Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
+64
Bodka
Xurrilias
Marsie
Räqo Contrariorum
Cavalier
Riteru
Christopher Criest
Lashi Criest
Hendrik Criest
Traure
Haymitch Fireshadow
Nysa
Saura
Eito
Bastien Criest
Cody N.
Varg Killer
Aite
Rossiel Hydor
Drak Temnoty
Drak Osudu
Dino de Mal
Cairo
Sarinh
Jack Ian Snart
Ashmodeus
Toshio
Ahria
Drak Přírody
Catorce
Sedmička (†)
Reel Arashi
Sorrin de Avec
Sauron Gorthaur
Dračí Potomek
Ra's Al Ghul
Dami
Sapha
Jiraiya
Maysie
Allweena von Bella
Kay Mayen
Eveline FK
Diego [Alfa]
Befyriel
Telantes
Kalan
Grafity
Ragnarok
Blix von Joltstein (†)
Demon
Keiran Criest
Sasori no Suke
Aura
Hexy de Mal
Mandarino (†)
Orfeon Virentem
Půlnoc
Akio
Destiny Aqua
Electra Aqua
Tenebris
Ryuusaki
Alsafi Nashira
68 posters
- Traure
- Počet příspěvků : 1816
Datum registrace : 18. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 6:52 pm
Poblíž tábora
Přetočil jsem se na bpk jelikož ležení na zraněné pacce nebylo příliš příjemné. "Nic nám nepřinášel, byl na obtíž. 'Lovil' jsem s ním. Nebylo to lovení, ale víc chození krást jídlo lidem. On mne málem zabil, taky mne kvůli jemu chytily. Chtěl jsem aby si prošel tím samým jako já." Odfrknul jsem a koukal se do prázdna. "Navíc, to nebylo jednou co jsem byl trestán za jeho chyby,
a tresty u nás nejsou ty nejmilejší." Podíval jsem se na svou packu když se mě na ní zeptal, obvaz již prosákl, ale očividně krev už netekla. "Rozdrtil mi jí strom, to bude bolet ještě dlouho.", odpověděl jsem, "Jestli na ní budu vůbec ještě někdy chodit" dodal jsem mumlavě. Zavřel jsem oči a snažil se usnout, to mi ale hned narušil Eito a tak jsem se rychle vyhoupl od země a posadil se. "To opravdu nevím", odpověděl jsem mu.
Přetočil jsem se na bpk jelikož ležení na zraněné pacce nebylo příliš příjemné. "Nic nám nepřinášel, byl na obtíž. 'Lovil' jsem s ním. Nebylo to lovení, ale víc chození krást jídlo lidem. On mne málem zabil, taky mne kvůli jemu chytily. Chtěl jsem aby si prošel tím samým jako já." Odfrknul jsem a koukal se do prázdna. "Navíc, to nebylo jednou co jsem byl trestán za jeho chyby,
a tresty u nás nejsou ty nejmilejší." Podíval jsem se na svou packu když se mě na ní zeptal, obvaz již prosákl, ale očividně krev už netekla. "Rozdrtil mi jí strom, to bude bolet ještě dlouho.", odpověděl jsem, "Jestli na ní budu vůbec ještě někdy chodit" dodal jsem mumlavě. Zavřel jsem oči a snažil se usnout, to mi ale hned narušil Eito a tak jsem se rychle vyhoupl od země a posadil se. "To opravdu nevím", odpověděl jsem mu.
- Eito
- Počet příspěvků : 977
Datum registrace : 12. 07. 17
Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 7:06 pm
Poblíž tábora
,,Prostě jsi sobec, jak jsem se domníval," pověděl odlehčeným tónem, jako by se vůbec nic nedělo a jednalo se o něco zcela samozřejmého. Pod svojí maskou ale ukrýval myšlenky, které Traureho jednání zcela chápaly. Moc dobře si uvědomoval, že on by se možná zachoval podobně, byť by netoužil po žádné velké odplatě. Eito nebyl pomstychtivým jedincem. ,,Máte to tam u vás ale divný zvyky, heh. Ale i tak jsi mohl žít sám na vlastní riziko, ne?" Když domluvil, pomalu si lehl na zem, hlavu si položil mezi přední tlapy. Nudil se. Zatím nepociťoval žádné výraznější známky únavy, přál si co nejdříve pokračovat v cestě.
,,Prostě jsi sobec, jak jsem se domníval," pověděl odlehčeným tónem, jako by se vůbec nic nedělo a jednalo se o něco zcela samozřejmého. Pod svojí maskou ale ukrýval myšlenky, které Traureho jednání zcela chápaly. Moc dobře si uvědomoval, že on by se možná zachoval podobně, byť by netoužil po žádné velké odplatě. Eito nebyl pomstychtivým jedincem. ,,Máte to tam u vás ale divný zvyky, heh. Ale i tak jsi mohl žít sám na vlastní riziko, ne?" Když domluvil, pomalu si lehl na zem, hlavu si položil mezi přední tlapy. Nudil se. Zatím nepociťoval žádné výraznější známky únavy, přál si co nejdříve pokračovat v cestě.
