Příběh smečky Stříbrného fénixe II.

Aralský les
Výbuch, který otřásl Pláněmi, byl cítit i sem, i když ani zdaleka ne tak silně. Měla jsem neblahé tušení, že vím, kdo to měl celé na svědomí. Ten někdo se tu docela brzy ukázal osobně. Jakmile jsem Kaye uviděla, vyskočila jsem ze svého místa vedle Fevrise a zamířila k němu. měla jsme dobrou příležitost si ho prohlédnout a vypadal, jako by proskakoval ohněm. "Co jsi to zase prováděl?" Něžně jsem olízla jeho čenich. Ano, jít domů bude rozhodně nejlepší nápad.

Aralský les
Zakašlem, no našťastie.. žiadna krv mi nešla z čumáku. Popravde, sám som sa odhodil aby som tam nezahučal. Keď ma oblízla po čumáku objímem ju. "Ach, odhalil moju slabinu a pokúsil sa získať výhodu. Nemám rád súboje s nezmarmi.." zamumlem ticho. "Skúšal som jednu z techník. Nečakal som takýto účinok.." myknem ramenami, no to som nemal robiť. Sakra, som na hranici svojích sil. Takýmto spôsobom tu odpadnem. Pokoj Kayi, to zvládneš. "Prepáč, že som ťa nechal čakať, poďme pomály.." poviem Saphe. Hm, pošlem sem Kalana, jo.. ten to tam opravý. Aspoň si precvičí mágiu, nebude len tak sedeť a nič nerobiť. Žmurknem a Fevris sa k nám pristavil aby sme mu vyliezli na chrbát.

/Aralský les/
Protočil jsem očima, než jsem se na vlka znovu otočil. Nevěděl jsem, co mu na to mám říct. Nebyl jsem zvyklý komunikovat s měkkými vlky, tady takoví nebyli. Byl jsem k němu otočený pouze hlavou a neodpustil jsem si patrný povzdech. Čekal jsem, zda se za mnou vydá. ,,Poradím ti - před vstupem do smečky bys neměl dělat dvě věci - ukazovat své slabiny a lovit na jejím území. Já s tímto nic samozřejmě udělat nemohu, ale alfa ano," pravil jsem mu, již z větší dálky. Vlk se mi opět ztrácel mezi závějemi sněhu. ,,Nejsem ten zlý. Nikdy jsem nebyl a ani nebudu, dokud to nebude potřeba." poslal jsem mu myšlenku přímo do jeho mysli (schopnost, Orf je expený. x3) a otočil se, pokračujíc v chůzi. Doufal jsem, že půjde za mnou.

/Aralské lesy/
Následoval jsem ho. Hlavou mi kolovali myšlenky, o jeho slovech. (Teď chvíli nebudu aktivní, jelikož HP..)

VPN

Jeho slová som ignoroval, ale jeho niektoré myšlienky my hovorili jeho slabny. Ja som radšej nemyslel aby som náhodou niečo neprezradil. Mojím sptrelám sa bezproblémov vyhnul, a to sa mi vobec nepácilo. Ale už vobec sa mi nepácilo ked sa zastavil kusok odomna. Otočil som sa nanho, a pozrel sa mu do očí. čakal som čo spraví, a dlho to netrvalo. Zrazu sa tam objavilo zo zeme dvanást stlpov. Po kajdej strane šesť. Uvidel som zasa ten prach, a vedel som čo ma čaká. Jeho posledním myšlienkam som nedával vela pozornosti. A v tom to prišlo. Eššte som videl ako ide preč. Cez to svetlo ktoré som nechápal odkial sa bere som vôbec nič neb´videl, a začal som kričať od bolesti. Ale nečal som to čo pride potom. Bola to bolest akú som už dávno nepoznal. Ale ked to náhle vybuchlo. Tak som už len cútil ako padám dole do nejakej priepasti. Dopadal som na nejaké skalné rimsi ktoré ma nakoniec zachytili ale bol som už dobre hlboko. A stratil som vedomie.

Cairo si ještě chvíli hrál ve sněhu, když si všiml Befyriel. Vstal a pozdravil ji, ta však odešla. Cairo se plánoval vydat za ní, pak nad tím však mávl tlapkou. Mno co. Nestojím o ní, sviťačku jednu. Vystačím si sám. Pomyslel si, mávl křídly a vzlétl do vzduchu. Nevěděl, kam míří, ale bylo to na západ.
Po nějaké době ucítil cizí pachy, tak slétl na zem. Nepochyboval o tom, že právě překročil hranice další ze zdejších smeček.

