokojila a jej znaky boli znova jasnozelené. ,,Teší ma," kývla hlavou smerom k tomu čiernemu vlkovi a zvedavo sledovala vĺčatá okolo neho. Boli zrejme o čosi mladšie než ona. ,,Lov?" opýtala sa nadšene. Rozhodne bola vyhladnutá a jej posledné jedlo boli asi nejaké hlodavce. Na cestách si dve malé vĺčatá nemohli dovoliť pútať na seba priveľkú pozornosť a predstava poriadneho jedla znela príjemne. ,,Ja zostávam," povedala rozhodne a na pár sekúnd uprela na sestru nádejný pohľad, dúfajúc, že sa tiež rozhodne zostať. Predstava, že by ju Kleeia opustila bola hrozná. ,,My... nie sme odtiaľto, myslím, nie sme z Niwatu. Cesta domov by trvala pridlho. Vlastne to tam teraz možno ani nebude dobré, po tom všetkom," vysvetlila a typický veselý a energický výraz pohasol. Vlčica z Fénixa s podobným pachom? Žeby to bola teta Destiny? pomyslela si prekvapene. ,,Poď, ak je to lov, určite to bude fajn," šepla ešte sotva počuteľne ku Kleei a potom sa energicky vydala za Hexy.

Sun Jun 17, 2018 4:58 pm

Zrkadlové jazero
Vyčkával som na ich rozhodnutie, než som začul vytie otca mojej Saphy. Otec Saphy a zároveň aj alfa, uff.. budem musieť riadne zapracovať, aby som si k nemu vybudoval vrelí vzťah, pomyslím si, no potom som konečne zazrel svoju neter. Na jej poznámku sa iba pousmejem: "To by som potom podceňoval svoju žiačku," prehovorím. Pozriem na vĺčatá, ktoré šli s ňou, po predstavení iba mávnem labou: "Teší ma."
No potom ma zaujala jej otázka: "Nuž, počkám.. nechcem sa nikam hrnúť, nechám rozhodnúť tu prckov, či sa rozhodnú ísť loviť alebo nie," poviem a na jej prekvapivú otázku iba prikývnem. "Tak, tak. Kirigakure ani fénix už nie sú, vznikla nová svorka a hádaj kto je Betou," zazubím sa na neter, no potom švihnem chvostom a obzriem sa či ma nikto nevidel. "Pritom, musím sa vyhýbať takýmto aktivitám, než sa úplne zotavím - takže na love by som bol aj tak prd platný, možno tak ako podpora čo sa týka sledovania smeru zvery, ale to je asi tak všetko," zamumlem.

Sun Jun 17, 2018 4:58 pm

Jižní tábor ---> LKS
Nikdo mi neodpověděl a už tu pomalu ani nikdo nebyl, tak jsem se prostě vydala za skupinou, kterou vedla hnědá vlčice. Ti budou vědět, kam se poděl zbytek. Skoro to vypadalo, že se koná smečkový lov, na který jsem samozřejmě přišla pozdě. Tahle skupinka byla dost velká, aby něco ulovila sama, pokud to bude možné, měla jsem v plánu přidat se k nějaké jiné a menší. Naše kroky nás zavedly do lesa, jehož jméno mi nebylo známé, ale to nevadilo. V okolí se nacházela spousta čerstvých pachů ostatních vlků, takže se zdálo, že můj odhad ohledně smečkového lovu se ukázal jako správný. Odpojila jsem se tedy od téhle skupiny a šla se poohlédnout po nějaké jiné. Podařilo se mi v té změti objevit pach Dixe, tak jsem vyrazila za ním. Objevila jsem ho ve společnosti tmavě šedé vlčice. "Ahoj, nebude vám dvěma vadit, když se k vám připojím na lovu?"

Sun Jun 17, 2018 5:00 pm

Jack Ian Snart
LKS
Narozdil od ostatních jsem se nevybavovala, ale běžela. Takže jsem byla už hloubku v lese. Chtěla jsem lovit rychle a efektivně, protože jsem měla hlad. A tak jsme se do žádné skupinky nepřidala, nebo co to tam tvořili ty vlčí v zajdu, které jsem pořád slyšela mluvit. Samozřejmě by mi nevadilo, kdyby se ke mě někdo přidal. Společnost mám ráda protože je zábava. A zábava je jedna z nejdůležitějších věci. A že zábavy jde přátelství, a to je ještě víc důležité.

Sun Jun 17, 2018 5:02 pm

LKS
Nuž, vytrhla som sa zo zamyslenia a začala som teraz riadne vetrať pachy. Po Dixovej poznámke, som poriadne nasála pach. "Jop," poviem, pritom sa snažím zistiť pôvod toho pachu. "Hm, bude to zaujímavé," podotknem na koniec, než ma vylaká hlas. Nadskočila som, pritom sa prudko otočila k tej vlčici. "Nerobte! Skoro som dostala infarkt!" zamumlem, pritom strihnem ušami. "Ale jasné. Pokojne! Ideme loviť!" zazubím sa, na obidvoch - na Dixa dlhšie a spokojne sa rozbehnem do lesa.

Sun Jun 17, 2018 5:07 pm

Les kirigakurských srn
Moc se neorientoval v tom, co se děje a jak se má zachovat. Neuniklo mu, jak se někteří vlci rozdělují do menších, ne zrovnas početných, skupinek, ale zároveň si všiml tyrkysovo-bílé vlčice, která se sama rozběhla pryč. Její přítomnosti si všiml asi jen díky křiklavě rudému plášti, který za ní při běhu divoce vlál. Riteru přemítal, zda se také vydat na lov na vlastní pěst či se k němu připojit, neměl ale tušení, ke komu. Styděl se za kýmkoli dojít a optat se, zda by mu nevadilo, kdyby šel lovit s ním. Děsil se názorů ostatních na jeho osobu, takže raději vyčkával, zda ho někdo sám neosloví, přestože mu bylo jasné, že k tomu asi jen tak nedojde. Tiše si povzdechl a sklopil zrak.