- Traure
- Počet příspěvků : 1816
Datum registrace : 18. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 7:32 pm
Poblíž tábora
"Heh.." Uchechtl jsem se potichu na jeho poznámku a díval se směrem k táboru. Nahlas jsem vydechl a snažil se ignorovat bolest kterou jsem měl v noze když jsem seděl. "Musím přiznat že přijít o zub kvůli tomu že nepřineseš jídlo je trochu kruté." pa pokračoval Já žil. Žil jsem s jinou tlupou, stal se velitelem, byl jsem vyhnán. Žil jsem s kočkama, to bylo asi nejlepší. oddechl jsem si, "Jediný to všechno chápou, navíc když jich je dost jsou docela schopný. Ovšemže jsem musel odejít jakmile mě našel bratr." Podíval jsem se směrem k táboru. "Bůh ví jak dlouho vydržim tady, nepředpokládám že by to bratr vzdal. Doma mně čeká akorát tak trest smrti a pochybuju že ON by mě nechal na pokoji."
"Heh.." Uchechtl jsem se potichu na jeho poznámku a díval se směrem k táboru. Nahlas jsem vydechl a snažil se ignorovat bolest kterou jsem měl v noze když jsem seděl. "Musím přiznat že přijít o zub kvůli tomu že nepřineseš jídlo je trochu kruté." pa pokračoval Já žil. Žil jsem s jinou tlupou, stal se velitelem, byl jsem vyhnán. Žil jsem s kočkama, to bylo asi nejlepší. oddechl jsem si, "Jediný to všechno chápou, navíc když jich je dost jsou docela schopný. Ovšemže jsem musel odejít jakmile mě našel bratr." Podíval jsem se směrem k táboru. "Bůh ví jak dlouho vydržim tady, nepředpokládám že by to bratr vzdal. Doma mně čeká akorát tak trest smrti a pochybuju že ON by mě nechal na pokoji."
- Eito
- Počet příspěvků : 977
Datum registrace : 12. 07. 17
Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 9:31 pm
Poblíž tábora
Eita začalo cosi svědit v krátké srsti za levým uchem. Ohnul se a zadní tlapou se chvíli intenzivně drbal, než se nepříjemného pocitu konečně zbavil. Povzdechl si. Musím podotknout, že mu trochu závidím, kolik toho o sobě samotném i o své minulosti ví, pomyslil si trochu zklamaně. ,,Cítím vzpouru?" opáčil, jakmile Traure zmínil, že ho vyhnali. ,,Hm." Neměl, co víc k tomu říct, ani nepotřeboval zjišťovat žádné další informace o tom, co se dobrmanovi tehdy přihodilo. ,,Jak dlouho hodláš střádat síly, co?" položil mu jednoduchou otázku. Nacházeli se na travnaté planině a ozařovala je měsíční záře. Z neznámého důvodu z toho neměl dobrý pocit.
Eita začalo cosi svědit v krátké srsti za levým uchem. Ohnul se a zadní tlapou se chvíli intenzivně drbal, než se nepříjemného pocitu konečně zbavil. Povzdechl si. Musím podotknout, že mu trochu závidím, kolik toho o sobě samotném i o své minulosti ví, pomyslil si trochu zklamaně. ,,Cítím vzpouru?" opáčil, jakmile Traure zmínil, že ho vyhnali. ,,Hm." Neměl, co víc k tomu říct, ani nepotřeboval zjišťovat žádné další informace o tom, co se dobrmanovi tehdy přihodilo. ,,Jak dlouho hodláš střádat síly, co?" položil mu jednoduchou otázku. Nacházeli se na travnaté planině a ozařovala je měsíční záře. Z neznámého důvodu z toho neměl dobrý pocit.
- Traure
- Počet příspěvků : 1816
Datum registrace : 18. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 9:40 pm
Poblíž Tábora
Zvedl jsem se a podíval se na Eita. Zvedl 'obočí' a zasmál se. "Řekněme že, jsem byl dobrý velitel, ale na to oni nebyli zvyklí, vždy se jen toulaly. Byl jsem zviklej na tresty a to oni ne. Prostě...Mě neměli v oblibě a pak se naskytl v okolí bratr a oni si našli velkýho psa a vyhnali mě. Nebránil jsem se, musel jsem stejně odejít kvůli jemu." Rozešel jsem se směrem k táboru a ohlédl se. "Myslím že už bychom mohli jít" rozešel jsem se a doufal že mě pes dožene. Nechtělo se mi jít samotnému, jelikož teď by stačil útok i od čehokoliv tak malého, třeba i jako Ezro a mohlo by být jednoduše po mě.
Zvedl jsem se a podíval se na Eita. Zvedl 'obočí' a zasmál se. "Řekněme že, jsem byl dobrý velitel, ale na to oni nebyli zvyklí, vždy se jen toulaly. Byl jsem zviklej na tresty a to oni ne. Prostě...Mě neměli v oblibě a pak se naskytl v okolí bratr a oni si našli velkýho psa a vyhnali mě. Nebránil jsem se, musel jsem stejně odejít kvůli jemu." Rozešel jsem se směrem k táboru a ohlédl se. "Myslím že už bychom mohli jít" rozešel jsem se a doufal že mě pes dožene. Nechtělo se mi jít samotnému, jelikož teď by stačil útok i od čehokoliv tak malého, třeba i jako Ezro a mohlo by být jednoduše po mě.