Ceron nedůvěřivě pozoroval Duega, ale zdálo se, že Alweeně oprabdu nechce nic udělat. Když ji vyléčil a ona se postavila, Ceron k ní přišel a olízl jí tvář. "Už nikdy tě nesmím opustit..." Zašeptal aby to slyšela jen ona a z tónů jeho hlasu bylo znát, že si to vyčítá.
Když však Alweena řekla, že by se ráda přidala do smečky, Ceron nevěřil vlastním uším. Alweena chce sem? Ke sviťákům?! Věř protočil očima, ale Alweenu od jejího rozhodnutí neodrazoval. Věděl, že už je dost velká na to, aby si dokázala vybrat kde chce strávit zbytek života a pokud si vybrala svit, neměl by ji od toho odrazovat.

Dawana udeřil do čumáku pach. Nebyl mu cizí, naopak, dobře ho znal. Musel se usmát. Vstal a klusem se rozběhl za pachem. Pak ji uviděl. Vypadala nádherně, minimálně pro Dawana. "Ahoj Grafity, copak tu děláš?" Zeptal se a olízl vlčici, své partnerce, čumák.

Tiše poslouchala vlky okolo. Problém s cizí dvojicí byl zdánlivě vyřešen, proto již přemýšlela, kde jí bude nejvíce zapotřebí. Zřejmě se vrátí zpět do Tábora, kde dokáže být nápomocna všem. Pohledem klouzala od vlka k vlku. U každého přítomného se zastavila, na malou chvilku svou pozorností vnikla po jejich rozhovoru, popřípadě jiné činnosti, načež se opět přesunula dál. Dohlížela tak na případné nepokoje, které by zde mohli vzniknout. Obecně byla toho názoru, že se již nich hrozného nestane, avšak to myslela i předtím, než jsem přišel agresivní Ceron s jeho zuboženou sestrou. Náhle v rozhovoru uslyšela své jméno. ,,Ah," zmateně zamrkala, načež její pohled vyhledal vlčici, která vyžadovala její pozornost. ,,Je to velmi netradiční žádost, ale vzhledem k tvému stavu máš mé svolení na tomto území žít a lovit, dokud nebudeš dostatečně zotavena." na bílou vlčku se mile usmála. Neměla žádný důvod k tomu její prosby odmítnout. Její bratr jí byl proti srsti, avšak jeho sestra byla zřejmě zodpovědná a rozumná. Na druhou stranu, Cerona neznala zas tak dobře, proto jej nechtěla přehnaně soudit, ale jeho první dojem byl vskutku příšerný. Prominula mu to. I kvůli druhé šanci, kterou mu darovala, se na Cerona otočila. ,,I tobě můžu poskytnou stejnou nabídku." spor, který mezi nimi vznikl, se snažila přehlížet ,,Dohlédneš na sestru a poté se spolu můžete přidat do smečky. Ráda Vás oba přijmu." usmála se na dvojici. Z Ceronova chování pochopila, že je spíše vlkem ze Zeiss, avšak když se jeho sestra chtěla stát součástí Stříbrného Fénixe, i jej by mohlo její počínání přemluvit. Smečka se potřebovala rozrůstat.
Chvilku, kdy čekala na odpověď mladé dvojice směle využil léčitel z Ishimury. ,,Oh, ovšem." usmála se ,,Bylo mi potěšením Vás poznat." naposledy ke dvojici z Ishimury pokynula hlavou. Poté jen sledovala jejich siluety mizející v dáli.

/Aralský les/
Když jsem si byl jistý, že mě cizinec následuje, šel jsem přímo k Ryuusaki. Pěkně jsem ji obešel a přistoupil k ní zepředu. ,,Má alfo, mám pro tebe zájemce o místo ve smečce," pravil jsem jí a odvrátil pohled, ze slušnosti. Odvrátil jsem jej však současně po Damienovi, který se šinul jen kousek za mnou.

/Hory Barevných myšlenek/
Povrch skal byl tvrdý a ostrý, proto se mi to zezačátku příliš nezdálo, ale nakonec jsem jí na to kývl. Povrch je pokryt velkou vrstvou té měkké a studené věci, sněhem... napadlo mě ihned a poté jsem štěkl na Bodku a svalil se vedle ní do sněhu, abych se trochu osvěžil. Nebyla mi zima a hrou jsem se hodlal zahřát, takže to bylo třeba. Znovu jsem na ni štěkl a jakmile jsem se ze sněhu vyvrtal, nemotorně po třech tlapách jsem vyběhl napříč největším sněhovým závějím. Neviděl jsem je, stačilo mi je cítit.