- Eito
- Počet příspěvků : 977
Datum registrace : 12. 07. 17
Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 10:11 pm
Poblíž tábora
,,Tvý sebevědomí bych chtěl taky mít," ušklíbl se sarkasticky. ,,Skvěle." Spokojeně se protáhl a postavil se na všechny čtyři nohy. Bez komentářů se volným krokem rozešel za Traurem, jehož náskok několika kroků velmi rychle dohnal. Až teď si uvědomil, že mu vlastně nebylo zcela příjemné, že Traure byl o něco málo vyšší, než on. No, něco málo... dobrých patnáct centimetrů rozdílu mezi nimi jistě bylo. ,,S alfou o tom, že jsme tam Jack nechali, bude mluvit kdo?" zeptal se. Následně si uvědomil chybu, kterou vyřkl. ,,Teda s betou, no..."
,,Tvý sebevědomí bych chtěl taky mít," ušklíbl se sarkasticky. ,,Skvěle." Spokojeně se protáhl a postavil se na všechny čtyři nohy. Bez komentářů se volným krokem rozešel za Traurem, jehož náskok několika kroků velmi rychle dohnal. Až teď si uvědomil, že mu vlastně nebylo zcela příjemné, že Traure byl o něco málo vyšší, než on. No, něco málo... dobrých patnáct centimetrů rozdílu mezi nimi jistě bylo. ,,S alfou o tom, že jsme tam Jack nechali, bude mluvit kdo?" zeptal se. Následně si uvědomil chybu, kterou vyřkl. ,,Teda s betou, no..."
- Traure
- Počet příspěvků : 1816
Datum registrace : 18. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 10:24 pm
Poblíž tábora ---- Tábor
Ušklíbl jsem se a rozešel se. Zamyslel jsem se a pak psovi odpověděl. "No... Nezaleží ani tak na tom kdo, ale co řekneme. Nevíme jestli nás vezmou, kvůli tomuhle, ale když mu řekneme že na mě spadl strom a museli jste spolupracovat aby ste mě osvobodili a pak si mi pomohl se sem dokulhat, mohl by to vzít jako lepší týmovou práci než ten lov a vzít nás." poznamenal jsem. Tábor se stále zvětšoval jak jsme se k němu pomalu přibližovali zatím co měsíc pomalu zapadal a byla to už jen chvíle co by se slunce vyhouplo zpoza horizontu. Jak se přibližovali k táboru začal jsem se víc a víc bát toho jestli nás vůbec do smečky vezmou. Jenom jsme dělali zkoušku a já málem umřel, ukazuje to naši... Nemohl jsem nad tím přestat přemýšlet. Tak jsem se zamyslel že jsem si ani nevšiml toho že už jsme v táboře. Porozhlédl jsem se po Betě a nikde nebyla. "Keiran tu není, myslím že bychom měli chvíli spát." Lehl jsem si a otočil se na bok. Byla to jen jedna chvilka než jsem usnul a přestal vnímat své okolí.
Ušklíbl jsem se a rozešel se. Zamyslel jsem se a pak psovi odpověděl. "No... Nezaleží ani tak na tom kdo, ale co řekneme. Nevíme jestli nás vezmou, kvůli tomuhle, ale když mu řekneme že na mě spadl strom a museli jste spolupracovat aby ste mě osvobodili a pak si mi pomohl se sem dokulhat, mohl by to vzít jako lepší týmovou práci než ten lov a vzít nás." poznamenal jsem. Tábor se stále zvětšoval jak jsme se k němu pomalu přibližovali zatím co měsíc pomalu zapadal a byla to už jen chvíle co by se slunce vyhouplo zpoza horizontu. Jak se přibližovali k táboru začal jsem se víc a víc bát toho jestli nás vůbec do smečky vezmou. Jenom jsme dělali zkoušku a já málem umřel, ukazuje to naši... Nemohl jsem nad tím přestat přemýšlet. Tak jsem se zamyslel že jsem si ani nevšiml toho že už jsme v táboře. Porozhlédl jsem se po Betě a nikde nebyla. "Keiran tu není, myslím že bychom měli chvíli spát." Lehl jsem si a otočil se na bok. Byla to jen jedna chvilka než jsem usnul a přestal vnímat své okolí.
- Eito
- Počet příspěvků : 977
Datum registrace : 12. 07. 17
Profil postavy
Hlavní postava: Eito
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Fri Mar 30, 2018 10:36 pm
-> Tábor
,,Já se ne vždy vyjadřuji přesně," řekl. ,,Nepřemýšlel jsi někdy o tom, proč se smečka jmenuje Smečka Stříbrného fénixe?" Předtím se tím nijak nezabýval, ale byl přesvědčen o tom, že nějaký důvod to musí mít. Hmm, třeba jsou nějací stříbrní fénixové na území! Ale kde? Dají se vůbec najít? A jsou tu vůbec ještě? mísily se mu v hlavě všemožné otázky a myšlenky týkající se tohoto tématu. Po mnoha dalších minutách k němu začaly doléhat první hlasy. Již se nacházeli opravdu blízko táboru. Za chvíli již kráčeli mezi všemi těmi doupaty, která se tu nacházela. Snažil se očima vyhledat Keirana. Pečlivě skenoval své okolí snažíc se zahlédnout jeho šedivě zbarvený kožich. Marně. Z úst mu vyšlo povzdechnutí. ,,Můžeš," souhlasil. Jemu samotnému se ovšem oči neklížily, sledoval tedy Traureho, který se u jednoho z okrajů tábora uvelebil ku spánku. Nevěděl, jak je možné, že po tom všem, co se událo, nebyl unavený. Neboť neměl co na práci, nakonec se uvelebil kousek od dobrmana. Převalil se na záda a nějaký okamžik pozoroval hvězdami poseté nebe. Poté se mu začaly klížit oči, až nakonec usnul stejně jako druhý pes.
,,Já se ne vždy vyjadřuji přesně," řekl. ,,Nepřemýšlel jsi někdy o tom, proč se smečka jmenuje Smečka Stříbrného fénixe?" Předtím se tím nijak nezabýval, ale byl přesvědčen o tom, že nějaký důvod to musí mít. Hmm, třeba jsou nějací stříbrní fénixové na území! Ale kde? Dají se vůbec najít? A jsou tu vůbec ještě? mísily se mu v hlavě všemožné otázky a myšlenky týkající se tohoto tématu. Po mnoha dalších minutách k němu začaly doléhat první hlasy. Již se nacházeli opravdu blízko táboru. Za chvíli již kráčeli mezi všemi těmi doupaty, která se tu nacházela. Snažil se očima vyhledat Keirana. Pečlivě skenoval své okolí snažíc se zahlédnout jeho šedivě zbarvený kožich. Marně. Z úst mu vyšlo povzdechnutí. ,,Můžeš," souhlasil. Jemu samotnému se ovšem oči neklížily, sledoval tedy Traureho, který se u jednoho z okrajů tábora uvelebil ku spánku. Nevěděl, jak je možné, že po tom všem, co se událo, nebyl unavený. Neboť neměl co na práci, nakonec se uvelebil kousek od dobrmana. Převalil se na záda a nějaký okamžik pozoroval hvězdami poseté nebe. Poté se mu začaly klížit oči, až nakonec usnul stejně jako druhý pes.
- Arco Iris Criest
- Počet příspěvků : 1106
Datum registrace : 27. 12. 16
Profil postavy
Hlavní postava: Dino de Mal
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sat Mar 31, 2018 12:42 pm
/Les Pěti Statečných -> Hranice Ishimura/
Když se stále nic nedělo, s tichým povzdechem jsem pokračoval v cestě. Třeba je ten pach už starší, nebo zašlý... pomyslel jsem si. To bylo první, co mě napadalo za těchto okolností a taky jediné, co připadalo v úvahu. S tichým uculením jsem se vydal směrem k hranicím, za účelem podívat se, jak se žije jinde, prostě se trochu proběhnout, než se vrátím k rodině. Zanedlouho jsem dorazil k hranicím, které jsem docela směle překročil.
Když se stále nic nedělo, s tichým povzdechem jsem pokračoval v cestě. Třeba je ten pach už starší, nebo zašlý... pomyslel jsem si. To bylo první, co mě napadalo za těchto okolností a taky jediné, co připadalo v úvahu. S tichým uculením jsem se vydal směrem k hranicím, za účelem podívat se, jak se žije jinde, prostě se trochu proběhnout, než se vrátím k rodině. Zanedlouho jsem dorazil k hranicím, které jsem docela směle překročil.
- Arco Iris Criest
- Počet příspěvků : 1106
Datum registrace : 27. 12. 16
Profil postavy
Hlavní postava: Dino de Mal
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sat Mar 31, 2018 1:16 pm
/Hranice s Ishimurou -> Hory Barevných Myšlenek -> Colora/
A co nevidět jsem byl zpět na svém území. A ani to nebolelo! Jen můj žaludek stále trochu svíral strach a nejistota. Nevěděl jsem, zda dělám tak úplně správnou věc, ani zda ji nedělám zbytečně, každopádně jsem to bral tou rychlejší cestou. Celou dobu jsem se tvářil nejistě a můj jak ocas, tak i ouška, byly svěšené. Netrvalo dlouho a já se ocitl v mé domovině, tedy v horách. Nesouc malé bezbranné vlče, jsem se čenichem orientoval v krajině, abych našel své doupě. A to se mi nakonec i povedlo. Přicupital jsem k Bodce a položil to vlčátko k ní. ,,Je s ním něco v nepořádku, nedaří se mi ale přijít na to co... nechtěl jsem, aby umřel..." pravil jsem docela chmurně, tichým hlasem. Zamžoural jsem prosebně na svou drahou. Ona bude vědět, co s tím prckem je. napadlo mě.