/Aralský les/
S Orfem jsme naráz odvrátili pohledy a pak jsem poslouchal, jestli mi nedají nějaké instrukce. Chvíli jsem stříhal ušima a pak jsem zamrkal. V hlavě mi hráli myšlenky o dnešním dění. No konečně mě někdo přijme mezi sebe.. Loudat se všude mne nebaví.. Ale hvězdy se mi líbí pozorovat... Ty jsou sakra dobrý. Začal jsem se válet ve sněhu sem a tam a až pak jsem toho nechat. Místo toho jsem si sednul.

Aralský les
Když zakašlal, starostlivě jsem se na něj podívala. jestli mu ten vlk nějak vážně ublížil, osobně si ho najdu a zabiju... pokud to Kay už neudělal. Ale vypadal v pořádku, i když dost unaveně. také jsme ho objala a nenápadně podepřela. "Myslím, že souboje obecně nejsou dobré, všechno se dá řešit i jinak..." Usmála jsem se. "Ať už jsi udělal cokoliv, bylo to cítit až sem, i když jen slabě. A nevadí mi počkat, kdybych ti chtěla předtím pomáhat, asi bych se tam stejně jen pletla, boj mi nikdy moc nešel." Došli jsem společně až k Fevrisovi a já vyskočila na jeho hřbet. "Měla bych si teď zvykat na leteckou dopravu?" Zeptala jsem se vesele. Nevěděla jsem, proč mám najednou tak dobrou náladu, možná to bylo tím, že se Kay víceméně v pořádku vrátil a teď jsme mohli jít zase domů.

Aralský les -> Hranice
Po tom ako má potajme podoprela sme spoločne doklusali k drakovi a pomohol som jej naň vysadnúť. 
"Saph, skúšal som mu dať šancu aby sa na to zabudlo, niekoľko krát som sa pýtal no nepodvolil. Nechápem prečo mí šiel po krku.." zamyslene si povzdychnem a na drakovy si ľahnem. 
"Nuž čo už, aj tak skončil.." myknem ramenami. "Zvykať si na letecku prepravu? Nuž je tokom rýchlejši a asi bezpečnejšie, " nevine si prezriem Saphu no v tom Fevris roztiahne kridla, vzlietne a zamieri si to k hraniciam.

U Tábora

Stále čekám. Trvalo mu to celkem dlouho. Nebo v táboře nebyl. Po chvíli se obejví hnědý vlk. "Dawano. Přišla jsem za tebou. Myslím, že jsi říkal, že navštívíme tvojí mámu. A pak to oznámíme alfám. Hm?" povím a usměju se. Necítila jsem se jako vždy dobře, plná energie, ale zlý to nebylo.

VTP
Kývl jsem. "Já patřím sem. Nedávno jsem se přidal do smečky, ale jinak tu žiju už docela dlouho. několik let, myslím, že tak čtyři určitě, ale už to ani nepočítám." Žil jsem tu většinu svého života a už jsem odsud nemínil odcházet, to bylo všechno, co jsem potřeboval vědět, nic víc. "Ty už se tu ale také zdržuješ déle, že? Myslím Niwat obecně, ne území téhle smečky." nevypadala jako někdo, kdo přišel nedávno. Dobré pro ni, pravděpodobně bude znát pravidla smečky a nedostane se do problémů.

Jack Ian Snart
VTP
,,Už tu nějakou dobu jsem,  myslím že už rok nebo víc, ale nejsem si jistá." Odpovím. Cairo vypadal dost spokojeně, když mluvil o smečce. Asi je šťastný.  To je dobře. Byla jsem ráda,  když jsem potkala někoho šťastného. Vždycky jsem měla radost za něj. Usmála jsem se. Koukla se na zimní studenou oblohu. Nebyla nejkrásnější místa,  ale mě se líbila.

Dawano měl pochopitelně pravdu, jednalo se o Grafity z rodu Crystal Eye, jeho partnerku. "Víš, Graphy..." Řekl nejistě. "Nejdřív bych se rád přidal do smečky. Už jsem dostal i zkoušku, ale... no..." Hnědý vlk uhnul pohledem a nejistě zašvihal ocasem. "...nedokážu si představit její splnění." Vymáčkl že sebe po chvíli.