A co nevidět jsem byl zpět na svém území. A ani to nebolelo! Jen můj žaludek stále trochu svíral strach a nejistota. Nevěděl jsem, zda dělám tak úplně správnou věc, ani zda ji nedělám zbytečně, každopádně jsem to bral tou rychlejší cestou. Celou dobu jsem se tvářil nejistě a můj jak ocas, tak i ouška, byly svěšené. Netrvalo dlouho a já se ocitl v mé domovině, tedy v horách. Nesouc malé bezbranné vlče, jsem se čenichem orientoval v krajině, abych našel své doupě. A to se mi nakonec i povedlo. Přicupital jsem k Bodce a položil to vlčátko k ní. ,,Je s ním něco v nepořádku, nedaří se mi ale přijít na to co... nechtěl jsem, aby umřel..." pravil jsem docela chmurně, tichým hlasem. Zamžoural jsem prosebně na svou drahou. Ona bude vědět, co s tím prckem je. napadlo mě.
- Ose Arashi FK
- Počet příspěvků : 757
Datum registrace : 02. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Dračí Potomek
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sat Mar 31, 2018 1:21 pm
Ishimura ---- Colora
Když vzal Oseho vlk, moc se mu to nelíbilo, ale uvědomil si, že ho chce asi zachránit. Byl velmi unavený a tak vypadl. Celou cestu bul v polovědomí, a že to byla dlouhá cesta. Ocitl se v doupěti, ale ne v tom, co znal. Ale on se moc nevylekal, konec konců to bylo jedno. Měl hrozný hlad. A teď měl malou naději, že za chvilku přejde. Moc tomu, ale nevěřil.
Když vzal Oseho vlk, moc se mu to nelíbilo, ale uvědomil si, že ho chce asi zachránit. Byl velmi unavený a tak vypadl. Celou cestu bul v polovědomí, a že to byla dlouhá cesta. Ocitl se v doupěti, ale ne v tom, co znal. Ale on se moc nevylekal, konec konců to bylo jedno. Měl hrozný hlad. A teď měl malou naději, že za chvilku přejde. Moc tomu, ale nevěřil.
- Traure
- Počet příspěvků : 1816
Datum registrace : 18. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Traure
Postavení ve smečce: Omega
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sat Mar 31, 2018 6:10 pm
Tábor
Sen
Stál jsem v temné uličce, která se zdála povědomá, ale nemohl jsem si jí k ničemu přiřadit. Porozhlédl jsem se po okolí. Nikde nic nebylo, jen temnota která se rozprostírala po prostoru celé uličky a samotná ulička se do ní pozvláčna rozplývala u konců. Rozešel jsem se, ale hned po prvním kroku se přede mnou oběvila květina. Bylo to jediné zařící tělísko v okolí a tak jsem se na ní z blízka podíval. Když jsem zvedl hlavu přede mnou byla cestička těhlech kytek. Pomalu jsem se tím směrem rozešel a při každé další potkané kytce se za mnou jedna zasnula. Když jsem se otočil už jsem za sebou nic neviděl. Najednou se skrz celou uličku rozlehla velká rána, tak hlasitá že by každého v okolí pár kilometrů ohlušila. Otočil jsem se, ale za mnou stále nic nebylo a přede mnou stále jen cestička malých drobných květinek. Zase jsem se rozešel směrem květin a po chvíli jsem přišel ke konci. V tu chvíli se všechny květiny zasnuli a nebylo nic vidět, jako kdyby se samotná ulička vytratila. Pak jsem v dáli uviděl další květinu, ne bylo jich víc. Rozběhl jsem se k nim a na konci jsem našel jejich zdroj. Podíval jsem se na zem, krev mi tekla skrz packy. Tekla z tlamy feny, která přede mnou ležela na zemi. Nevypadala zraněná, jen jí tekla krev z otevřené tlamy a její zakalené oči i přesto že už musela být mrtvá pár hodin vyřazovali smutkem. Najednou jí s tlamy začali růst květiny, nejen z její tlamy začali růst všude kolem. Najednou byla fena celá porostlá květinami a ty se začali šířit i na mě. Najednou jsem byl rostlinou připoután k zemi a za mnou jsem slyšel kroky, které stále zrychlovali a byli čím dál tím víc hlasitější. Snažil jsem se zvednout tlapy, ale byli připevněné k zemi. Z tlamy mi začala téct tekutina, která svítila podobně jako samy rostliny, najednou jsem se otočil a jediné co jsem zaregistroval byli zuby blížící se a pak pichlavá bolest když se mi zakousli do krku.
realita
Probudil jsem se a zakřičel. Tenhle sen jsem dřív míval ale né takhle živý a nikdy se nedostal za můj pohled na mrtvou fe... na mou mrtvou sestru. Zhluboka jsem dýchal a zmateně se porozhlédnul po okolí. Ze začátku jsem viděl rozmazaně, ale zrak se mi po pár vteřinách srovnal a já zase obyčejně viděl. Podíval jsem se okolo sebe a podobně jako v lese a vesnu, jsem byl obklopen světelkujícími rostlinami. Ty ale po chvíli zmizely a i můj dech se zklidnil.
Sen
Stál jsem v temné uličce, která se zdála povědomá, ale nemohl jsem si jí k ničemu přiřadit. Porozhlédl jsem se po okolí. Nikde nic nebylo, jen temnota která se rozprostírala po prostoru celé uličky a samotná ulička se do ní pozvláčna rozplývala u konců. Rozešel jsem se, ale hned po prvním kroku se přede mnou oběvila květina. Bylo to jediné zařící tělísko v okolí a tak jsem se na ní z blízka podíval. Když jsem zvedl hlavu přede mnou byla cestička těhlech kytek. Pomalu jsem se tím směrem rozešel a při každé další potkané kytce se za mnou jedna zasnula. Když jsem se otočil už jsem za sebou nic neviděl. Najednou se skrz celou uličku rozlehla velká rána, tak hlasitá že by každého v okolí pár kilometrů ohlušila. Otočil jsem se, ale za mnou stále nic nebylo a přede mnou stále jen cestička malých drobných květinek. Zase jsem se rozešel směrem květin a po chvíli jsem přišel ke konci. V tu chvíli se všechny květiny zasnuli a nebylo nic vidět, jako kdyby se samotná ulička vytratila. Pak jsem v dáli uviděl další květinu, ne bylo jich víc. Rozběhl jsem se k nim a na konci jsem našel jejich zdroj. Podíval jsem se na zem, krev mi tekla skrz packy. Tekla z tlamy feny, která přede mnou ležela na zemi. Nevypadala zraněná, jen jí tekla krev z otevřené tlamy a její zakalené oči i přesto že už musela být mrtvá pár hodin vyřazovali smutkem. Najednou jí s tlamy začali růst květiny, nejen z její tlamy začali růst všude kolem. Najednou byla fena celá porostlá květinami a ty se začali šířit i na mě. Najednou jsem byl rostlinou připoután k zemi a za mnou jsem slyšel kroky, které stále zrychlovali a byli čím dál tím víc hlasitější. Snažil jsem se zvednout tlapy, ale byli připevněné k zemi. Z tlamy mi začala téct tekutina, která svítila podobně jako samy rostliny, najednou jsem se otočil a jediné co jsem zaregistroval byli zuby blížící se a pak pichlavá bolest když se mi zakousli do krku.
realita
Probudil jsem se a zakřičel. Tenhle sen jsem dřív míval ale né takhle živý a nikdy se nedostal za můj pohled na mrtvou fe... na mou mrtvou sestru. Zhluboka jsem dýchal a zmateně se porozhlédnul po okolí. Ze začátku jsem viděl rozmazaně, ale zrak se mi po pár vteřinách srovnal a já zase obyčejně viděl. Podíval jsem se okolo sebe a podobně jako v lese a vesnu, jsem byl obklopen světelkujícími rostlinami. Ty ale po chvíli zmizely a i můj dech se zklidnil.
- Bodka
- Počet příspěvků : 152
Datum registrace : 25. 04. 17
Profil postavy
Hlavní postava: Yllin
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sun Apr 01, 2018 1:31 pm
Colora
Vrhla som pohľad na svoje potomstvo a Ahiru, už by mohli ísť von, pozrieť sa na slnečné lúče, ktoré boli ostré ako sama jeseň. Postavila som sa a pozrela som sa na Arca, ktorź práve prišiel aj... Aj s akýmsi vĺčaťom. Páchlo ishimurou. ,,Odkiaľ ho máš?" opýtam sa ho a švihnem chvostom. ,,Ale to je vlastne jedno. Sama si ho k sebe priviniem, ako svojho syna." povedala som, vzala som vĺča k sebe a privinula som si ho k sebe. ,,Pi maličký. Kto sú tvojin rodičia?" opýtam sa a pozriem sa na Arca. ,,Ach čo mi to zase dovedieš?" opýtam sa Arca, vôbec nie vyčítavo.
Vrhla som pohľad na svoje potomstvo a Ahiru, už by mohli ísť von, pozrieť sa na slnečné lúče, ktoré boli ostré ako sama jeseň. Postavila som sa a pozrela som sa na Arca, ktorź práve prišiel aj... Aj s akýmsi vĺčaťom. Páchlo ishimurou. ,,Odkiaľ ho máš?" opýtam sa ho a švihnem chvostom. ,,Ale to je vlastne jedno. Sama si ho k sebe priviniem, ako svojho syna." povedala som, vzala som vĺča k sebe a privinula som si ho k sebe. ,,Pi maličký. Kto sú tvojin rodičia?" opýtam sa a pozriem sa na Arca. ,,Ach čo mi to zase dovedieš?" opýtam sa Arca, vôbec nie vyčítavo.
- Ose Arashi FK
- Počet příspěvků : 757
Datum registrace : 02. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Dračí Potomek
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sun Apr 01, 2018 1:39 pm
Colora
Vlče, které by už mělo být schopné přijímat tuhou potravu, jenže ho to nikdo nenaučil. Nedůvěřoval, neznal ty cizí vlky. Však měl hlad, a tak začal polykat mlíčko. Když se najedl a měl zase energii odsunul se dál.,,Děkuji.Tene a Reel." Řekl jména svých rodičů, které skoro neznal. A moc času s nimi nestrávil. Ale byli to jeho rodiče. Byl rád, že už má zase sílu.
Vlče, které by už mělo být schopné přijímat tuhou potravu, jenže ho to nikdo nenaučil. Nedůvěřoval, neznal ty cizí vlky. Však měl hlad, a tak začal polykat mlíčko. Když se najedl a měl zase energii odsunul se dál.,,Děkuji.Tene a Reel." Řekl jména svých rodičů, které skoro neznal. A moc času s nimi nestrávil. Ale byli to jeho rodiče. Byl rád, že už má zase sílu.
- Bodka
- Počet příspěvků : 152
Datum registrace : 25. 04. 17
Profil postavy
Hlavní postava: Yllin
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sun Apr 01, 2018 2:03 pm
Colora
Reel a Tene? Nie sú to náhodu Alfy? ,,Počuj maličký, si väčší ako moje vĺčence... Mal by si jesť veveričky." povedala mu milo. Ako to, že sa o svoje mladé nestarajú? Ja by som im urvala hlavy nestarať sa o takéto vĺčatko. Hanba im.
Reel a Tene? Nie sú to náhodu Alfy? ,,Počuj maličký, si väčší ako moje vĺčence... Mal by si jesť veveričky." povedala mu milo. Ako to, že sa o svoje mladé nestarajú? Ja by som im urvala hlavy nestarať sa o takéto vĺčatko. Hanba im.
- Christopher Criest
- Počet příspěvků : 290
Datum registrace : 11. 03. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Hilary
Postavení ve smečce: Vlče
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sun Apr 01, 2018 3:23 pm
Colora
Zase jsem na dlouhou dobu usnul, ale nebylo se čemu divit. Byl jsem pořád malý, neměl hlad a stačilo mi jenom opakovat dvě věci. Spaní a papání mlíčka. Když jsem otevřel svoje fialková očka plná spokojenosti a šťastných jiskřiček, tak jsem zahlédl brášku, jak si hraje s tou Růžovou a jejími podivnými vrtísky. Ona jich měla tolik a já i bráška jsme měli jen jedno. A podle jejích laskavě znějících slov by se snad tatínek měl vrátit. Když jsem viděl, jak si bráška s ní hraje, tak jsem se na ně s úsměv koukal. Ne závistivě, ale šťastně. To však bylo radosti, když jsem spatřil tatínka přicházet s nějakým tvorečkem zpátky k nám. "Ťatí!" Vypískl jsem radostně a ani jsem si neuvědomoval, že to bylo moje první slovíčko. Ani jsem si nevšímal tatínkova pochmurného hlasu a hned jsem se za ním začal plazit. Bylo to něco mezi plazením a chozením...? No, samotné plazení to nebylo, ale chodit mě ještě nikdo nenaučil. Vesele jsem máchal vrtískem směrem k tátovi a když jsem byl u něho, tak jsem do něj šťouchal čmucháčkem. Bylo patrné, že jsem z jeho navrácení více než radostný. Když jsem se s tatínkem dosti přivítal, tak jsem se otočil na nově příchozího. Zvědavě jsem k němu natočil hlavičku a po vlčí tvářičce se mi rozlil úsměv.
- Ose Arashi FK
- Počet příspěvků : 757
Datum registrace : 02. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Dračí Potomek
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sun Apr 01, 2018 4:31 pm
Colora
,,Asi jo." Kývnul Ose. Už překonal strach. Jen tak ho něco nezaskočilo, a když jo, tak na cchvilku. Uvědomil si, že není na území své smečky, tohle byla smečka jiná. Bylo mu jedno. Rodiče se po něj stejně schánět nebudou. On je moc nezná, ani moc neznají jeho. Postavil se na svoje dlouhé tenké nohy. Jeho vyhublé telíčko se velmi dobře uneslo.
,,Asi jo." Kývnul Ose. Už překonal strach. Jen tak ho něco nezaskočilo, a když jo, tak na cchvilku. Uvědomil si, že není na území své smečky, tohle byla smečka jiná. Bylo mu jedno. Rodiče se po něj stejně schánět nebudou. On je moc nezná, ani moc neznají jeho. Postavil se na svoje dlouhé tenké nohy. Jeho vyhublé telíčko se velmi dobře uneslo.
- Arco Iris Criest
- Počet příspěvků : 1106
Datum registrace : 27. 12. 16
Profil postavy
Hlavní postava: Dino de Mal
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Mon Apr 02, 2018 6:38 am
/Colora/
Bylo skvělé, že se Bodka zastala prcka v nouzi, hned poté mi došlo, že měl asi jen hlad. Naopak, že umíral hladem. ,,Promiň, už se to víckrát nestane, bylo mi ho líto. Je asi z Ishimury, ale nevím to jistě... a myslím, že neumí ještě ani lovit," špitl jsem na obranu vlčete, avšak to vypadalo, že Bodka mu ráda pomáhá. Nějak více jsem to neobkecával, ani nerozpitvával a nakonec jsem se otočil k synovi, který si mě zavolal. ,,Hm, Chrisi? Copak?" usmál jsem se na něj a doufal, že se otáčím správným směrem. Zatím jsem nechtěl, aby má vlčata věděla o mém handicapu. Sehnul jsem k němu hlavu a opatrně přičichl.
Bylo skvělé, že se Bodka zastala prcka v nouzi, hned poté mi došlo, že měl asi jen hlad. Naopak, že umíral hladem. ,,Promiň, už se to víckrát nestane, bylo mi ho líto. Je asi z Ishimury, ale nevím to jistě... a myslím, že neumí ještě ani lovit," špitl jsem na obranu vlčete, avšak to vypadalo, že Bodka mu ráda pomáhá. Nějak více jsem to neobkecával, ani nerozpitvával a nakonec jsem se otočil k synovi, který si mě zavolal. ,,Hm, Chrisi? Copak?" usmál jsem se na něj a doufal, že se otáčím správným směrem. Zatím jsem nechtěl, aby má vlčata věděla o mém handicapu. Sehnul jsem k němu hlavu a opatrně přičichl.
- Ose Arashi FK
- Počet příspěvků : 757
Datum registrace : 02. 02. 18
Profil postavy
Hlavní postava: Dračí Potomek
Postavení ve smečce: Kappa
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Mon Apr 02, 2018 1:36 pm
Colora --- ven
,,Děkuji moc. Ale měl bych jít." Řekl Ose a rozešel se ven bez toho, aby věděl kde se nachází a jak se dostane domů. Kdyby věděl jaká je to dálka, bylo by mu jasné, že to nemůže nikdy ujít. To alr nevěděl. A tak vytlapal z doupěte a tlapal dál. Za chvilku si uvedoměl, že je asi dál, než myslel. Ale co mohl dělat, musel pokračovat dál . Nidko si totiž pro něj nepřijde.
,,Děkuji moc. Ale měl bych jít." Řekl Ose a rozešel se ven bez toho, aby věděl kde se nachází a jak se dostane domů. Kdyby věděl jaká je to dálka, bylo by mu jasné, že to nemůže nikdy ujít. To alr nevěděl. A tak vytlapal z doupěte a tlapal dál. Za chvilku si uvedoměl, že je asi dál, než myslel. Ale co mohl dělat, musel pokračovat dál . Nidko si totiž pro něj nepřijde.
- Destiny Aqua
- Počet příspěvků : 3335
Datum registrace : 23. 12. 16
Profil postavy
Hlavní postava: Strieborná a škvrnitá
Postavení ve smečce: Beta
Re: Příběh smečky Stříbrného fénixe II.
Sat Apr 07, 2018 7:43 pm
Hranice SF a Ishimury-Tábor
Destiny prekročila hranice medzi Ishimurou a jej svorkou. Potom sa na chvíľu zastavila. Kam by bolo najlepšie ísť? Asi by bolo najvhodnejšie zájsť najskôr do tábora a zistiť aká je tam situácia, či sú tam ešte stále tí cudzinci alebo či už splnili skúšku. A potom zájsť na lov. To by bol asi najvhodnejší postup. Hoci, mohla by som ním stratiť trochu času, ale vždy je najlepšie zistiť situáciu a až potom sa rozhodovať. Takže, smer tábor, pomyslí si. Znova potom prejde do behu, hoci nie až tak rýchleho, beh nikdy nepatril medzi jej úplne najlepšie stránky. Napriek tomu sa však po istej dobe dostane do tábora. Prudko sa zastaví, mierne lapajúc dych. So záujmom prebehla očami po obidvoch psoch, jeden z nich ešte stále spal. ,,Zdravím," pozdravila ich nakoniec ticho, zamyslene. Nejeden by mohol predstierať, že ju v skutočnosti nepočul.
Destiny prekročila hranice medzi Ishimurou a jej svorkou. Potom sa na chvíľu zastavila. Kam by bolo najlepšie ísť? Asi by bolo najvhodnejšie zájsť najskôr do tábora a zistiť aká je tam situácia, či sú tam ešte stále tí cudzinci alebo či už splnili skúšku. A potom zájsť na lov. To by bol asi najvhodnejší postup. Hoci, mohla by som ním stratiť trochu času, ale vždy je najlepšie zistiť situáciu a až potom sa rozhodovať. Takže, smer tábor, pomyslí si. Znova potom prejde do behu, hoci nie až tak rýchleho, beh nikdy nepatril medzi jej úplne najlepšie stránky. Napriek tomu sa však po istej dobe dostane do tábora. Prudko sa zastaví, mierne lapajúc dych. So záujmom prebehla očami po obidvoch psoch, jeden z nich ešte stále spal. ,,Zdravím," pozdravila ich nakoniec ticho, zamyslene. Nejeden by mohol predstierať, že ju v skutočnosti nepočul.
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru